jane1106

Chvílemi jsem se poněkud ztrácela v ději. Jak píše Lima, nejvíce na mne zapůsobila chemie mezi Jackie a jejím ,,strážným andělem" Maxem. Pam Grier to neuvěřitelně sekne, herecky mi ale tentokrát nejvíce sedl Samuel L. Jackson se svým úlisným copánkem. Nebude to můj nejoblíbnější Tarantino, ale i tak je to skvělý Tarantino.

Čekala jsem rodinnou romantiku a dostala (kromě závěru) neidealizovanou, hořkosladkou výpověď o životě, kde vzestup střídá pád jako na houpačce. I přesto, že konec mi už mírně zaváněl kýčem, ve zbytku filmu po něm není ani památky. Sekvence Baileyho dětství je roztomilá (Maryino nesmělé okukování své životní lásky) i dojemná (smrt zaměstnavatelova syna a její následek), ale kromě vztahu ústředního páru vůbec nedává tušit, jakým směrem se děj bude ubírat dále. Já byla příjemně překvapena. Jimmy Stewart předvádí realistický, uvěřitelný, dokonalý výkon a pomalu ale jistě se propracovává mezi mé nejoblíbenější herce. Jeden z těch snímků, kterým sníh nesmírně sluší.

Po delší době jsem byla z nějakého filmu skutečně nadšená. Prosmála jsem se od začátku až do konce, dialogy mě chytly a celé mi to zkrátka přišlo originální a osvěžující. Moc hezky jsou zde zúročené dějiny kinematografie. Tak nějak z toho dýchá láska k filmovému řemeslu. Oslnili mě i herci, samozřejmě Waltz v roli Landy je zjevení, ta postava je stejnou měrou zábavná jako mrazivá a jeho kreace vážně nemá chybu. Naopak Pitt, jakkoli ho mám ráda, zde předvádí přesně ten typ herectví, který nemusím: příliš příznakové a hraničící s přehráváním. Když se coby mýty opředený Medvědí Žid objevil na scéně Eli Roth, nemohla jsem se ubránit zklamání, ale musím říct, že mě ve zbytku filmu nadmíru potěšil - ani nemusel moc hrát a do role sedl perfektně. Možná by mohl nechat režie a jen se vždy takhle sem tam někde objevit... Mlčenlivý drsňák Schweiger zabíjí pohledem, Fassbender okouzlil německými hláškami a Diane Kruger překvapila (netušila jsem, že je tak dobrá herečka). Za přirozený a uvěřitelný výkon zaslouží pochvalu i Melanie Laurent. Nemám co dodat, na konci je to po historické stránce ten správný úlet, který je čas od času třeba a hnidopichové se můžou jít bodnout.:)

Prosté a srozumitelné malé příběhy vesničanů spojené díky dokonale poetické, velmi pohyblivé kameře Kazuo Miagawy a snové hudbě do umělecky mimořádně hodnotného celku. ,,Duchařská" linie oplývá (z velké části asi také díky kultuře, na kterou vněasijský divák není zvyklý) slušně hororovou atmosférou (maska Machiko Kyô, rozlehlé ale vyprázdněné panství paní Wasaky, její temné písně o lásce; v neposlední řadě i černobílý materiál). Líbilo se mi vykreslení vztahů rodiče k dítěti a člověka k práci. Krásný film, který podle mého s léty vůbec netratil a může i dnes zaujmout mnoho i méně filmově sečtělých diváků.

Steinbeckovu předlohu jsem nikdy nečetla, ale film se mi líbil. Ani přes delší stopáž jsem se nenudila, s překvapením objevila původ další veleslavné melodie a Henry Fonda byl zajímavý a výtečný herec už v mládí. Moc hezky je zde vykreslen vztah Tommyho a jeho matky. Co mne ale zaujalo nejvíce byla krásná kamera Gregga Tolanda - v barvě by to teprve musel být úchvatný vizuální zážitek!

Když pominu vše ostatní, já už dostávám kopřivku jen ty dva vidím. Mádl nikdy nebyl můj oblíbenec a Issová je mi bytostně nesympatická především svým hlasovým projevem. Mám z toho pocit, že cílem bylo oslovit především takovou tu ,,fejsbukovou" mládež - ta ale stejně levici nevolí, tak potom nevím. Nebo snad toto dílko může inteligentního a svéprávného člověka nějak ovlivnit v názoru...? Zelenka u mě povážlivě klesl.

Knížku mám rozečtenou, zatím bych řekla, že se jedná o dosti věrnou adaptaci. Co dodat, typicky kvalitní poirotovská výprava a výkon Davida Sucheta v hlavní byly tentokrát ještě obohaceny charismatem monsieur Shaitany (dokonale padnoucí Alexander Siddig) a osvěžující homosexuální částí zápletky.

Zápletka mě sice dvakrát neuspokojila, ale filmu se až do konce alespoň daří udržet slušně napjatou atmosféru, a to především díky skvěle zvolenému prostředí, bezútěšnému počasí a technickému hudebnímu doprovodu, který zapadá výtečně. Příběh slušně kličkuje, takže i přesto, že mě pravděpodobné rozuzlení napadlo značně s předstihem, jsem místy znejistěla. Leo opět předvádí bravurní výkon a v menších roličkách zazářili i Jackie Earle Haley, Ted Levine a Elias Koteas. Nečekala jsem od toho zázraky, takže mě Ostrov v podstatě ani nezklamal.

Ratatouille má snad jeden z nejoriginálnějších námětů, který se mezi animovanými filmy tohoto druhu kdy vyskytl. Maličkému krysákovi s velikou zálibou v kulinářství se podaří uskutečnit svůj sen, i když cesta bude samozřejmě trnitá... Přechody mezi hlodavčím a lidským světem jsou přirozené a nenásilné, prostředí Paříže tak zdařile animované, že působí jako skutečné (nebo snad ještě lépe?:) a chlupatí hrdinové se nepitvoří. Zajímavé je, že jsem se nasmála minimálně, zde se podle mého názoru, spíše než na dílčí gagy, sází na kvalitní příběh. Jen hlavní lidský hrdina Linguini a jeho milá kuchařinka mi nebyli dvakrát sympatičtí.

Tyhle půvabné kratičké animáky mám snad nejraději. Mají jednoduchou myšlenku, nikdy jim nedojde dech, nemusí do příběhu nalepovat nepovedené vedlejší linie či otravné postavy... Není v nich zkrátka místo pro hysterické výstupy a uječená zvířátka, která nesnáším. Není, co vytknout.