jane1106

Sympatický (anti)hrdina, animace plná krásných barev, povedené vtípky, originální kung-fu kreace a nádherná poetická hudba (která mě v úžasné scéně odcházejícího Oogwaye dohnala téměř k slzám). Studio DreamWorks po dlouhé době konečně předhodilo kvalitní animák.

Milá pohádka s roztomilou mladičkou Evou Hruškovou, ve které se mi zalíbily i vedlejší postavy jako Třískův trubadůr (i když písničky nic moc) a paní Medřická v roli macechy. Překvapilo mě, že Dana Hlaváčová si Popelčinu nevlastní setru zahrála i v pozdějších Oříškách.

Překrásné poetické obrazy, ale škoda té ruční kamery, která dost rozptylovala. Jinak zdařilý "western" s naturalisticky umolousanou a krvavou vizí Austrálie 19. století, velmi fyzickými hereckými výkony (Pearce byl vždy klasa, proto mě oslnil především Ray Winstone, navíc jeho postava se mi zdá nejzajímavější a nejpropracovanější) a samozřejmě typicky minimalisticky-plíživou hudbou dua Cave/Ellis, kteří se pro zhudebňování moderních (rozuměj "špinavých") westernů snad narodili. Hlubší příběh a bylo by to za plný počet. Jinak Hillcoat definitivně zůstává v hledáčku.

Postava V je neskutečně zajímavá, aby ne, když se v jejím převleku ukrývá super-charismatický Hugo Weaving. Klobouk, maska a plášť by rozhodně nezafungovaly samy o sobě, kdyby si je ve filmu nenavlékl tak schopný herec. Pochvalu zaslouží i Natalie Portman (mimo jiné také za to, že kvůli roli sundala vlasy - a je snad ještě krásnější než předtím:). Tady ale sláva končí, ani já jsem se totiž nějak nevžila do prostředí totalitní budoucnosti, které se mi zdá nedostatečně a nevěrohodně ztvárněné. Nelíbily se mi scény ,,od rodinného krbu" (nebo spíše od rodinné televize?), bojové scény byly slabota (a přitom se ty jeho kudličky daly tak krásně využít!), no a závěrečná davová scéna - to byl vyloženě patetický hnus.

Je to originální, krásně animované, hlavní plechový hrdina nemůže být sympatičtější a poselství filmu aktuálnější, nicméně na druhou stranu - robotické žvatlání wool-ííííí a ívááááá baví jen určitý čas a v druhé polovině filmu už se mi značně zajídalo. Divák přesně ví, kam se děj bude ubírat a jak dopadne, a tak to mu pro ně jaksi chyběla ,,šťáva" nebo zkrátka něco, čím by se mi WALL-E nesmazatelně zapsal do paměti.

Mám pocit, že Plán 9 nelze ohodnotit jinak než maximem nebo naopak odpadem. Je to neskonale špatné, o tom žádná, a tak už záleží jen na vás, zda se u této neumělé filmařiny královsky pobavíte či nikoli. V tomto ohledu však snímek u mě nečekaně selhal - ano, člověk se zasměje, avšak na druhou stranu jsem se neubránila nudě u neskutečně zdlouhavých a retardovaných pasáží. Navíc se mi ani nedařilo udržet pozornost na přitroublé dialogy, takže jsem často ztrácela nit. Tím pádem mi toto slavné dílo k srdci nepřirostlo a musím ho zařadit na úplné dno (kam koneckonců stejně patří:)).

Lituji, že jsem si film nemohla vychutnat v lepší obrazové kvalitě. Co jsem si ale užila naplno byl zvuk (perfektní Revellův soundtrack mi silně evokoval Poslední pokušení Krista Petera Gabriela). Mstitelův klaunský obličej zase neodbytně nabízí srovnání s Jokerem. Michael Wincott se opět úspěšně předvádí s dlouhou hřívou, nehraje si tolik s hlasem jako ve 1492, zato předvede své šermířské umění a je více než rovnocenným protivníkem hlavnímu hrdinovi. Jediné, co můžu vytknout je snad až přílišný sentiment, i když musím přiznat, že ty romantické flashbacky jsou působivé a bolest hlavního hrdiny uvěřitelná. Velká škoda, jakou tragédií byl vznik tohoto díla vykoupen.

Nezbývá než vyslovit uznání BBT, jak se s režií vlastního scénáře a hlavní rolí v něm popasoval. Počáteční pasáž z ústavu mě velice navnadila hutnou atmosférou a neustávajícím monotónním hudebním doprovodem, který ve mě vyvolával skutečný neklid. Scéna interview sestávající z dlouhého záběru na Karla zpovídajícího se ve tmě z činu, který kdysi dávno spáchal považuji za vůbec nejlepší ve filmu. Po propuštění na svobodu se ale snímek začne ubírat jiným směrem, na kterém mi nekonvenovala určitá ,,zjednodušenost" (Karla všichni bez výhrad přijímají, i když se svěří se svou minulostí, nikdo v podstatě nehne brvou a nezapochybuje o jeho nezměrné dobrotě). Billy je skvělý herec a můj velký oblíbenec, odvedl dobrou práci, ale musím přiznat, že já osobně preferuji méně příznakové herectví (samozřejmě chápu, že zde si to role prostě žádala). Oceňuji výkony Dwighta Yoakama a Johna Rittera, jenž si podobnou roli vystřihl i v Santovi. Pohodový soundtrack.

Kdepak pomalé tempo, zde všechno hravě převálcuje krása obrazu a hudby, síla okamžiků. Film je tak nabitý intenzivními momenty, že se mi jednotlivé fragmenty i dnes - téměř týden po zhlédnutí - neustále vrací. Ústřední postava je skvěle propracovaná i zahraná, já mám ráda i zajímavé postavy vedlejší, kterých se mi dostalo požehnaně. Karyo okouzlil (jako vždy) coby zkušený a zapálený charismatický mořský vlk, Wincott představuje nejdémoničtějšího, nejaristokratičtějšího zmetka, navíc dokonalou dikcí a frázováním dává naplno vyniknout nejunikátnějšímu hlasu Hollywoodu (ani nevím, jestli toužím zjistit, jak se s tím popasovali v dabingu:-)) a Armand Assante je zosobněná španělská hrdost. Dialogy jsou neménně působivé, stejně jako naturalismus pár vybraných scén. Takhle hluboké (někdo tomu říká ,,nudné") snímky jsou přesně moje krevní skupina. Ráda bych někdy dostala příležitost vidět tento skvost na velkém plátně.

Spletitý snímek s prolínajícími se liniemi množství postav, navíc s problematikou, které nerozumím a která mi v reálném životě vůbec nic neříká. Ze všech stran se ozývají hlasy, o jak velkou nudu se jedná, ale mě Syriana přes to všechno naprosto pohltila. Vedle oné ,,ekonomické" fabule totiž leží i téma rodiny a především vztahu otec-syn(ové). George Clooney zde zazářil a v těch nejsilnějších chvílích hraje pouhýma očima. Matt Damon je též výborný, já si ale užila především scény, které naplnilo charisma Alexe Siddiga v roli prince Násira. Atmosféra závěrečných scén jednotlivých příběhů je opravdu silná a myslím, že lví podíl na tom má i nádherná kontemplativní Desplatova hudba.