Hrozná hnevu

Stejnojmenný román od Johna Steinbecka jsem četl a patří mezi ty nejlepší, které mi přišly pod ruku. Film se drží velice věrně knižní předlohy, dokonce i atmosféra se podařila vytvořit. Henry Fonda jedinečným způsobem zahrál Toma Joada - podle mě jedna z jeho nejlepších rolí. Škoda, že film končí o něco dříve než kniha, která má nádherný závěr. Ale i tak John Ford natočil snímek bezvadně a nemám proti němu výhrad. (10.12.2007)

Bez mučení přiznám, že knihu jsem ještě nečetla (do důchodu mám ale daleko a co není, může být), tak jsem zatím vlítla aspoň na filmovou adaptaci a dostala jsem své. Je mi upřímně líto těch, kterým se ty dvě hodiny vlečou (někteří tu uvádějí slovo 'nuda' :-o) a černobílá hmota je do sebe nepohltila tak, jako mě. Děj je celkem přímočarý, farmářskou rodinu Joadů jsem hned soukromě překřtila na joudy, ale hned po tom křtu mi přirostli k srdci a už se ho nepustili. Velká hospodářská krize je zde vylíčena tak, že si co pět minut říkáte- a tohle je Amerika?? Země nekonečných možností s nekonečným obzorem? Co se mi líbilo asi nejvíc, byl rozhovor syna (Henry Fonda) s matkou (Jane Darwell) v závěru snímku, někdo by mohl namítnout, že tu dýchla červená knihovna (nebo šed..ehm), ale pozor, vážení, za tohle dílo dostal Steinbeck nobelovku, takže vsadím boty, že rozhovor je převzat doslovně. (12.02.2015)

Je to drsný film, kterému se dobře daří zobrazovat to, jaká byla Amerika ve 30. letech, na druhou stranu jsem ale prostě neměl pocit, že by mě snímek dokázal čímkoli ohromit. Dobrý film, který má celkem dost slabých scén a kterému vévodí Henry Fonda, který je jedinečný. Některé myšlenky, které pronášejí postavy, jsou výborné, ale mám pocit, že za to snímek vděčí Steinbeckovi. (02.09.2014)

Tento film vas rozhodne nestrhne do deja. Ani neocari prekvapivym koncom. A takmer urcite nenaplni pozitivnou energiou po dopozerani. Tak potom preco ho pozerat? No hlavne preto aby ste videli ako ludia prezivali v tej dobe a co tak asi pocitovali ked si uvedomovali aky bezvychodiskovy zivot ziju. 7/10 (04.12.2012)

Z dnešního pohledu, zejména středoevropského, ideově mimořádně komplikovaný film, jehož problematičnost samozřejmě tkví už v předloze samotné. Narážím samozřejmě na přimykání se ke komunistické vizi uspořádání světa, jež je symbolizovaná státním táborem, který si "spravují sami jeho obyvatelé". Tato základna se stává jediným světlým bodem pro rodinu Joadových v moři událostí od počátečního vyhnání z rodné hroudy. Je však vhodné upozornit, že je třeba vnímat fabuli v dobovém kontextu. V letech po Velké krizi nebyl socialismus sprosté slovo. Přimykali se k němu západní intelektuálové, protože jim nebyl lhostejný osud obyčejného člověka a kapitalismus, jehož byla Amerika symbolem, jim nutně přišel jako odcizený systém, který vytrhává lidi z kontinuity přirozeného života a rodinné pospolitosti. Byla to doba dávno před spuštěním železné opony a o marxismu v praxi neexistovaly na západě takřka žádné nebo silně zkreslené informace. Koneckonců v Československu po válce krom katolíků prakticky nevládla žádná nesocialistická strana. Steinbeckovo dílo je esencí dobového humanismu. Nabízí silný osobní příběh, který se v důsledku proměňuje v nadosobní kritický osten namířený proti kapitalistickému zřízení, odhalující jeho nedostatky. Ford k tomu přidává standardně dobrou a přehlednou režii ve stylu klasického studiového Hollywoodu. Není divu, že byl McCarthyho komisí vyšetřován, což jen dokládá, jak nadčasové dílo natočil. Po shlédnutí Hroznů hněvu by snad i Venca Klaus musel začít o socialismu alespoň přemýšlet... (15.04.2011)