Hwaelos

Nebudu to zdržovat a řeknu to rovnou: Pokud tohle není nejlepší Tarantino vůbec, pak má Pulp Fiction vážnou konkurenci. Přiznám se, že nejsem Quentinův příznivec a poslední roky jsem strávil v dojmu, že se z - byť sofistikované - režisérské onanie už nedostane. A povedlo se to. A jak! Tarantino totiž přestal předstírat, že kašle na diváka. Naopak, pomrkává na něj každou chvíli a hraje si s ním, jak s nezbedným děckem. Vždycky mu naznačí, že už už se chytá a může tak předvídat, co se stane....a pak vztyčí prostředníček. Obvyklé zcizovací efekty a filmové odkazy mu poprvé v tomto úsilí pomáhají, namísto, aby odváděly pozornost. A že se vyřádil: rozdělení do kapitol, mezititulky, falešné flashbacky, komentář vypravěče, darmo počítat. I reminiscence na staré snímky jsou ukázněnější. Přestože jsem jich jistě mnoho nezachytil, nebo nedokázal identifikovat, alespoň se nejednalo o neznámé mexické splattery. Pitt je ve své roli dokonalý, i když Waltz si ho celkem dává. Co je ale největší perlou jsou dialogy. Žádné "tradiční" žvásty o ničem, ale soustředěné, napínavé a nesmírně zábavné rozhovory. Tohle musíte vidět!

Na naše DVD přichází už podruhé film, kterému se dostává přídomku Onk Bak II., byť ani tento díl není vůbec pokračováním úspěšné jedničky (už kvůli tomu, že se odehrává o pět staletí dřív :)) Tony Jaa si vyzkoušel, že není dobrým režisérem, ale nepochybuji o tom, že je jedním z nejlepších současných bojových choreografů a možná nejlepším filmovým akčním borcem. To, co provádí v tomhle snímku je stejně neskutečné, jako když proskakoval mezi skly před šesti lety. Onk Bak 2 doplácí v zásadě na dvě věci. 1. Snaží se být historickou freskou, což vyznívá spíš směšně a soustředěnost na banální vyprávění odvádí diváka od toho, co od filmu pravděpodobně čeká. 2. koncentruje akci na několik málo míst, namísto rovnoměrné distribuce. Závěrečná dvacetiminutovka je sice našlapaná až na půdu, ale tolik boje v jednom kuse zkrátka otupuje pozornost. Ale na druhou stranu, od filmu jsem očekával v prvé řadě skvostné souboje a těch se mi dostalo. Míšení bojových stylů (od Japonska (iaidó), přes Čínu (wu shu) až po jihoasijské speciality (barmský a thajský box) je velmi osvěžující (ačkoli právě to je jeden z důvodů výsměchu historickým reáliím) a nic zajímavějšího v této oblasti za minulý rok nenajdete. Těším se na příště.

Poctivá akční podívaná s jednoduchým příběhem "kterak Saruman naučil amerického boxera pokoře, aby porazil svého šampiona a udělal z něj lepšího člověka." :) V tomto klišé je navíc jen ten Saruman, což je ale jen důsledek vizáže představitele vedlejší role. Nicméně, co se týče zápasů, jejich jedinou chybou bylo, že jich zkrátka bylo málo. Jinak velmi dobrý kompromis mezi pouliční rvačkou, kickboxem a capoeirou. Srdce mi nad tím plesalo.

Docela příjemné komorní drama Sidneyho Lumeta. Jen dvě věci mi kazily zážitek z filmu. Znalost pointy a afektovaný projev Alberta Fineneyho. Celkově vzato, žádný zázrak, byť kvalitní žánrovka.

Technicky takřka nedostižný snímek. Příběh mě ale mírně zklamal. Nedokáže koncentrovat akci a napětí na ta správná místa. Heston je ve své roli nudný a zvrat přichází pouze jeden a to až po vyvrcholení narativního oblouku, kdy zjišťujeme, že Quinlan se stran podezřelého, jemuž podstrčil důkazy, nemýlil.

"A boty byly dobrý, držel jsem je v rukou..." Teď po letech je Passerova celovečerní prvotina ještě zábavnější než v době vzniku. Zároveň funguje i v linii ososbnostního balancování stárnoucích mužů a ve třetím plánu je to satira dobové společnosti, která o šedesátých letech za železnou oponou vypovídá mnohé. Ale hlavně je to fakt nabité humorem!

Jeden z nejlepších kraťasů, co jsem viděl. Vynikající použití zadní projekce, perfektní klaustrofobní kamera a božské svícení (že by inspirace u Mazací hlavy?). A hlavně supr pointa! Watch: http://www.dailymotion.com/video/x17wxm_doodlebug_shortfilms

Švankmajerovo pojetí surrealismu je mi ještě pořád cizí a je hlavně v rozporu s tím, čím surrealismu opravdu je. Zato morální a společenské poselství je tu jasné. Režisér v podstatě aniticipuje to, co pregnantně vyjádří o rok později Smyczek ve filmu Proč? Nicméně tentokrát to bylo i vcelku zábavné.

Nelítostný souboj je velkou epickou tragédií. Epickou má šíři a tragickou katarzi v závěru. Je to film, který se nesleduje jedním dechem. Ale bez dechu. A vůbec nevadí, že už od chvíie, kdy spolu v bistru sedí oba hlavní představitelé, víte jak skončí. Je to prostě zážitek. Kamera pracuje výborně se širokoúhlým formátem, rozpíjí pozadí, aby dala vyniknout velikosti herce v popředí a to je důležité, protože De Nirovi i Pacinovi sedla role jak pusa na zadek (ačkoli každý by asi na počátku předpokládal, že gangsterem bude spíš Pacino). Přestože Mannův snímek je akční podívanou, opírá se i o daleko závažnější a všednější konflikty a zpochybňuje divákovo vžité bipolární vidění světa. Nejlepší Mannův film - a že Collateral dává laťku sakra vysoko...

Thriller-komedie natočená v noirovém stylu o zlovolném golfovém míčku... Dokonalost :)