William Gibson

William Gibson už jako dvanáctiletý nechtěl nic jiného, než být spisovatelem sci-fi. Jeho největším vzorem byl William S. Burroughs.
Ve svých osmnácti letech opustil školu, aniž by ji dokončil. Cestoval po Kalifornii a Evropě, přičemž v sobě rozvíjel jistý odpor k institucím, elitářství a běžnému konzumnímu životu.

Aby se vyhnul odvodům do tzv. vietnamské války, odstěhoval se ve svých devatenácti letech do Kanady, kde žil zpočátku jako bezdomovec. Živil se i tím, že prohledával second handy Armády spásy, kde hledal nedoceněné věci, které pak prodával specializovaným prodejcům. Vzhledem k tomu, že už měl rodinu, rozhodl se využít podpory pro studenty a vrátil se do školy, kde získal bakalářský titul v angličtině. Díky tomu se dostal i k jiné, než sci-fi literatuře, což mu jak později uznal, pomohlo v psaní z širšího kontextu.

Vydávat povídky začal už v roce 1977, ale slávu mu přinesl až roku 1984 román „Neuromancer“, revoluční dílo moderní sci-fi. Kniha získala Huga, Nebulu i cenu Philipa K. Dicka a stala se jakousi biblí kyberpunku. Rozvíjí se v ní témata jako kyberprostor, virtuální realita, internet, počítačová kriminalita, umělá inteligence. Načasování bylo jedinečné, protože se většina z těchto sci-fi prvků pomalu stávala skutečností. Trilogie „Neuromancer“, „Hrabě nula“ a „Mona Lisa Overdrive“ velmi popularizovala myšlenku „napíchnutí“ lidského mozku přímo do počítačového systému.

Komplexní a mnohdy nevyzpytatelná realita, již Gibsonovy knihy nastolují, je vystavěna na využívání a zneužívání počítačových dat. Postavy jsou často za hranou zákona, nezřídka jsou to hackeři, kteří se díky neosobnímu systému nebo zločinným korporacím stávají hrdinnými psanci. Na poli literárním sklidil za svá díla mnohá ocenění a bylo jen otázkou času, kdy se jeho kybervize objeví ve filmu. 

Prvním celovečerním filmem se stal v roce 1995 Johnny Mnemonic, ke kterému sám napsal i scénář. Přestože nejde o film kritiky ceněný, získal si díky atraktivnímu námětu jakýsi kultovní status u mnoha diváků. O tři roky později přišel nepříliš známý snímek Lovci mozků, což je adaptace povídky „Hotel Nová růže“.

Jako scenárista je podepsán také pod dvěma epizodami seriálu Akta-X. Napsal i scénáře ke svým ranným pracím – „Vypálit chrom“ (měla režírovat Kathryn Bigelow) a „Neuro-Hotel“ – ale ani jedna nebyla realizována. Na konci 80. let dokonce napsal ranou verzi „Vetřelce 3“, ze které nakonec vznikl pod hlavičkou společnosti Dark Horse alespoň komiks.

V roce 2022 vyšel na Prime Video seriál Médium, který sklidil přiznivé ohlasy jak od kritiků, tak od diváků. Jde o adaptaci stejnojmenného románu, který vyšel v roce 2014.

Martin "Martrix" H.