Spencer Tracy

Miláček publika. Oblíbenec kritiky. Žádný krasavec, avšak charakterní hvězda, jež svým rolím takřka vždy vtiskla tolik lidskosti. Podobou občas zaměňován s Jamesem Whitmorem - herecky však naprosto nezaměnitelný. Svým významem srovnáván s Laurencem Olivierem či Marlonem Brandem. V anketě britského časopisu Empire o největší filmovou hvězdu všech dob se umístil na 64. místě - pro milovníky klasického Hollywoodu ovšem mnohem výš. Časopis Premiere Magazine ho také zařadil na devatenácté místo a Americký filmový institut dokonce na místo deváté. Ve skutečnosti jsou samozřejmě tyto ankety zcela bezpředmětné a to, co Spencer Tracy daroval americkému filmu, mluví samo za sebe. Děvetkrát nominován na Oscara! Kdyby býval nezískal tato dvě ocenění za sebou v poměrně raném věku, pravděpodobně by se pro něj byla našla nějaká ta soška i později.

Studoval na jezuitské přípravce a chtěl se stát knězem. Toto jeho přání však rozhodně nemělo příliš společného s realitou, neboť na sklonku 1. světové války se dal k námořnictvu. S opravdovou válkou ale do styku nepřišel, protože byl zařazen do Northwestern Military Academy a posléze Wisconsin's Ripon College, kde se seznámil s dramatickým uměním a rozhodl se pro hereckou dráhu. Nastoupil na New York's American Academy of Dramatic Arts, kde pilně studoval, tu a tam získávaje malé roličky v brodwayských produkcích (např. jeden z robotů v Čapkově R.U.R), z čehož opravdový výdělek zrovna nekynul, a tak se musel Tracy živit, jak se dalo. Nakonec se však prodral mezi alespoň trochu uznávané herce, dostalo se mu větších rolí a konečně i jedné hlavní, když si zahrál usvědčeného vraha v cele smrti ve hře The Last Mile. Celkem studoval na šesti vysokých školách; promoval v roce 1921 na West Division High School v Milwaukee.

Tracy se pokoušel i o kariéru u filmu, a to několika kratšími, v New Yorku točenými kousky - TAXI TALKS, HARD GUY (oboje 1930), avšak myslel si, že kvůli chybějící fyzické kráse od filmu mnoho čekat nemůže. Jenomže už ve hře The Last Mile si Tracyho naštěstí všiml režisér John Ford a přiměl produkční společnost Fox, aby mu zajistila Tracyho pro film UP THE RIVER (1930), v němž dostal příležitost i další nadějný newyorský jevištní herec Humphrey Bogart. Tracyho povedený výkon i ohlasy na jeho roli v The Last Fame předznamenaly několik prvních Tracyho let v Hollywoodu, kdy mu byly nabízeny role především gangsterů a dalších drsných chlapíků. Už v té době v sobě bezesporu skrýval značný potenciál a býval by jistě předvedl spoustu zajímavých charakterů, ale studia v něm viděla stále stejně obhroublého týpka, jak nám ho uchovaly především filmy GOLDIE, QUICK MILLIONS, SIX CYLINDER LOVE (všechno 1931), SKY DEVILS; DISORDERLY CONDUCT; YOUNG AMERICA; SOCIETY GIRL; THE PAINTED WOMAN, THE; ME AND MY GAL či SHE WANTED A MILLIONAIRE (všechno 1932).

Svoje umění "herce z vězeňského dramatu" uplatnil v 20,000 YEARS IN SING SING (1932) a se svojí přítelkyní Lorettou Young v romanci Franka Borzaga MAN'S CASTLE (1933). Tehdy se mu již začalo dostávat poněkud lepších rolí, ku příkladu potulným krasopiscem v FACE IN THE SKY (1933). Dále přišel producent Jesse L. Lasky a jeho nabídka na ztvárnění tragické postavy nemilosrdného průmyslníka v novátorském dramatu THE POWER AND THE GLORY (1933). Tento film se však žádným kasovním trhákem nestal a Tracy dokončil svůj kontrakt se studiem Fox nevýraznými kousky jako např. THE MAD GAME, SHANGHAI MADNESS (oboje 1933), THE SHOW-OFF, BOTTOMS UP, NOW I'LL TELL, MARIE GALENTE (všechno 1934) či IT'S A SMALL WORLD (1935). Trvalejší hodnoty v tomto období dosáhly nejspíše filmy LOOKING FOR TROUBLE (1934) a DANTOVO PEKLO (1935).

Irving Thalberg z MGM si přesto přese všechno myslel, že z Tracyho by mohl být, když ne hlavní, alespoň slušný vedlejší charakterní herec a v roce 1935 s ním podepsal dlouholetý kontrakt. Po béčku THE MURDER MAN (1935) si Tracy zahrál s hvězdou Myrnou Loy ve WHIPSAW (1935), poté s Jean Harlow ve filmu RIFFRAFF (1936) a se Sylvií Sidney ve FURY (1936) Fritze Langa. Ještě tentýž rok ztvárnil vedlejší roli kněze v SAN FRANCISCU (1936) s Clarkem Gablem a Jeanette MacDonald, za což dosáhl své první oscarové nominace. Následoval film LIBELAD LADY (1936) s Williamem Powellem, Myrnou Loay a Jean Harlow a především STATEČNÍ KAPITÁNI (1937) Victora Fleminga - dokonalá adaptace Kiplingova díla - a portugalský rybář, který Tracymu přinesl jeho prvního Oscara. Dalšího Tracyho filmy - THEY GAVE HIM A GUN, THE BIG CITY, MANNEQUIN (vše 1937) a TEST PILOT (1938 znovu s Gablem a Loy) - sice nepropadly, avšak většího úspěchu se též nedočkaly. Pak ale přišel film BOYS TOWN (1938), jenž udělal z Tracyho hvězdu natrvalo. Jeho skutečný hrdina, nebraský otec Flanagan, věnující se práci s problémovými chlapci, byl zahrán tak civilně a přesvědčivě, že o držiteli Oscara za hlavního roli za rok 1939 nebylo nejmenších pochyb. Ke svému hrdinovi se Tracy o tři roky později vrátil pokračováním MEN OF BOYS TOWN (1941). Vypůjčen 20th Century-Fox pro film STANLEY AND LIVINGSTONE (1938) pak pronesl onu slavnou Stanleyho větu: "Dr. Livingstone, I presume." ("Doktor Livingstone, předpokládám.")

Zpátky u MGM si zahrál s Gablem a Claudette Colbert v BOOM TOWN (1940) a pak přišla řada klasických filmů, jímž Tracy naprosto dominoval: EDISON, THE MAN (Thomas Alva), CESTA NA SEVEROZÁPAD (major Robert Rogers), I TAKE THIS WOMAN (Dr.Karl Deckerall - všechno 1940), a DR. JEKYLL AND MR. HYDE (ústřední dvojrole - 1941). V roce 1942 poprvé spolupracoval s Katherine Hepburn (tato spolupráce byla úspěšně zopakována ještě osmkrát). Stevensův bujarý film NEJPRVE STVOŘIL ŽENU (1942) ukázal, jakou má tento pár budoucnost. Mimo obrazovku se Spencer s Katherine neubránili vzájemné náklonnosti, jenomže tenhle vztah byl předem odsouzen k neúplnosti. Tracy jako přesvědčený katolík by své, ve třiadvaceti letech uzavřené, manželství s Louise Treadwell nikdy násilně neukončil, ačkoliv Spencer s Louise žili po dvě desetiletí odděleně. Na tomto místě se sluší podotknout, že Tracyho žena, Lousie, nebyla špatnou manželkou a po narození prvního dítěte (1926) - hluchého syna Johna - věnovala takřka všechnu svoji energii výchově podobně postižených dětí a dokonce založila John Tracy Clinic pro hluché.

Tracy, hlavní hvězda MGM, vyplnil čtyřicátá léta spoustou kvalitních a inteligentních filmů - KEEPER OF THE FLAME (s Hepburn), TORTILLA FLAT (oboje 1942), A GUY NAMED JOE (1943), SEDMÝ KŘÍŽ, THIRTY SECONDS OVER TOKYO (oboje 1944), WITHOUT LOVE (1945, s Hepburn), CASS TIMBERLANE, MOŘE TRÁVY (s Hepburn - oboje 1947), "EDWARD, MY SON" (1949). Tracy + Hepburn to byl fenomén. V roce 1948 vznikl podle úspěšné brodwayské hry film VLÁDNÍ PROHLÁŠENÍ, v němž Tracyho Grant Matthews, bohatý podnikatel, kandiduje na presidenta a stále více propadaje politické mašinérii, postupně ztrácí svoji ženu (samozřejmě ztělesněnou Katherine). O rok později přátelé Tracyho i Hepburn, Ruth Gordon a Gardon Kanin, napsali přímo pro tento hvězdný pár scénář k filmu ADAMOVO ŽEBRO, jehož režie se ujal jiný Tracyho blízký kamarád - George Cukor. Manželský pár dvou úspěšných právníků, jenž směřuje k osobnímu i pracovnímu střetu - tady se Tracy s Hepburn skutečně předvedli.

V padesátých letech Tracy ve svém hereckém nasazení poněkud polevil; měl k tomu věk i dostatek starostí. Stejně však ztvárnil nezapomenutelné postavy v takových filmech jako THE PEOPLE AGAINST O'HARA (1951), PLYMOUTH ADVENTURE (1952), THE ACTRESS (1953 - otec nadějné herečky v autobiografickém příběhu Ruth Gordon), BROKEN LANCE (1954) či THE MOUNTAIN (1956). Jeden ze svých nejmilejších výkonů podal ve filmu OTEC NEVĚSTY (1950) jako nešťastný, avšak oddaný otec Elizabeth Taylor; za tuto roli si vysloužil i oscarovou nominaci. Celkem se povedlo i pokračování FATHER'S LITTLE DIVIDEND (1951), v němž se sešla většina původního hereckého osazenstva. Další oscarové nominace se dočkal za postavu prošedivělého, jednorukého veterána ve filmu ČERNÝ DEN V BLACK ROCK (1955). Další následovala za Hemingwayova "Starce" z věčného příběhu nemilosrdného boje člověka s přírodou i se sebou sama ve filmu STAŘEC A MOŘE (1958). Všeobecné vážnosti, jíž se oprávněně těšil, mohl děkovat za vesměs kvalitní herecké příležitosti padesátých let, kdy si zahrál znovu s Hepburn ve filmu PAT AND MIKE (1952) a ŽENĚ, KTERÁ VŠECHNO VÍ (1957) a společně s kupou dalších hvězd ve Fordově sentimentálním filmu THE LAST HURRAH (1958), který mu nabídl na míru padnoucí roli starosvětského politika. Na přelomu let 1956/57, když umíral velký Tracyho přítel Humphrey Bogart na rakovinu, byli Tracy s Hepburn jediní, kdo zachovali Bogiemu s Lauren Bacall opravdovou přízeň a věrnost. Tracy s Bogiem trávil prakticky celé měsíce a po jeho smrti byl tak pohnut, že musel odmítnout prosbu Lauren Bacall o promluvu nad hrobem, jíž se nakonec ujal režisér John Huston.

V této době už byl dávno bělovlasým a vrásčitým starým pánem a stále více se u něj projevovala jeho charakteristická paličatost a popudlivost. Nicméně herecký talent ho neopustil a role Henry Drummonda v dramatu KDO SEJE VÍTR (1960) mu zajistila již sedmou nominaci na Oscara. Neméně povedený výkon odvedl i v soudním dramatu NORIMBERSKÝ PROCES (1961); jeho soudce Dan Haywood se stal další na Oscara nominovanou figurou. Podobně kvalitním filmem však již nebyl DEVIL AT 4 O'CLOCK, THE (1961) - tichomořské drama o trestancích, lepře, nebezpečné sopce a Tracyho páteru Matthew Doonanovi. Naproti tomu jeho kapitán C. G. Culpepper z mistrné starosvětské komedii TO JE ALE BLÁZNIVÝ SVĚT/ TO JE ALE BLÁZNIVEJ SVĚT (1963) z pamětí a především srdcí filmových fanoušků jen tak nezmizí. Podobně jako celá řada režijních i hereckých hvězd se podílel i na epickém "velkowesternu" JAK BYL DOBYT ZÁPAD (1962) - i když pouze v roli vyprávěče.

V roce 1966 byl lanařen pro roli Tučňáka ve slavném seriálu "BATMAN". Na něco takového se ale mohl Tracy opravdu vykašlat, a proto podmínil svoje angažmá tím, že mu bude dovoleno zabít hodného Batmana. To se kupodivu nesetkalo s kladným ohlasem, Batman byl zachráněn a Tučňáka musel hrát Burgess Meredith. Nevyléčitelně nemocen se Tracy vrátil na obrazovku již jen jednou, a to na naléhání svého velkého přítele, Stanley Kramera, aby si naposledy zahrál se svojí milovanou Katherine ve filmu HÁDEJ, KDO PŘIJDE NA VEČEŘI (1967). Jeho Matt Drayton, jehož dcera ho nemile překvapí svým černošským nastávajícím, byl pro Tracyho víc než důstojným rozloučením se se světem filmu i světem jako takovým. Při natáčení již bral opravdu z posledního a zemřel 17 dní po dokončení posledního záběru. Za svoji roli byl znovu nominován na Oscara - jenomže nyní in memoriam. Katherine Hepburn tento film nikdy nedokázala zhlédnout - bylo by to, jako kdyby pozorovala svého Tracyho na smrtelném loži.

Pohrobek