Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (86)

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Tento film som už kedysi veľmi dávno videl a ostali mi naň iba také hmlisté spomienky, že som ho ani nehodnotil. Aj po dnešnej repríze ho považujem za výborné dielo, napriek moralizovaniu a všetkým ďalším nedostatkom, ktoré pochopiteľne 80-ročný film musí obsahovať. Vzácne je na ňom to, že problematika davovej psychózy, lynču, anonymity páchateľov a čudnej matematiky, tvrdiacej, že lynčovanie jedného nevinného nemôže byť potrestané popravou dvadsiatky páchateľov, je stále aktuálna. Samozrejme, že dnes má lynč iné formy, je civilizovanejší a stretávame sa s ním denne na internetových diskusiách, kde anonymizovaní blbečkovia ozvláštňujú svoj stereotypný život výtryskmi neznášanlivosti, nenávisti a potreby plniť svoju trojjedinú úlohu, ak si niekto dovolí mať iný názor ako oni. Aj to je dôvod, pre ktorý považujem tento staručký film za potrebný aj v dnešnej dobe. ()

sud 

všetky recenzie používateľa

Strhující kriminální drama se silným morálním apelem. Nezabývá se jen a pouze žalobou lynčování a braní "spravedlnosti" do vlastních rukou, ale rovněž motivu a účelu pomsty. Spencer Tracy podal jeden z nejlepších výkonů své bohaté kariéry. Jeho hodný hoch se mění v tvrdého mstitele, aby v sobě dal skutečný průchod svému srdci a svědomí. Fritz Lang nedokázal natočit špatný film. Ale tohle, i po tolika letech svěží dílo patří k jeho vůbec nejlepším. P.S.: Závěr, který zde někteří zatracují, se mi líbil. 85%. ()

Reklama

misterz 

všetky recenzie používateľa

Krásna ukážka ľudskej stádovitosti a tuposti. Úvod bol perfektný, to ako sa tá fáma o zatknutí medzi ľudmi šírila a ako sa pravda prekrúcala od jedného tupoňa k druhému, to je presný príklad toho, ako to celé v nejakej uzavretejšej komunite po psychologickej stránke funguje. Z tohto pohľadu sa dá snímok považovať za náučný, pričom sa nedajte pomýliť jeho starším dátum vzniku - všetko to funguje dodnes, človek sa v tomto smere nemení. Následná pomsta ma už oslovila menej, je tu pár nelogických lapsusov, ktoré trocha naštrbili inak výborný dojem zo snímku. Našťastie trocha to dorovnal výborný a uhrančivý výkon S. Tracyho. Slušný nadpriemer. 80/100 ()

Adman 

všetky recenzie používateľa

Geniálně nadčasové sociální náměty jsou zde spolu s brilantně zvládnutou technickou stránkou snímku hlavními klíči k úspěchu a herecké výkony jen podtrhují skvěle zvládnutý scénář. Při pominutí černobílého provedení a šumu ve zvukové stopě jde jednoznačně o výborné drama, které se mohlo klidně točit minulý rok. Katarze nabírá na síle zvláště při přeměně hodného Joea Wilsona (Spencer Tracy) na pomstychtivého a neústupného tvrďáka. ()

igi B. 

všetky recenzie používateľa

Velmi působivý - a ve své době asi stále ještě i živý a o filmové ztvárnění si říkající - námět lynče, režijní prací a hereckými kreacemi však dnes už přece jen poněkud zestárlý film, navíc s poněkud zbytečně odlehčujícími momenty, nelogičnostmi a přece jen příliš >hollywoodsky< srdcervoucím závěrem. Pro současného diváka pak sice jde nesporně o další zajímavý pohled na americký styl zpracování žánru soudního dramatu, d.m.s.n. si však maximální možné hodnocení - právě i za onen >happyend< s patetickým proslovem hlavního hrdniny a závěrčným polibkem před soudní stolicí - prostě nezaslouží. - - - - - (Poprvé viděno 17.4.2008 na ČT2, komentář zde jako devátý - 18.4.2008) ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (7)

  • Scenár bol inšpirovaný únosom a vraždou Brooka Harta v roku 1933, syna majiteľa obchodného domu Hart's v San Jose. Dvoch podozrivých vytiahla z väzenia skupina ľudí, ktorí ich prevliekli cez ulicu do St. James Parku a zlynčovali. (Bilkiz)
  • Autorem námětu byl Norman Krasna, jehož k napsání příběhu inspiroval článek o lynčování, který si přečetl v magazínu The Nation. Krasna následně předložil nápad studiu MGM, kde zaujal Samuela MarxeJosepha L. Mankiewicze. Krasna prohlásil, že ve skutečnosti příběh nikdy nesepsal, pouze ho ústně převyprávěl Mankiewiczovi, který ho potom nadiktoval. Ve finálním scénáři se nakonec objevilo několik změn oproti původnímu námětu. (Zdroj: ČSFD)

Reklama

Reklama