Sandrine Kiberlain se narodila 25. února 1968 v Paříži. Již od malička ji přitahovalo divadlo a během školních let se na lyceu rozhodla věnovat herectví. Po maturitě začala studovat divadelní konzervatoř, kterou navštěvuje až do roku 1992.
Její filmové začátky sahají do roku 1986, kdy debutovala ve snímku Pierra Greniera-Deferra COURS PRIVÉ. V následujících letech se Sandrine Kiberlain objevila v malých rolích ve snímcích ON A VOLÉ CHARLIE SPENCER (1986), CYRANO DE BERGERAC (1990) či DES FILLES ET DES CHIENS (1991).
Průlom nastává v roce 1993, kdy si střihla roli call-girl ve filmu LES PATRIOTES v režii Érica Rochanta, za což si vysloužila nominaci na Césara. O dva roky se prestižního ocenění dočkala za svůj emotivní výkon v roli dělnice Alice toužící po lásce ve snímku EN AVOIR (OU PAS) pod režijní taktovkou Laetitie Masson. Následně se objevila po boku Vincenta Cassela a Monicy Bellucci ve filmu BYT. V roce 1997 se setkala před kamerou se svým životním partnerem Vincentem Lindonem ve filmu LE SEPTIEME CIEL. V tomtéž roce natočila další film ve spolupráci s Laetitii Masson A VENDRE, na což obě navázaly snímkem LOVE ME (2000). V roce 2000 se objevila v dramatické roli ve filmu TOUT VA BIEN, ON S´EN VA. Následujcího roku zazářila v roli talentované spisovatelky ve snímku BETTY FISHEROVÁ A DALŠÍ PŘÍBĚHY, za kterou byla ověnčena cenami na festivalech v Montrealu a Chicagu. Dramatické role vystřídaly v následujících letech role komediální - HOLKY V AKCI (2003), AŽ PO VÁS (2003) či NEVINNÝ ŽERT (2004).
Sandrine Kiberlain se na pár let odmlčela a věnovala se jiným aktivitám, nicméně v roce 2009 se objevila hned ve třech snímcích. Střihla si roli paní učitelky ve filmové adaptaci slavné dětské knihy MIKULÁŠOVY PATÁLIE, poté se opět před kamerami sešla se svým dnes již bývalým partnerem Vincentem Lindonem v MADEMOISELLE CHAMBON a konečně v situační komedii ROMAINE PAR MOINS 30.
Sandrine Kiberlain se vedle herecké dráhy oddává hraní v divadle a zpívání. A na obou polích dosáhla hmatatelných úspěchů - v roce 1997 obdržela prestižní divadelní cenu Molière za roli ve hře Le Roman de Lulu, k níž ji pojí osobní vazba, neboť jejím autorem je její vlastní otec. V roce 2005 vydavá album s titulem Manquait plus que ça, jehož se prodalo 100 000 exemplářů. Záhy vydala druhé album, na němž spolupracovala s osvědčenými hudebníky Pierrem Souchonem, Etiennem Daho et Camille Bazbaz.
Michal "claudel" Fridrich
