Zřejmě neznámější španělský skladatel filmové hudby. S jeho tvorbou se divák/posluchač setkává především ve filmech pod režijní taktovkou Pedro Almodóvara, ale též v několika kritiky oceňovaných snímcích např. LUCÍA Y EL SEXO (2001) nebo THE CONSTANT GARDENER (2005), za který si vysloužil první nominaci na Oscara. Jeho tvorba se vyznačuje klasickým orchestrálním pojetím s akcentem latinsko-amerických prvků, tradičního flamenca, cumbii, ale zároveň je propojena s hudbou elektronickou. Velkého uznání a zároveň svou druhou nominaci na Oscara získal za hudbu k filmu THE KITE RUNNER (2007).
Alberto Iglesias Fernández-Berridi se narodil v roce 1955 ve městě San Sebastian. Hudbě se věnuje již od dětství. Jeho raná skladatelská činnost kladla důraz na harmonii a kontrapunkt, v pozdějších letech dává přednost klavírním kompozicím. Po stážích v Barceloně a Paříži se pracovně spojil s Javierem Navarretem, se kterým mezi lety 1981-1986 podnikl světové turné zaměřené na jejich vlastní elektronickou tvorbu. V polovině 80. let 20. století se začíná věnovat skládání filmové hudby. Prvnotinou byla hudba pro španělský snímek LA CONQUISTA DE ALBANIA (1984), o dva roky později EL SUENO DE TÁNGER. Na počátku 90. let začal spolupracovat s populárním španělským režisérem Julio Medemem, pro kterého vytvořil hudbu k řadě filmů, např. VACAS (1991), LA ARDILLA ROJA (1993), TIERRA (1996), LOS AMANTES DEL CÍRCULO POLAR (1998) nebo již zmiňovaný LUCÍA Y EL SEXO (2001). Jeho tvůrčí činnosti využil i John Malkovich pro snímek THE DANCER UPSTAIRS (2002) v hlavní roli s Javierem Bardemem nebo režisér Oliver Stone pro dokumentární snímek o Fidelu Castrovi - COMANDANTE (2003).
Ovšem za nejkreativnější část jeho tvorby je považována dlouhodobá a stále trvající spolupráce s režisérem Pedro Almodóvarem, kterému hudebně dokresluje složitá témata odhalující lidskou sexualitu či identifikaci lidské osobnosti. Spolupráce začala v roce 1995 na snímku LA FLOR DE MI SECRETO, pokračovala o dva roky později hudbou pro film CARNE TRÉMULA. Velmi pozitivní kritiky se Iglesias dočkal za hudbu k filmu TODO SOBRE MI MADRE (1999), stejně jako HABLE CON ELLA (2002), ve kterém se objevují prvky španělského flamenca. Spolupráce pokračovala na snímku LA MALA EDUCACIÓN (2004), pro který Iglesias čerpal inspiraci v hudbě Bernarda Hermanna z Hitchcockových snímků Psycho a Vertigo. Pro jejich šestý společný snímek VOLVER (2006) naopak zvolil lehčí, rozmarnější kompozici evokující divákovi smysl pro fantazii a hořkosladkou cestu za starými vzpomínkami hlavní postavy, v podání Penelope Cruz. Za hudbu získal cenu EFA. Zatím posledním společným počinem je hudba k Almodóvarovým LOS ABRAZOS ROTOS (2009). Ovšem i pro režisérův nově připravovaný film LA PIEL QUE HABITO (premiéra na podzim 2011) vytváří Iglesias originální kompozici.
Alberto Iglesias vlastní kromě dvou oscarových nominací, dvou nominací na cenu BAFTA a jedné nominace na Zlatý globus celkem osm cen španělského filmového institutu GOYA a za snímek THE CONSTANT GARDENER i ocenění World Soundtrack Academy každoročně od roku 2001 udělovaném v Bruselu během Flanders International Film Festival.
Vencisak
