A také déšť
También la lluvia
Même la pluie
Even the Rain
Even the Rain
Réžia:
Icíar BollaínScenár:
Paul LavertyKamera:
Alex CatalánHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Gael García Bernal, Luis Tosar, Karra Elejalde, Raúl Arévalo, Najwa Nimri, Juan Carlos Aduviri, Cassandra Ciangherotti, Ezequiel Díaz, Vicente Romero (viac)Obsahy(1)
Ve snímku režisérky Icíar Bollaín se prolínají dvě dějové linie. Zatímco první je zasazena do období španělské kolonizace Latinské Ameriky, druhá se odehrává v současnosti a zachycuje režiséra a producenta, kteří připravují v bolivijském městě Cochabamba snímek o Kryštofu Kolumbovi. Jejich práci však naruší nepokoje, které se v městě rozhoří kvůli privatizaci vodovodního systému.
Snímek vyslaný Španělskem do boje o sošku Oscara porazil u akademiků taková díla jako napínavé vězeňské drama Cell 311 nebo životopisný snímek Lope o dramatikovi Lope de Vegovi. Ve filmu zaujme svojí typickou hereckou živelností především Gael Garcia Bernal v jedné z hlavních rolí. (MFF Cinema Mundi)
(viac)Videá (1)
Recenzie (48)
Jako jó-proč né? Pět ať nežeru. Na dané téma je to jedna z nejméně pokryteckých, pathetických a nuceně černobílých agitek. Tvůrci tady docela dobře odhadli své limity v míře moralizování tak aby to pořád neslo myšlenku a přitom si to nehrálo na něco neskutečně(až falešně) přemoudrého. Film si uvědomuje, že obě strany mají své myšlenkové hranice a přesto, že je jedna ve zcela evidentním "morálním(hahá-řekněme radši lidském nebo přesněji přírodním)"právu, několik staletí budovaný problém nelze vyřešit lusknutím prstů... Zápaďácký film postavený na dolarech nic nezmění, a tenhle se tak ani nehodlá tvářit-a právě tuhle sebereflexi oceňuju. "Vrátíte se tady?".."Myslím, že ne." (upřímnost nade vše..) ()
Kdo si (stejně jako já) už v mládí přečetl knihu Brevísima relación de la destrucción de las Indias (O zemí indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější) Bartoloméa de las Casase z roku 1552, tomu bude problém kolonizace obou Indií do smrti jasný. Když se k tomu přidá kázání Antóna de Montesinose (dochovalo se pouze v podání Bartoloméa de las Casase - "¿Estos, no son hombres? ¿No tienen almas racionales? ¿No estáis obligados a amarlos como a vosotros mismos? ¿Esto no entendéis? ¿Esto no sentís? - Nejsou to lidé? Nemají duši a rozum? Nejste povinni je milovat jako sebe samé? Nerozumíte tomu? Necítíte to?), pak už vůbec není co řešit. A to jsem ještě neznal obsah prvního dopisu Cristóbala Colóna z Indie (v roce 2006 byl vydražen za ca. 20 milionů korun).. Jeden z nejlepších filmů o filmu s filmem. Věčný návrat dějinných skutečností. Boj o zemi (Conquista) se vrací jako boj o vodu (Guerra del Aqua) - boj, který teprve nedávno začal, a jehož výsledky budou zdrcující pro všechny (nás nevyjímaje). ()
Dvě dějové linie? Vždyť tam jde jen o natáčení filmu. Není-li myšlen jako druhá linie boj občanů Cochabamby za zdroj levné pitné vody proti mezinárodnímu vodnímu kartelu.Všechno do sebe nádherně zapadá a bylo vytvořeno skvostné dílo. Filmaři přijíždějí do města, aby vybrali kompars a některé představitele na svůj film o krutém zacházení evropských conqvistadorů proti domorodým Indiánům. Během natáčení dojde ke střetu domorodců proti zglobalizovanému kšeftu s vodou. Vlastně se za těch pět set let nic nezměnilo. Vždy jde o mamon. A vždy na to doplácí obyčejný chudý člověk. V Bolívii a kdekoliv na světě... Skutečně skvělý film, který mě připoutal před televizní obrazovku na půldruhé hodiny skutečně prvotřídního zážitku. Sociálně kritické filmy umějí dnes v Evropě především Španělé. Oni se ještě odváží ukázat pravou tvář kapitalismu. ()
Skoro až do konce filmu jsem byla přesvědčená, že to bude za tři hvězdy. A pak mě Luis Tosar úplně rozebral, že jsem v závěru hledala kapesník. Velmi zvláštně pojaté dílo o filmařích, kteří jedou do autentického venezuelského prostředí natáčet film z kolumbovských začátků o knězi, který se jako první postavil běsnění Španělů na Indiánech.Indiáni jsou třeba a tak Tosar coby producent a Bernal coby režisér vyhlásí konkurs, na který se sjede pár stovek indiánů a začnou mírné problémy. Když je natočeno třičtvrtě filmu, ve městě vypukne konflikt o pitnou vodu ,ke které byl indiánům znemožněn přístup a oni sami vykopou sedm kilometrů dlouhý kanál na její přivedení.Což se nelíbí městské radnici a zapojí policii. Vzniknou střety, v nichž největším aktivistou je Indián, hrající hlavní roli, čímž se nechtěně celý filmový štáb dostane též do konfliktu, jež se rozroste v celonárodní.Mohou i ostřílení lidé, kteří si myslí, že se jich to netýká, změnit názor?Dívejte se.Všichni herci byli totiž báječní. ()
Překvapivě svěží a dramatický průběh natáčení filmu o Kolumbovi ukazuje paralely mezi španělskými dobyvateli a současným vládnoucím bezohledným a dravým kapitalismem v Bolívii, potažmu v Jižní Americe. 1) Jako obvykle se mi moc líbil přitažlivý 32letý režisér (jindy i herec, scenárista, producent) Mexičan Gael García Bernal (režisér Sebastian). Zaujal mě i zajímavý 34letý Bolívijec Juan Carlos Aduviri (šéf indiánských protestů) ve své herecké prvotině._____ 2) Cochahanba je třetím největším bolivijským městem, něco málo přes 600 000 obyvatel. Ačkoli filmový příběh je fiktivní, boj o vodu se skutečně ve městě odehrál na přelomu let 1999/2000. ()
Reklama