A tiež dážď

Dvě dějové linie? Vždyť tam jde jen o natáčení filmu. Není-li myšlen jako druhá linie boj občanů Cochabamby za zdroj levné pitné vody proti mezinárodnímu vodnímu kartelu.Všechno do sebe nádherně zapadá a bylo vytvořeno skvostné dílo. Filmaři přijíždějí do města, aby vybrali kompars a některé představitele na svůj film o krutém zacházení evropských conqvistadorů proti domorodým Indiánům. Během natáčení dojde ke střetu domorodců proti zglobalizovanému kšeftu s vodou. Vlastně se za těch pět set let nic nezměnilo. Vždy jde o mamon. A vždy na to doplácí obyčejný chudý člověk. V Bolívii a kdekoliv na světě... Skutečně skvělý film, který mě připoutal před televizní obrazovku na půldruhé hodiny skutečně prvotřídního zážitku. Sociálně kritické filmy umějí dnes v Evropě především Španělé. Oni se ještě odváží ukázat pravou tvář kapitalismu. (21.04.2018)

,,NĚKTERÝ VĚCI JSOU MNOHEM DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ VÁŠ FILM“...... /// Karamazovi na španělskej způsob. Místo Polska Bolívie, místo Dostojevskýho Kolumbus. A všude kolem domorodci bojující o kapku ,,yaku“. Jo, abych nezapomněl – nechybí ani dokumentární kamera. Je totiž rok 2000 a jsme v Cochabambě. Děj se snaží spojit historickou rovinu se současností, což se daří pomocí myšlenek - ať už vyřčených či jen naznačených. Účelně tak svádí ke srovnávání současnýho světa s minulostí. Několik scén je parádních, byť jde jen o ,,film ve filmu“. KULT OBĚTI. (Voda je život – co na tom nechápete!) POHRDÁM VAŠÍM BOHEM! POHRDÁM VAŠÍ CHAMTIVOSTÍ! A všemu by měla vévodit síla okamžiku, kdy je třeba přehodnotit (svůj) žebříček hodnot. Upřímně: Cela 211 je jiný kafe. Ale já tyhle netradiční hloubavý příběhy, které nenásilně nutí k zamyšlení nad sobeckejma prioritama můžu. JAK MOC JSME SE ZA TA STOLETÍ ZMĚNILI? Ať nám bůh odpustí! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zajímá mě text Kolumbova prvního dopisu z Novýho světa. 2.) Tam kde se utlačujou indiáni nemůžu chybět! (Myslím na jejich straně...blbečku!). 3.) Taktéž toužím uctít památku Howarda Zinna. 4.) Thx za titule ,,BuBBleS“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (06.08.2011)

Mimohollywoodsku a zaroven mimoeuropsku filmarsku produkciu doslova milujem /Amores Perros, Tambien la Illuvia/, a tentokrat ide o film Iciar Bollain zvany Tambien la Iluvia. Film sa venuje dvom dejovym liniam : jednak spanielska kolonizacia Juznej Ameriky a problematika conquistadorov, a jednak druha dejova linia sa odohrava v sucasnosti, kde filmari v bolivijskom meste Cochabamba pripravuju film o istej historickej postave /Kolumbus/. Chvalim realie Juznej Ameriky, perfektneho Gael Garciu Bernala /Amores perros, Babel, Nauka o snech/. Vyborne su zvladnute realie nepokojov v meste, dialogy su na urovni. Divak sa nenudi ani chvilu, takze o kvalitnu filmarsku jazdu je hned postarane. 92 % (17.12.2013)

Skoro až do konce filmu jsem byla přesvědčená, že to bude za tři hvězdy. A pak mě Luis Tosar úplně rozebral, že jsem v závěru hledala kapesník. Velmi zvláštně pojaté dílo o filmařích, kteří jedou do autentického venezuelského prostředí natáčet film z kolumbovských začátků o knězi, který se jako první postavil běsnění Španělů na Indiánech.Indiáni jsou třeba a tak Tosar coby producent a Bernal coby režisér vyhlásí konkurs, na který se sjede pár stovek indiánů a začnou mírné problémy. Když je natočeno třičtvrtě filmu, ve městě vypukne konflikt o pitnou vodu ,ke které byl indiánům znemožněn přístup a oni sami vykopou sedm kilometrů dlouhý kanál na její přivedení.Což se nelíbí městské radnici a zapojí policii. Vzniknou střety, v nichž největším aktivistou je Indián, hrající hlavní roli, čímž se nechtěně celý filmový štáb dostane též do konfliktu, jež se rozroste v celonárodní.Mohou i ostřílení lidé, kteří si myslí, že se jich to netýká, změnit názor?Dívejte se.Všichni herci byli totiž báječní. (07.10.2013)

Film o tom, že za 500 rokov sa osud Indiánov v podstate nezmenil. Najprv ich drancovali conquistadori, teraz ich zdierajú korporácie a ešte aj s tými musia bojovať, aby mali vôbec pitnú vodu. Je podľa skutočnej udalosti, lebo v roku 2000 naozaj americká vodárenská spoločnosť odkúpila vodné zdroje od bolívijskej vlády a občanom Bolívie bolo zakázané zbierať dažďovú vodu, ktorá sa stala majetkom spoločnosti. Už len toto samotné je padnuté na hlavu a taká zapredaná vláda by mala okamžite visieť. Mrzí ma však, že režisér tie historické linky nedokázal lepšie prepojiť. Film bol skôr o súčasnosti, otvoril však veľmi závažné otázky, ktoré v nemalej miere ovplyvňujú aj nás: ako môže národná vláda nechať spoločný majetok spravovať cudzím ľuďom, ktorí sa tak na vašom území stávajú pánmi? (01.11.2022)