Ctibor Filčík

Ctibor Filčík se narodil 15. srpna 1920 v Dolních Plachtincích u Veľkého Krtíše. Jako mladík se nejprve věnoval dělnické práci, byl např. továrním dělníkem, cestářem, dozorcem na Ministerstvu financí. Jako ochotnický herec ze souboru Štefánik začínal v rozhlase v Martině (1943 – 1944).

A po zúčastnění ve Slovenském národním povstání jako zpravodaj (1944) se na několik měsíců stal tajemníkem intendanta Andreje Bagara v košickém Východoslovenském národním divadle (1944 – 1945). Na popud Andreje Bagara se stal hercem Slovenského komorního divadla v Martině (1944 – 1948). Poté prošel činohrami bratislavské Nové scény (1948 – 1951) a též Slovenského národního divadla v Bratislavě (1951 – 1986), kde setrval až do své smrti.

Byl charakterním hercem. Zpočátku vytvářel Filčík milovnické úlohy, ale postupně se dostával k rolím systematicky psychologicky prokresleným kreacím vnitřních rozporů, složité psychologie, narušených a démonických. Nejlépe mu šel světový repertoár, intelektuální dimenze a též hluboká senzibilní moderní člověčina.

Hrál v inscenacích „Můj Faust" (Faust), „Loupežník" (Loupežník), „Ljubov Jarová" (Jarový), „Fuente Ovejuna" (Goméz), „Loupežníci" (Franz), „Tragédie člověka" (Lucifer), „Višňový sad" (Gajev), „Strýček Váňa" (Vojnickij), „Pan Sartorius" (Pan Sartorius), „Ďábel a pánbůh" (Goetz), „Sníh nad limbou" (Valent), „Vojna a mír" (Napoleon), „Král Lear" (Gloster), „Don Juan", „Veselé paničky windsorské" atd.

Taktéž ve slovenském filmu se projevil jako charakterní filmový herec velkých titulních komediálních i dramatických – tragických kladných a taktéž záporných charakterů.

Z řady jeho snímků si uveďme např. KOZIE MLIEKO (Peter Dvorčiak), DREVENÁ DEDINA (Pán), ČISTÉ RUKY (Harman), PREVIERKA LÁSKY (hlavní inženýr Koloman Krtész), ŠTYRIDSAŤŠTYRI (kapitán Deutsch), KAPITÁN DABAČ (gardista Slanec), JÁNOŠÍK (Hrajnoha), VÝHYBKA (Mefisto), NÁMESTIE SVÄTEJ ALŽBETY (Maxi), JEDEN DEŇ PRE STARÚ PANIU (Juro), VRECKÁRI (Arpád), SKRYTÝ PRAMEŇ (řezbář Mistr Pavel z Levoče), DO ZBRANE, KURUCI! (biskup), SEBECHLEBSKI HUDCI (paša Hussein), BLUDIČKA (komisař Wernicke), POÉMA O SVEDOMÍ (Karol Šmidke) a nebo DEMOKRATI (krajský hejtman).

Z posledních slovenských postav byl profesor v psychologickém dramatu MŔTVI UČIA ŽIVÝCH (1983) režiséra Martina Hollého. Pouze jednou jedinkrát se objevil i v české kinematografii: filozof Descartes ve fresce Otakara Vávry PUTOVÁNÍ JANA AMOSE (1983). Je paradoxní, že tuto roli v českém filmu Ctibor Filčík získal díky „aféře".

Režisér Otakar Vávra vybral pro českou národní roli Komenského slovenského herce Ladislava Chudíka (i když mohl volit ještě mezi dvěma dalšími českými herci). Čeští herci se cítili dotčeni a začali film bojkotovat – na protest v něm nechtěli hrát. Proto Vávra do řady větších i menších úloh obsadil některé slovenské herce, mezi nimi byl právě i Ctibor Filčík.

Po celou svojí kariéru byl oddaným pracovníkem v rozhlase („Modří koně na červené trávě", „Gazdina roba", „Ostrov pokladů", „Romeo a Julie", „Balada o vkladní knížce", „Tři mušketýři", „Tři obaly", „Tanec nad pláčem", „Seznámení", „Bouře", „Vojcek", „Hráči", „Osmijanko", „Dva", „Nos", „Echo", „Parazit" ad.), dabingu, televizních filmech (OKO ZA OKO, PŠTROSÍ VEČIEROK, KROTKÁ, STRÝČKŮV SEN, SMRT LOVCE, MRTVÉ DUŠE, JALTSKÁ KONFERENCIA, PLUKOVNÍK CHABERT, NĚŽNÁ, SESTERNICA BETA apod.) a seriálech (ZAPRÁŠENÉ HISTÓRIE EMA BOHÚŇA aj.), v nichž vytvářel často velké a titulní historické i moderní postavy.

V NDR natočil televizní trilogii DIE BRÜDER LAUTENSACK (1972). Za své herectví i politickou činnost získal Ctibor Filčík př. Hereckou Cenu Československého rozhlasu (1963), Státní cenu Klementa Gottwalda (1965), titul Zasloužilého umělce (1967), Plaketu ÚV KSČ a NF a za výkony v inscenacích SESTŘENICE BĚTA a TŘETÍ PATETICKÁ Zlatého krokodýla za rok 1979 (1980).

V letech 1951 – 1957 pracoval jako externí pedagog na Vysoké škole múzických umění (VŠMU) v Bratislavě. Byl spíkrem u dokumentárních filmů. Stal se životním partnerem první manželky nechvalně proslulého Gustáva Husáka divadelní režisérky Magdy Lokvencové – Husákové (1916 – 1966). Ctibor Filčík zemřel 21. listopadu 1986 v Bratislavě ve věku šestašedesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour