Gordon Jackson

Gordon Cameron Jackson se narodil ve skotském Glasgow jako nejmladší z pěti dětí. Otec byl učitelem kreslení. Gordon vystudoval střední školu Hillhead High School a už v mladém věku se objevoval v jednom rozhlasovém pořadu stanice BBC určeného dětem (tzv. “Children's Hour”). V patnácti nechal školy a stal se projektantem u Rolls-Royce. Jeho filmová kariéra se datuje od roku 1942, kdy producenti z Ealing Studios hledali mladého Skota do THE FOREMAN WENT TO FRANCE (1942) a on byl do role vybrán. Vrátil se poté k “Royceům”, ale byl znovu osloven filmaři a tak se rozhodl, že se bude věnovat herectví. Brzy se objevil v dalších filmech studia, jako bylo dobrodružné drama SAN DEMETRIO, LONDON (1943), drama SRDCE V ZAJETÍ (1946) a EUREKA STOCKADE (1949) a komedie WHISKY GALORE! (1949). V raných letech svojí kariéry působil na divadlech v Glasgow, Worthingu a Perthu.

S herečkou Ronou Andersonovou zazářili v romantickém filmu PŘÍLIV (1949, Floodtide), v červnu 1951 se vzali a měli spolu dva syny, Grahama a Roddyho. Ve stejném roce debutoval u londýnského divadla v “Seagulls Over Sorrento”, vystoupil i v “Moby Dickovi” v režii Orsona Wellese. V 50. a 60. letech se objevoval v televizních programech jako například THE QUATERMASS XPERIMENT (1955) nebo v komedii THE NAVY LARK (1959). V dramatu HELL DRIVERS (1957) se sešel s asi nejslavnějším skotským hercem vůbec, se Seanem Connerym. Zapůsobil také v komedii THE BRIDAL PATH (1959), ve Sturgesově slavném válečném snímku se Stevem McQueenem a dalšími hvězdami VELKÝ ÚTĚK (1963) nebo v thrilleru s Michaelem Cainem PŘÍPAD IPCRESS (1965). V roce 1969 se se ženou sešli na plátně opět, a to v britském dramatu THE PRIME OF MISS JEAN BRODIE v hlavní úloze s Maggie Smithovou a v tomtéž roce představoval Horacia v Richardsonově filmové adaptaci slavné hry HAMLET (1969 – jako Horacio se už dříve představil na divadle a získal za něj cenu Clarence Derwenta pro „nejlepšího herce ve vedlejší roli“).

Ačkoli mu nikdy nebyly souzeny hvězdné role, točil prakticky neustále. Jeho přítelem byl například herec Sir Alec Guiness, u něhož si vydobyl značný respekt. Diváci ho ale opravdu „objevili“ až díky roli přísného skotského komorníka Hudsona v šedesáti dílech velmi populárního víkendového seriálu “Upstairs, Downstairs” (1971 – 1975). V roce 1976 za tuto roli (díl "The Beastly Hun") získal cenu Emmy za “vyjímečný výkon ve vedejší roli”. Seriál ukazoval život v jednom panském domě počátkem 20. století a dnes už je považován za klasiku. V roce 1974 byl oceněn titulem Britský herec roku a v roce 1979 jmenován Důstojníkem Řádu britského impéria (OBE). V roce 1972 byl po boku Bette Davisové obsazen do thrilleru MADAM SIN.

Jeho další velká – a nejspíše nejznámější – televizní role přišla v roce 1977 v akčním krimiseriálu “Profesionálové” s Lewisem Collinsem a Martinem Shawem. Šéfa speciální vládní jednotky, George Cowleyho, ztvárnil ve všech 57 epizodách, než byl tento i u nás velmi populární seriál v roce 1983 ukončen (natáčet se přestalo už o dva roky dříve, v seriálu se mimojiné objevili i Pierce Brosnan a David Suchet a zajímavostí je, že v Americe se neujal, jelikož tamním televizním bosům připadal příliš „násilný“). Fanoušky seriálu byla i britská královská rodina – odtud již zmíněný důstojnický titul. V roce 1981 hrál Noela Strachana v australském romanticko-válečném seriále “A Town Like Alice” a získal za něj cenu Logie, což je australská obdoba televizní ceny Emmy. V mysteriózním thrilleru DOTEK MEDUSY (1978) s R. Burtonem a L. Venturou si zahrál Doktora Johnsona.

Po “A Town Like Alice” a “Profesionálech” pokračoval Gordon Jackson úlohami v seriálech “Hart to Hart” (1983), “Shaka Zulu” (1986 – v roce 1987 pak film stejného jména) a “Campion” (1989) a filmech THE SHOOTING PARTY (1985) a THE WHISTLE BLOWER (1986). V letech 1985 až 1986 uváděl na Novém Zélandě dva odpolední pořady o vaření: “Fresh and Fancy Fare” a jeho nástupce “Country Fare”. Jeho poslední rolí byla ta v mysteriózním televizním dramatu EFFIE´S BURNING (uvedeno až po jeho smrti v roce 1990). V roce 1989 mu byla zjištěna rakovina kostí, zemřel následujícího roku v lednu, ve věku 66 let v Londýně a jeho tělo bylo zpopelněno v Golders Green krematoriu. Se svojí ženou Ronou strávili téměř čtyřicet let.

Navzdory svým úspěchům údajně tvrdil, že svá vystoupení nemá rád a na plátně se nikdy neviděl. Prohlásil také, že se před kamerou i na jevišti nikdy necítil příliš jistě a příjemně.

Marek "džanik" Janík