Jiří Trnka

Jiří Trnka se narodil 24. února 1912 v Petrohradě v Plzni. Studoval na plzeňském reálném gymnáziu, a jeho profesor kreslení Josef Skupa ho přizval ke spolupráci s loutkovým divadlem Feriálních osad v Plzni. Již v sedmnácti získával uznání na různých mezinárodních loutkových výstavách (Praha 1929, Paříž 1930). Z podnětu Josefa Skupy přestoupil Trnka na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1929 – 1935). S loutkářem Skupou spolupracoval i v pozdějších letech a vytvořil pro jeho divadlo řadu loutek. Sám vedl v letech 1936 – 1937 vlastní loutkovou scénu Dřevěné divadlo.

Od roku 1936 spolupracoval jako výtvarník scén a kostýmů s Národním divadlem, pro které zrealizoval mnoho zajímavých návrhů (např. „Lišák Pseudolus“, „Sen noci svatojánské“, „Benátská maškaráda“, „Strakonický dudák“, „Zlatý jelen“, „Zimní pohádka“ a další). Po roce 1950 s divadlem spolupracoval zřídka, naposledy roku 1960 návrhem kostýmů pro Tylovo představení „Drahomíra a její synové“.

Trnka byl všestranný umělec: je znám jako skvělý malíř, grafik, sochař a ilustrátor knížek (Míša Kulička 1939, Broučci 1941, Český Betlém 1943, Pohádky tisíce a jedné noci 1956, Pohádky Hanse Christiana Andersena, Pohádky bratří Grimmů 1961, Staré pověsti české, Fimfárum Jana Wericha aj.). Sám napsal a ilustroval knížku Zahrada (1962), která se dočkala rovněž filmového zpracování.

S celovečerním filmem začal spolupracovat již v roce 1942 návrhem kostýmů pohádky DLOUHÝ, ŠIROKÝ A BYSTROZRAKÝ Miroslava Cikána, která však nebyla nikdy dokončena. Byl výtvarníkem a návrhářem kostýmů pro několik historických filmů (ČAPKOVY POVÍDKY, CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ, JAN HUS, JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM). S dlouhometrážním filmem skončil v roce 1964 vytvořením animované vložky pro Lipského parodii LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA.

V roce 1945 založil studio kresleného filmu Bratři v triku. Zde vytvořil různé animované filmy (například protiválečný PÉRÁK A SS či pohádku ZASADIL DĚDEK ŘEPU). Roku 1947 založil studio loutkového filmu, kde působili i jeho hlavní spolupracovníci Karel Látal a Břetislav Pojar. Ve studiu vytvořil řadu kouzelných snímků: s hudbou Václava Trojana loutkovou suitu ŠPALÍČEK (1947) a CÍSAŘŮV SLAVÍK (1948), ROMÁN S BASOU, ÁRIE PRÉRIE, BETLÉM, ČERTŮV MLÝN, O ZLATÉ RYBCE a pod.

Jeho nejvýznamnějšími animovanými snímky jsou pohádka BAJAJA (1950), film STARÉ POVĚSTI ČESKÉ (1952), které namluvili naši nejlepší herci Růžena Nasková, Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout, Václav Vydra st., Karel Höger, pohádka DVA MRAZÍCI (1954), této pohádce propůjčili své kouzelné hlasy Vlasta Burian a Jan Werich (Werich byl Trnků častý spolupracovník a přítel) a z několik kapitol románu Jaroslava Haška vytvořený film DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1955) s hlasem Jana Wericha. Trnka byl téměř u všech svých filmů režisérem, scénáristou a výtvarníkem.

V roce 1959 natočil podle námětu Shakespeara animovaně náročný SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ, o pět let později renesanční film ARCHANDĚL GABRIEL A PANÍ HUSA. Ke konci života vytvořil myšlenkově závažné snímky VÁŠEŇ, (1962) KYBERNETICKÁ BABIČKA (1962) a RUKA (1965) se stále aktuálním poselstvím. Vleklá nemoc mu znemožňovala práci, kterou musel v pozdějších letech omezit.

Trnků um nejlépe dokazuje množství ocenění, které za svoji tvorbu získal. Za celý život jich posbíral na padesát! Od vládnoucího režimu byl poctěn dvakrát Národní cenou (1949, 1950) za snímky BAJAJA a CÍSAŘŮV SLAVÍK, Státní cenou (1954), titulem Zasloužilého umělce (1955), Československou cenou míru (1958), Řádem práce (1962), titulem Národní umělec (1963) a roku 1967 byl jmenován profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Řadu ocenění si vysloužily jeho filmy i na světových festivalech. Získal Cenu H. Ch. Andersena, Melliésovu cenu za nejlepší animovaný film, na festivalu v Canes dostal hlavní cenu za film ZVÍŘÁTKA A PETROVŠTÍ, na Mezinárodním festivalu animovaného filmu Zvláštní cenu poroty (1965) a desítky dalších. Kritika ho nazývala „Waltem Disneyem Východu“. Jiří Trnka zemřel po dlouhé nemoci 30. prosince 1969 v Praze ve věku pouhých padesáti sedmi let. Byl jedním ze zakladatelů našeho loutkářství i loutkového filmu a proslavil ho jako jeden z mála po celém světě.

Jaroslav "krib" Lopour