Milovník zvířat (E01)

Filmy Břetislava Pojara, fantastická "Zahrada" a až trochu děsivé "Pojďme pane, budeme si hrát" patří k mým prvním setkáním s něčím podivným a nepochopitelným a přesto tolik žádoucím v mém životě. Náklonost k tomuto dílu s věkem spíše roste, atak i dnes je mi vždy potěšením je sledovat. Budu teď psát o všech čtyřech dílech Zahrady (nebo spíše třech dílech s jakousi předmluvou) jako o celku, třebaže je možné hodnotit každý díl zvlášť. Scénář podle Trnkova předlohy vypráví neuvěřitelný příběh zakladatele zapomenuté zahrady. Jeho snaha o pěstování malých zvířatek měla vždy poněkud groteskní konce - z malé rybičky vyrostla velryba a ze dvou pejsků se vyvinuli obrovští sloni. Nejšokujícnější je ovšem poslední přeměna milého koťátka v protivného kocoura, s nímž se setkáváme v následujícíh dílech. Zapomenutá zahrada je objevena trojicí kluků, kteří postupně odhalují její tajemství. Všední a běžné při tom přerůstá v několika chvílích v podivné a neuchopitelné. Kluci proniknout až k jádru zahrady, kde sídlí učená velryba. (11.04.2004)

Pěkná atmosféra. I jednotlivé momenty, třeba jak houpe rybku v akvárku na dobrou noc :) nebo jak se jejich "bubliny" mísí stoupajíce nad nočním městem... A je tam i pár bezchybných průpovídek ("Aby jí nebylo smutno, předplatil jí [velrybě] pán Mateřídoušku a 26 jiných časopisů." nebo "...a sloni si hráli na cirkus" :). Ale dětského diváka to, myslím, tolik nezaujme, pro něj je tam příliš málo děje (všichni pořád jenom rostou, max. s nimi starý pán skotačí) a směšných situací. Ale aspoň se přiučí. Třeba že "lavór se tenkrát říkalo umývadlu." :) (11.03.2013)

Něco jako prequel k Zahradě už s kluky, kde se dozvíme, jak to bylo s velrybou a jak s kocourem a proč zdivočel. Liší se to však pojetím. Není to poetická pohádka, spíše černohumorná tragikomedie pro dospělé s hořkým koncem. Je to spíše o životě, než o dětských snech. I když o nich trošku také - respektive o tom, že dětské sny by měl mít člověk i v dospělosti. (17.08.2014)

Jediný animovaný díl z jinak loutkové série ZAHRADA. Použitá jednoduchá metoda animace nijak neruší a Břetislav Pojar dokáže i z minima vytěžit maximální efekt - totiž vyjádřit náladu a atmosféru. Snímek obsahuje také několik "nedětských" momentů a motivů (smrt, opilství etc.). Snímek přesto stále zůstává vhodný pro děti, a snad i díky tomuto je snímek schopen "oslovit" i další věkové skupiny. Shrnuto a podtrženo: Břetislav Pojar točil nadčasové a výborné snímky pro všechny věkové skupiny a MILOVNÍK ZVÍŘAT k nim bezesporu patří. Vytvořil a objevil pro (dětské i dospělé) diváky zahradu - místo, kde jednou malí "škrčci“ zažijí řadu dobrodružství. Poznámka: Na snímek MILOVNÍK ZVÍŘAT (1974) dále navazují díly O TÉ VELKÉ MLZE (1975), JAK ULOVIT TYGRA (1976) a VELRYBA - ABYRLEV. Jednotlivé díly jsou dostatečně kompaktní i samy o sobě, avšak zároveň se na sebe (citlivě) odvolávají. (02.11.2003)

Příběh o osamělém pánovi, který si jednoho dne pro potěšení koupí malinkou rybku. Ta mu ale časem vyroste až ve velrybu, a tak jí koupí zahradu a na ní pořádný bazén. Na to si pořídí rovnou dva pejsky. Ti mu ale vyrostou rovnou v malé slony, a tak jim postaví altánek, kde si hrají na cirkus. Než si stačí vychovat třetí zvířátko - kočku, tak pán umírá a zahrada upadá v zapomnění. (27.04.2011)