Ben-Hur

Skvelý, výpravný veľkofilm, na ktorom už vidno trochu zub času, ale príbeh to má skvelý. Cesta Ben Hura za pomstou je dlhá, ale naozaj zaujímavá, pretože vyše 3 hodinový film dáte bez problémov na jeden záťah. Videl som to už pomerne dávno, mal som na film už dlhší čas chuť, preto mi repríza na STV1 i s dobrým českým dabingom prišla vhod. Film som si parádne užil, rovnako povestné preteky, ale nečakane najviac na mňa zapôsobila scéna tajnej návštevy matky a sestry v údolí malomocných. Fakt by som rád videl remake, ale poctivý, režírovaný niekým, kto to naozaj myslí vážne s dôrazom na príbeh a úctou k originálu. Jasný plný počet. 100%. (04.03.2021)

Ben Hur je megafilm. Skutočný megafilm. Nie film, kde vytvoríte státisícové armády v počítači. Proti tomu samozrejme tiež nič nemám, ale tá ručná práca, tá drina, keď máte pred sebou desaťtisíc štatistov a velíte im, čo majú robiť, tá je tu cítiť úplne všade. Ben Hur je slávny hlavne kvôli závodnej scéne s vozmi, lenže nie je to ani zďaleka jediná megalomanská scéna, tých je tu popravde omnoho viac, ako som očakával. Ben Hur je pre mňa najvýznamnejší film Hollywoodskeho monumentalizmu. Spolu s Návratom kráľa asi najväčší veľkofilm všetkých čias. Aspoň z môjho uhľa pohľadu. (27.07.2012)

60 roky boli prelomove v roznych historickych monumentalnych filmov, ktore nesetrili minutazou, ale mali obrovsky uspech. Hned o rok neskor bol natoceny Kubrickov SPARTACUS a v roku 1962 Leanov LAWRENCE Z ARABIE. Z tychto troch filmov sa mi najviac pacil asi Ben Hur, ale este si budem musiet dat reprizu Spartacusa. Osudy Bena Hura boli sice v hlavnej ulohe, ale vedlajsiu ulohu tu mal aj osud Jezisa Krista, kedze boli rovnako stari. Pacilo sa mi to spojenie a hlavne sceny s pitim vody, dalej bitka na lodiach a legendarna scena pretekov koni, ktore su tak spektakularne natocene, ze to proste miestami vyrazalo dych. Tento film proste predbehol dobu asi na 20 rokov dopredu, aj vdaka krasnej farebnej kamere alebo vypravnymi zabermi s obrovskym poctom komparzistov :-) Preto si myslim, ze zasluzene ziskal z dvanastich nominacii az 11 Oscarov vratane najlepsieho filmu roka, rezie Williama Wylera, herca v hlavnej ulohe Charltona Hestona alebo aj herca vo vedlajsej ulohe Hugh Griffitha... 29.01.2010 _____ Charlton Heston - (Juda Ben Hur) +++ Stephen Boyd - (Messala) +++ Hugh Griffith - (Šejk Ilderim) +++ Jack Hawkins - (Quintus Arrius) +++ Haya Harareet - (Ester) +++ Martha Scott - (Miriam) +++ Cathy O´Donnell - (Tirza) +++ Finlay Currie - (Baltazar) +++ Sam Joffe - (Simonides) +++ Produkcia: William Wyler +++ Hudba: Miklós Rózsa +++ (29.01.2010)

Obavy, co se snímkem udělá pověstný zub času, byly (k mému velkému potěšení) naprosto liché. ANO, můžeme (možná) polemizovat nad tím, že se nejedná o žádné „velké umění“, co však nelze pominout (zastiňuje to a mnohonásobně převyšuje veškeré případné nedostatky) je skutečnost, že se jedná o velkolepou podívanou (zábavu). Přesněji řečeno zábavu trvající 212minut. Pokud si nějaký snímek zaslouží přízvisko VELKOFILM , potom je to bezesporu tento Wyler(ův) kolosální epos. Jestliže M. Bay kdysi prohlásil: „nepřišel jsem léčit rakovinu, ale bavit lidi“, měl by si tento snímek pouštěť ve smyčce stále dokola, aby pochopil, jak se to skutečně dělá. Pravda, na vině není pouze samotný Michael (to by nebylo zcela fér), ale zejména pokročilá (technická) doba a s tím spojený současný trend , nesoucí si (překvapivě?) neřešitelný problém (čti nedostatek), kdy se režiséři stávají (dobrovolně) otroky moderních technologií. Co je platné, že díky CGI si „lusknutím prstu“ vytvoříte během okamžiku několikatisícovou armádu, když to ve výsledku působí sterilně?! Jednoduše kompars tvořený skutečnými lidmi z masa a kostí nenahradíte, byť sebelepší pokročilejší technologií.. P.s. na úplný závěr s jednou (osobní) poznámkou. Všechny ty „drobnosti“, které by mě v 99% všech ostatních případů silně znervózňovaly a byly nepřekonatelnou překážkou si snímek dosyta užít, v tomto případě jednoznačně beru. Dokonce v nich spatřuju veskrze klady. K tomuto typu (velko)filmu jednoznačně (neodmyslitelně) patří. A nejsilnější zážitek? Vyrovnanost celého snímku, kdy si člověka W. Wyler získá již od samotného úvodu , jeho pozornost si (zcela po právu) udrží po celou stopáž a kdy se (při závěrečných titulcích) necítí ani v náznaku unaven, naopak příjemně osvěžen a to tak, že má chuť na repete. Pokud bych měl však přeci jenom jednu scénu vypíchnout, měl bych stejně jako O. Stone (resp. Al Pacino) http://www.csfd.cz/film/8750-vitezove-a-porazeni/ jasno. Ano, závody čtyřspřeží v cirku. I po těch (více než 50-ti letech) nepůsobí ani v náznaku směšně a diváka zvedají i dnes z křesla. Nadčasové (stejně jako celý tento Wylerův snímek) a musím (si) přiznat jedno: neshodneme se tak často (pánové akademici), ale tohle byla trefa (resp. trefy) do černého! To ve všech 11-ti případech. Ch. Hestonem počínaje, přes geniální hudební doprovod M. Rozsy a W. Wylerem konče. Navíc (ve světle nové remasterované výroční (2BLU-RAY) verze) není skutečně co vytýkat. 100%(zážitek). Nakonec i ty pokročilé technologie mají něco do sebe :-) (12.03.2012)

Tak jsem si po x letech konečně uvědomil jednu věc: čím rozmáchlejší, pomalejší a detailnější, neuspěchané záběry ve filmu jsou, tím rychleji stopáž uteče! Nádhera. Takže i když je Wylerův epos dlouhý tři a půl hodiny (divné, že u LotRa mi to nikdy nevadilo, heh), užil jsem si to parádně. A to jsem přitom nečekal, o čem to VLASTNĚ celé bude. Závod kvadrig ve mě pak zanechal dojem jedné z nejnapínavějších scén, jaké jsem kdy viděl. (27.06.2011)