Dotek zla
Touch of Evil
Touch of Evil
Réžia:
Orson WellesScenár:
Orson WellesKamera:
Russell MettyHudba:
Henry ManciniHrajú:
Charlton Heston, Janet Leigh, Orson Welles, Joseph Calleia, Akim Tamiroff, Joanna Moore, Ray Collins, Dennis Weaver, Marlene Dietrich, Zsa Zsa Gabor (viac)Obsahy(1)
Spočiatku plánovalo filmové štúdio Universal zamestnať Orsona Wellesa (1915-1985) len ako herca. Ale keď zistil Charlton Heston (1924-2008), ktorého obsadili ako superpopulárneho herca tých rokov, že na projekte spolupracuje Welles, oznámil bossom štúdia, že je ochotný spolupracovať na každom projekte, ktorý bude režírovať Orson Welles. No a potom sa k Wellesovi pripojili Marlene Dietrich (1901-1992), Janet Leigh (1927-2004), Joseph Cotten (1905-1994) a iné hviezdy. Dotyk zla nesie malé mestečko ležiace na americko-mexickej hranici. Jeho otlačok sa prenáša aj na hlavných hrdinov tohto mračného thrilleru: na mexického šéfa oddelenia boja s narkotikami Migela Vargasa (Charlton Heston), meniaceho sa z poriadkumilovného muža a policajta na pomstychtivého blázna, na jeho nevinnú ženu Susan (Janet Leigh), ponorenú zločincami do drogového tranzu, na amerického policajta Hanka Quinlana (Orson Welles), predávajúceho svoju dušu diablovi bohatstva... Klasický film noir z dielne Orsona Wellesa rozpráva príbeh o mexickom šéfovi oddelenia narkotík Mikeovi Vargasovi, ktorý je v pohraničnom meste na krátkej svadobnej ceste so svojou americkou manželkou. Tu sa však musí zapojiť do vyšetrovania vraždy a svedčiť proti Grandimu (Akim Tamiroff) , drogovému bossovi. Grandiho brat a synovia Vargasa sledujú a v snahe stiahnuť Vargasa z prípadu sa vyhrážajú jeho manželke... Osobitú exotiku dodáva filmu zlovestný latinskoamerický rock and roll skomponovaný Henrym Mancinim a Marlene Dietrich v extravagantnej úlohe mexickej cigánky s nemeckým prízvukom... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (208)
Jeden z nejlepších úvodních záběrů, co jsem kdy ve filmu viděl, nás vtáhne do nádherně nechutného prostředí plného levných motelů, nočních podniků a doupat drogové mafie. Film má nehorázný styl, je to noir jako vyšitý - kamera, střihy, vše je (jak bývá u Wellese zvykem) dokonalé. A i kdybyste se měli náhodou v průběhu filmu nudit, rozhodně vytrvejte do poslední scény. Ta totiž geniálním způsobem relativizuje vše, co jsme doposud viděli a z Hanka Quinlana (O. Welles) dělá jednoho z nejzajímavějších záporáků vůbec. Těch superlativů už byla celá řada, ale neodpustím si ještě jeden - role Marlene Dietrich, záhadná prostitutka věštící budoucnost, to je zkrátka něco úžasného. Radši končím, nebo se jen při vzpomínání na tento film rozplynu... ()
Nudil jsem se, téměř celou první hodinu, což mě překvapuje, jelikož se mi Noir, nebo alespoň to co je tu titulem Film-Noir označeno, líbí. Film vlastně dostává ty správné grady až v konečné půlhodince. Takže průměrné (slušné) ohodnocení dávám hlavně díky této půlhodince a díky výtečnému Wellesovi - není to jen kvalitní režisér, ale i herecký job zvládá perfektně. 55% ()
Zajímavé dílo o korupci, kde forma předčila obsah. Nádherné dlouhé záběry využívající hloubku ostrosti , osvětlení a podobně fascinují diváka, který netuší jak. Napínavý děj a akční rozuzlení v noir filmu. ()
Naprosto vynikající noir s nadčasovou kamerou a božsky vyhrocenou partií dvou silných a nezapomenutelných individualit. Už dlouho se mi nic tak silně nevetřelo pod kůži. ()
Odsud už je jen krůček k Eraserhead. ()
Miluju Film-Noir, miluju cernobily vizual, ale ocividne fakt nemam rad Orsona Wellese, protoze tohle je po shitoznim Obcanu Kaneovi uz jeho druhy brutalne prehodnceny film, ktery selhava temer ve vsem. Nejvetsi Wellesuv problem je ve vytvareni atmosfery, protoze pokud se mu nepodari vyvolat sebemensi spetku atmosfery ani v tehle temnote, seknute do cernobila a jeste ke vsemu natacene prevazne v noci, pak uz to svedci o hodne solidnim reziserskem neschopactvi. Druhy, mozna jeste fatalnejsi Wellesuv nedostatek je pak v budovani zajmu, naprosto stejne jako Obcan Kane, Dotek zla propluje kolem bez jakehokoliv naznaku odezvy. Seriozni tema pusobi jako taskarice, k tomu prispiva i Manciniho hudba, ktera ac velmi dobra, se sem vubec nehodi a prispiva celkovemu dojmu parodie, k tomu primitivni scenar o zlem poldovi, ktery je jeste hur zahrany Wellesem a opet stejne jako v Kaneovi potvrzuje, ze neni jen spatny reziser, ale i hodne spatny herec. Nebyt toho noiroveho vizualu a konce, kde se to aspon trosku vzchopi, sel bych stejne jako u Kanea na 1*. Jinymi slovy, Orson Welles u me konci, pokud jsou 2 jeho nejlepe hodnocene a do nebes vynasene filmy nudny a nefungujici shit, uz mu bohuzel neni pomoci. 3/10 ()
Opäť mi trvalo nejaký ten čas, pokiaľ si ma majster filmovej encyklopédie získal. Tento posledný z filmov noirs je niečim iným, než načo sme boli zvyknutí. Striedanie pokojných a umeleckých scén štylisticky mení zopár agresívnych nájazdov, jedinečné pomalé usadenie do deja je konfrontované so psychologickou IQ mozaikou najvyššieho stupňa a režijné myslenie za 10 ľudí naraz je tiež doménou len výnimočného génia. Málo je takých osobností, ktorí dokážu takéto aspekty zhmotniť v tak ojedinelý kúsok. Dynamická plurita Wellesových možností a schopností trefne dokazuje jeho (oprávnené) potyčky so štábom, produkčným tímom a nekompromisnou marketingovou distribúciou. To je akoby sa bavil vysoko rozhľadený, nezávislý a odborný novinár s bandou zapredaných presstitútov. Víťazí biznis naprieč inováciam a skutočnej kvality. Chvalapánu, že to Orson týmto filmom nakoniec prebil. ()
Majstrštik film-noiru, ktorý po pomalšom začiatku (mimo famóznu úvodnú scénu, ktorá dokonale vystihuje atmosféru) finišuje strhujúcim finále. Skvele zahrané, napínavé, so správne temnou atmosférou - proste dokonalá žánrovka. ()
Úchvatně natočený film noir a hlavně fascinující režie a herecký výkon Orsona Wellese. Ten týpek byl asi skutečně geniální. ()
Je to parádní, ale nejspíš díky roku, v kterém to bylo natočeno, to už nemá takovej drive a hlavně se mi vůbec nelíbil detektiv v podání Orsona Wellese. Nevím, zdálo se mi, že to šíleně přehrává, ale režisérky to zvládl bravůrně. Za to Heston a hlavně Janet Leigh neměli chybu. Příběh je zajímavý, ale rozjede se asi po půl hodině, která kromě úvodní naprosto famózní scény trvající asi 4 minuty bez střihu není nic moc. Film je to parádní a určitě to je je jeden z nejlepších noirů, ale třeba jen o dva roky starší Psycho je prostě s budováním atmosféry někde jinde... 4* ()
Noirová éra si asi nemohla přát lepší zakončení. Orson Welles už mohl být tlustý, jak chtěl, i když on si ve filmu ještě přidal na odpornosti, ale stejně prostě ukazuje, jak skvělým tvůrcem, po všech stránkách, byl. Hudební stránka tohoto filmu je skoro neuvěřitelná, stejně jako výborné herecké výkony, kdy z Charltona Hestona udělal Mexikánce. Všechno mu výtečně funguje. ()
Působivý noir s odpudivým Wellsem a poutavou atmosférou. Rozjezd měl film sice trochu unylejší, ale posledních zhruba 40 minut nabere pekelné obrátky, které pomalu, ale velmi jistě gradují do atmosférického finále. Doporučuju každému, kdo chce vidět základy noiru a thrillerového žánru. Viděn director´s cut. ()
Co to bylo? Pokus převést na plátno knihu stránku po stránce? (rozlítané, ukecané..). Noirová kamera a obsah, nikoli však celkové vyznění. Dvojice Mike - Susan na mne působila uměle. Z mého pohledu průměrný film. P.S. Janet Leigh motely zjevně nesvědčí :) ()
4-5..přesně na rozmezí.ale už jenom za tu úvodní scénu bez střihu, ve který Welles nabízí dvě paralelní na sobě nezávislý dějový linie, který se pak vlastně rozjedou každá na opačnou stranu hranic, musim dát v konečnym hodnocení 5..ta byla totiž opravdu geniální.. ()
Výborná kriminálka, která je skvěle zrežírovaná Orsonem Wellsem, který si sám zahrál jednu z hlavních rolí. Od prvního dlouhého záběru bez jediného střihu jsem tušil, že mě čeká famózní divácký zážitek. Ke kvalitám přispěly výborné dialogy a neotřelé záběry kamery. ()
NOIR FILM FESTIVAL 2015. ()
Šou jedného muža. Orson Welles opäť exceluje nielen ako režisér ale hlavne ako herec. V podstate nie prilíš zaujímavý príbeh s pomerne primitívnou zápletkou je iba vďaka jeho majstrovstvu a priam nadľudskému výkonu tak vysoko ceneným filmom.Celkovo sa jedná o príbeh s trochou napätia na báze vzťahov štáty-mexiko a báze ktorý policajt ďalej dociká...Film je jedným z mála, v ktorom je postava zloducha v podaní Wellesa (Hank Qunlan) nielen lepšie stvárnená, ale aj oveľa sympatickejšia ako kladný hrdina Mike Vargas (v podaní nevýrazného, zaškatuľkovaného Charltona Hestona). Dotyk zla nepatrí k filmom, ktorý Vás upúta príbehom, je to jeden z filmov, ktorý sa iba vďaka jednému človeku zapísal do dejín kinematografie ako jedna z najlepších detektívok. 85% ()
Můj třetí Orson Welles, myslím, že své jsem si prozatím splnila a je čas jít dál. Nedávám mu úplné sbohem, ale nevím, kdy se k němu zase vrátím. Každopádně mě těší, že chvilkové loučení bude pozitivní, že jsem si vybrala právě Dotek zla, který natočil po návratu do Hollywoodu. Welles zde opět dokázal, jak dobrý filmař (hlavně po technické stránce, která je naprosto precizní) je. Dokonce i příběh, klasický noir, se mi líbil. Říkám dokonce, protože před pár dny jsem viděla Skvělé Ambersony a tam jsem s tím vtáhnutím do děje měla trochu problémy. Tady ale ne. Postava Quinlana byla správně hajzlovská, takže jsem si na konci mohla nehty ukousat. A tak to má být. Za mě dobrý. ()
Jedinečný film noir po všech steránkách. Za kamerou je Orson Welles bezchybný a před kamerou nepřehlédnutelně démonický. Skvělé zachycení atmosféry, která diváka skoro pohlcuje. Výborné herecké výkony. Prostě to nejlepší v daném žánru. ()
Orson Welles umí vybudovat atmosféru, to se mu musí nechat. Scénář je jako obvykle vypiplaný, i když se mě místy zmocňoval neodbytný pocit, že si maestro vyrobil trochu zbytečnou berličku v podobě nadměrné stupidity Susan Vargasové (možná je to cynismem dnešní doby, ale já bych s partou podezřelých neznámých Mexikánců sama určitě nikam nešla - a takových momentů je tu víc). Technicky vzato jde o klasický příběh, kde proti sobě stojí klaďák až na půdu a ultrapadouch s červy prožranou morálkou, schopný všeho a zároveň ďábelsky prohnaný. V případě Orsona Wellese ne tak moc samozřejmě dobro zvítězí, což mě vzhledem k občasné tuposti postavy Charltona Hestona celkem překvapuje, ale dejme tomu - jinak by na to tenkrát nikdo nešel a i ten producent přece musí uživit rodinku. Suma sumárum, zápletka není zase tolik originální, ale způsob, jakým ji pan režisér pojal, je naprosto neopakovatelný, a já jsem si ty dvě hoďky od prvního geniálního záběru na jedoucí auto s bombou v kufru až po závěrečné titulky dokonale užila. ()