Réžia:
Otakar VávraKamera:
Jiří MacákHudba:
Otmar MáchaHrajú:
Jiří Bartoška, Vladimír Kratina, Ilona Svobodová, Jana Šulcová, Yvetta Kornová, Valerie Kaplanová, Libuše Geprtová, Boris Rösner, Jan Přeučil (viac)Obsahy(1)
"Na přelomu 10. a 11. století se v bratrovražedném boji mezi Přemyslovci a ostatními rody rozpadla boleslavská říše, ze sporů těžil především německý císař. Tehdy se zdálo, jakoby český stát i rod jeho knížat byly před zánikem..." Těmito slovy scénáře se začíná odvíjet příběh filmu Oldřich a Božena, jehož námětem se stala stejnojmenná divadelní hra Františka Hrubína. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (55)
Takový Vávra ala Vláčil. Drsný středověk, alkohol a krev. Možná bych vyzdvihl hudbu, vzdáleně připomínající Barbara Conana. Ale opravdu vzdáleně :) Ačkoliv, podle roku výroby... ()
K českým tvůrcům býváme poněkud kritičtější než k cizincům patrně i proto, že z ciziny se k nám dostává produkce určená průměrnějšímu, méně náročnému publiku. Tento historický film rozhodně nebude patřit k masovému umění už proto, že těží především z Hrubínovy divadelní hry o počátcích naší státnosti, navíc s lehkým politickým podkresem o vymezování se proti vnějším vlivům. Pominu-li zmrazující prsty studené války, přítomné ve většině tehdejších děl, zde opravdu jen naznačené, větší divadelnost a dialogičnost (záživnější filmovou akci a napětí nečekejte), pak zde máme nepochybně velké herecké osobnosti, téma vůdcovské autority a poodkrytí politických praktik středověkého světa, samozřejmě s přesahem k dnešku. ()
Průměrný historický film držící se historie částečně a zbytek je samozřejmě beletrické ztvárnění. Hodnocení: 60 % ()
Oproti jiným Vávrovým filmům ze 70. a 80. vcelku kvalitní film, dobře zpracované historické téma, celkem ucházející herecké výkony, napodiv žádná viditelná propaganda.Dokonce i vcelku realistický pohled na život,což se projeví např. když Oldřich začne zpívat písničku:"Nalokám se s lokajem čisté vody u potoka, ale víno piju sám" a lokajové kolem něho se podlézavě smějí.Ještě víc pak, když svému přicmrndávači, který jako jediný přežil, když Přemyslovci vyvraždili jeho rod a jeho samého nechali vykastrovat řekne: Potom, co můj rod udělal tvému rodu, ti nemůžu věřit. A vysmívá se mu do ksichtu. Arogance,samolibost, suverenita a živočišná síla z tohohle Oldřicha sálá. ()
Televizní premiéra - 1.1.1987 ()
Na poměry tehdejších historických inscenací z dávné české historie až nebývale brutální film, obsahující naturální scény ubodání divokého kance a především uříznutí hlavy a vykrvení živého kohouta. Samotný děj je sice docela chaotický, ale má to atmosféru a umí vtáhnout do děje, někdy ale herci dobově pateticky přehrávají. ()
Převedení divadelní hry na plátna se podepsalo na teatrálnosti výsledku, a trochu jsem tápal v tom, koho ze zúčastněných tehdejší propaganda preferovala (asi Boženu, ale ta stihla jen porodit...), ale jinak mám z Vávrova historického dílka velkou radost. Zajisté chybí akce, ale tu jsem ani nečekal, a komplexní dialogy a prokreslení jednotlivých postav vše bohatě vynahradilo. A nemohu zapomenout na kouzelné ztvárnění doby, které vykřesalo přesně tu správnou atmosféru raně feudálních Čech. ()
Film nemůže být historicky věrný, protože scénář vznikl na motivy divadelní hry Františka Hrubína, tedy žádný historický dokument! On by ani nebyl možný vzhledem k (ne)četnosti dochovaných historických pramenů k tomuto období. Nebudu hodnotit ničí prsa, ale atmosféru temného úsvitu českého středověku (pořád ještě). Tu mi evokuje příjezd Jaromírovy družiny a Guntherových lidí kolem chudobných chatrčí na mýtinách v hlubokých lesích a kolem volně pohozených mrtvol. Divadelní pojetí, patrné na projevech herců, na mě vůbec rušivě nepůsobí - jak už jsem uvedl, je to vlastně volný přepis divadelní hry. Výborní dle mého Frej, Šulcová, Opočenský, ale zejména Jiří Adamíra. Jeho Gunther jako středověce intelektuální Ďábel-našeptávač je pro mě zážitkem vždy, když se na tento film dívám. ()
České dějiny bez příkras, drsný naturalismus, žádné opěvování Přemyslovců, zároveň všechny postavy mají své motivy, touhy, důvody....ten Jaromír byl opravdu tragéd, a to tam ještě nedali, jak skončil. ()
Bohužel tento styl mě vůbec neoslovil a po 20 minutách jsem sledování ukončil. ()
Ideologicky protinabozensky, konkretne receno protikrestansky film. Nestastny osud knizete Jaromira tu slouzi jako generalizace jakesi neplodnosti viry. Film poplatnejsi rezimu nez Jan Hus, jen poplatnost je vice skryta. 15 proc za technickou stranku veci, tj za vypravu a herecke vykony. ()
Výborně zahrané, silné emoce. ()
Výborné, ale příliš tmavé. I člověk docela dobře orientující se v letopočtech a Přemyslovcích se v ději ztrácí, kdo je kdo. Kníže Břetislav se jako nemanželský syn narodil r. 1002 (konec filmu). Jeho strýc, kníže Jaromír, byl však oslepen až daleko později - ve filmu ještě před narozením Bř.... ()
Film mě osobně zase tolik neoslovil, ale některé zahrané historické postavy ano. Jiří Bartoška, jako kníže Oldřich byl dobře zahraný. Asi takto bych si představoval "bezcitného" knížete, kterým Oldřich bezesporu byl. Ani Ladislav Frej nezahrál knížete Jaromíra zle. Ale přišlo mě to, že to bylo natáčeno jen v noci. Obraz byl až příliš tmavý. Závěr filmu byl asi nejlepší. Hororová scéna, kdy Oldřich nechá oslepit svého bratra Jaromíra v Lysé nad Labem byla odehrána skvěle. Dávám, díky hercům čtyři hvězdičky. ()
V dávných dobách, kdy mluvit uměli pouze urození a vzdělaní muži, ostatní komunikovali výhradně hlasitým smíchem, kterým tak reagovali na opravdu jakékoli dění, od nálezu oběšené po setkání s cizími vesničany. Úvodní scéna vypadá stejně jako koncert v legendárních Mimikrách majora Zemana, jen kostýmy vyštrachali v nějakém etnoobchodě. ()