Oldřich a Božena

Téma veľmi dôležité pre české povedomie nie len preto, že príbech zachytáva dramatické obdobie a okolnosti narodenia zjednotiteľa jadra Českého územia kniežaťa Břetislava. No príbech zachytáva i stred zo západu postupujúceho kresťanstva so staroslovanským, duchovným vyznaním, oslavujúcim súžitie s prírodou a počatie. Výborní Bartoška a Hanzlík. Trochu mi vadila ( podľa mňa ) prehnaná teatrálnosť v niektorých scénach. Film ma začal naozaj baviť až keď Oldřich prevzal iniciatívu nad svojou budúcnosťou a tým i budúcnosťou Přemyslovcov. (09.03.2009)

Podle mého je Oldřich a Božena nejlepší historickou látkou, kterou Otakar Vávra zpracoval. Místy dost brutální, pohanské a nahotu neskrývající. O tom všem byla doba rozpadu boleslavské říše končící narozením Oldřichova syna Břetislava I. Historicky přesné, herecky také vytříbené, zejména mnich v podání Jiřího Adamíry, nebo Juty, ženy Oldřicha, kterou zahrála Jana Šulcová. Kdyby snímek obsahoval černobílou kameru, delší záběry a pohanštější hudbu, tak bych se nebál s jistou dávkou nadsázky srovnání s Vláčilovou Marketou. (14.09.2018)

Tak tento snímek mě teda neuchvátil, co se týče historického hlediska, tak mi to přijde nepřesné (skoro jakoby se to odehrávalo v pravěku a ne v raném středověku). Herci místy přehrávali, v podstatě žádný herecký výkon mi neučaroval. Celé mi to připadalo jako v divadle, kulisy, kostýmy. Přemyslovce Oldřicha jsem si představoval úplně jinak - no prostě mi to nesedlo. Sorry. (01.07.2010)

"Co se to může zrodit z takové hrůzy" Pominu-li značnou ahistoričnost tohoto Vávrova snímku (scénář spojuje událost narození Oldřichova syna Břetislava, které se odehrálo cca 1002-04 s oslepením Oldřichova staršího bratra a spoluvládce  Jaromíra, což se však odehrálo až o třicet let později), jedná o poměrně vydařené historické drama. Vávrovi se zde podařilo ztvárnit onu syrovou dobu ranného středověku, kdy se v Čechách ještě stále mísilo křesťanství s pohanstvím opravdu sugestivně (viz už třeba úvodní scéna pohanské slavnosti plodnosti u plápolajícího ohně). Je tu i hodně nahoty a to včetně naznačené nahoty mužské (viz koupající se Bartoška v potoce, kdy v proudu potoka lze tušit jeho mužské přirození). Možná ta scéna má vyjádřit kontrast Oldřichovi mužnosti vůči nemohoucností kleštěnce Jaromíra. Z hereckých výkonů zaujme zcela bez debaty Jiří Adamíra v roli podlého kněze/našeptávače.          (29.12.2023)

V případě černobílého zpracováni a pojetí ve stylu Vláčil, bych snímek ohodnotil plným počtem. Nicméně i filmový historik Vávra dostává ze zúčastněných herců maximum. Ať již jde o dvojici Oldřich a Juta, či Adamírův našeptávající služebník boží. Pohanská, bratrovražedná doba o moci, ale také o její ztrátě, o hříchu a údělu žen z těchto časů. (29.01.2014)