Reklama

Reklama

Obsahy(1)

"Na přelomu 10. a 11. století se v bratrovražedném boji mezi Přemyslovci a ostatními rody rozpadla boleslavská říše, ze sporů těžil především německý císař. Tehdy se zdálo, jakoby český stát i rod jeho knížat byly před zánikem..." Těmito slovy scénáře se začíná odvíjet příběh filmu Oldřich a Božena, jehož námětem se stala stejnojmenná divadelní hra Františka Hrubína. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (55)

conery1 

všetky recenzie používateľa

Téma veľmi dôležité pre české povedomie nie len preto, že príbech zachytáva dramatické obdobie a okolnosti narodenia zjednotiteľa jadra Českého územia kniežaťa Břetislava. No príbech zachytáva i stred zo západu postupujúceho kresťanstva so staroslovanským, duchovným vyznaním, oslavujúcim súžitie s prírodou a počatie. Výborní Bartoška a Hanzlík. Trochu mi vadila ( podľa mňa ) prehnaná teatrálnosť v niektorých scénach. Film ma začal naozaj baviť až keď Oldřich prevzal iniciatívu nad svojou budúcnosťou a tým i budúcnosťou Přemyslovcov. ()

topi 

všetky recenzie používateľa

Podle mého je Oldřich a Božena nejlepší historickou látkou, kterou Otakar Vávra zpracoval. Místy dost brutální, pohanské a nahotu neskrývající. O tom všem byla doba rozpadu boleslavské říše končící narozením Oldřichova syna Břetislava I. Historicky přesné, herecky také vytříbené, zejména mnich v podání Jiřího Adamíry, nebo Juty, ženy Oldřicha, kterou zahrála Jana Šulcová. Kdyby snímek obsahoval černobílou kameru, delší záběry a pohanštější hudbu, tak bych se nebál s jistou dávkou nadsázky srovnání s Vláčilovou Marketou. ()

Reklama

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Tak tento snímek mě teda neuchvátil, co se týče historického hlediska, tak mi to přijde nepřesné (skoro jakoby se to odehrávalo v pravěku a ne v raném středověku). Herci místy přehrávali, v podstatě žádný herecký výkon mi neučaroval. Celé mi to připadalo jako v divadle, kulisy, kostýmy. Přemyslovce Oldřicha jsem si představoval úplně jinak - no prostě mi to nesedlo. Sorry. ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

"Co se to může zrodit z takové hrůzy" Pominu-li značnou ahistoričnost tohoto Vávrova snímku (scénář spojuje událost narození Oldřichova syna Břetislava, které se odehrálo cca 1002-04 s oslepením Oldřichova staršího bratra a spoluvládce  Jaromíra, což se však odehrálo až o třicet let později), jedná o poměrně vydařené historické drama. Vávrovi se zde podařilo ztvárnit onu syrovou dobu ranného středověku, kdy se v Čechách ještě stále mísilo křesťanství s pohanstvím opravdu sugestivně (viz už třeba úvodní scéna pohanské slavnosti plodnosti u plápolajícího ohně). Je tu i hodně nahoty a to včetně naznačené nahoty mužské (viz koupající se Bartoška v potoce, kdy v proudu potoka lze tušit jeho mužské přirození). Možná ta scéna má vyjádřit kontrast Oldřichovi mužnosti vůči nemohoucností kleštěnce Jaromíra. Z hereckých výkonů zaujme zcela bez debaty Jiří Adamíra v roli podlého kněze/našeptávače.          ()

mchnk 

všetky recenzie používateľa

V případě černobílého zpracováni a pojetí ve stylu Vláčil, bych snímek ohodnotil plným počtem. Nicméně i filmový historik Vávra dostává ze zúčastněných herců maximum. Ať již jde o dvojici Oldřich a Juta, či Adamírův našeptávající služebník boží. Pohanská, bratrovražedná doba o moci, ale také o její ztrátě, o hříchu a údělu žen z těchto časů. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (6)

  • Jiří Bartoška vzpomínal na natáčení scény koupání v jezírku na podzim se slovy: "... když jsem vylezl, nebylo poznat, kdo je Oldřich a kdo je Božena." (sator)
  • Natáčení probíhalo ve Valticích. (M.B)
  • Otakar Vávra přikázal, že Juta (Jana Šulcová) musí být blond. Když se však odhalila, zařval: "Když jsem říkal blond , myslel jsem všude, tedy i dole." (sator)

Reklama

Reklama