Králův kalich

"Na štěstí a mír bratře králi..." Televizní hra o "husitském" králi Jiřím z Poděbrad, kterému "láska k moci nebyla silnější než láska ke kalichu" a který svou "víru za království neprodal", trpí typickými neduhy starších československých inscenací. Jde především o poněkud papundeklové kulisy, což mě asi nejvíce vadilo v části, kdy spolu po bitvě u Vilémova mají v Uhrově jednat Jiří z Poděbrad se zajatým uherským králem Matyášem Korvínem. Přesto jde o poměrně zdařilou inscenaci, zejména díky špičkovému hereckému obsazení. Zvláště Petr Haničinec v titulní roli krále Jiříka je výborný. Zaujala mě ale i třeba Daniela Kolářová v roli královny Johanky z Rožmitálu. (04.11.2023)

Prilis pateticke,prilis melodramaticke, prilis ucebnicove. Jako mladsi, lec snesitelnejsi, bratricek Jana Rohace z Dube. Zvolani "Jiri" Danieli Kolarove ma potencial probouzet mrtve ze sna. Hlavni myslenkou snad je vyzva k rozpomenuti se na krest provedeny Janem Zizkou. Hvezdicku lze dati za Vaclava P. v roli Matyase, kostymy, za skutecnost, ze hercum jde dobre rozumet, a take z ucty k dalsim hereckym bardum, kteri jinde osvedcili, ze hrat vskutku dokazou i bez nanosu patosu. Patetickych melodramatickych ucebnicovych dvacet pro. (19.02.2022)

Ryze divadelní formou zpracovaná televizní hra na historické motivy. Formě jsou tudíž přizpůsobeny i herecké výkony, takže jako filmové - či televizní dílo vyznívá tahle inscenace dosti ploše. Každopádně v kontextu tehdejší normalizační tvorby jde nesporně o zajímavý a po více jak třiceti letech i stále shlédnutelný >umělecký< počin... (27.02.2007)

Československý historický televizní film odehrávající se v 15. století za vlády Jiřího z Poděbrad (1420-1471), jediného českého krále jmenovaného z české šlechty. Snímek začíná jeho zvolením českým králem v roce 1458 a končí smrtí, přičemž nejvíce se věnuje Jiřího konfliktu s papežem kvůli zachování Basilejských kompaktát z roku 1436, která zaručovala v českých zemích přijímání pod obojí, tedy uznávala jak víru katolickou, tak i kališnickou. Českého panovníka, jenž se za žádnou cenu nechtěl vzdát výhody náboženské svobody a současně usiloval o vyřešení všech vnitrostátních i mezinárodních sporů mírovou cestou, ztvárnil P. Haničinec. Jeho druhou manželku Johanu z Rožmitálu, moudrou ženu, s níž často rozmlouval o politických záležitostech a věrně stojící po boku až do Jiřího smrti, si zahrála D. Kolářová. Králova syna Viktorína z prvního manželství představoval J. Kanyza a Jiřího největšího politického protivníka Matyáše Korvína, který se spojil se zrádnou českou katolickou šlechtou a byl vyobrazen poněkud mdlého rozumu, hrál V. Postránecký. Ve snímku se objevili i dva papežové, Pius II. a jeho následník Pavel II., prezentovaní pro mě neznámými herci, a tito prostředníci Božích slov na Zemi se vyznačovali komickou červenou čapkou, nelítostnou snahou zrušit všechna reformní hnutí ohrožující výsadní postavení římsko-katolické církve a také potřebou omezit moc moc Jiřího z Poděbrad, který byl nazván kacířským králem. V dalších rolích můžeme sledovat královského šaška Palečka (V. Švorc), vždy moudře a upřímně radícímu svému králi a několik věrných českých šlechticů, z nichž nejvýznamnější byl zřejmě F. Němec a J. Zahajský. Režisér J. Matějovský natočil další zajímavé televizní historické dílo, kterých se od různých režisérů objevilo v roce 1974 několik. U tohoto filmu bych se přikláněl k průměrnému hodnocení. (21.01.2021)

Velmi slabě převedený Vančura do divadelní TV inscenace i když herci dělali co mohli. V podání Daňka by to jistě bylo o třídu výše (vzpoměňme na jeho Hříčky o královnách). Divadelní forma - proč ne, ale i v divadle okresního formátu by měli snahu neodehrát důležité scény s jedněmi kulisami, jako zde při jednání papeže a poté Jiřího v Praze. Holt pro normalizační ČST to nebyl zrovna kus, na který by byla ochotna vyčlenit větší peníz z rozpočtu, ten dávala do jinačích projektů, třeba do normalizačních seriálů jako byla Žena za pultem apod. (19.06.2019)