Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský (viac)Obsahy(1)
Čapkova předloha se v těsně poválečném kontextu dočkala zřetelné aktualizace: mimořádně ničivá třaskavina v rukou válečných štváčů, které zajímají jen zisk, se může snadno stát osudnou rozbuškou, ohrožující celý svět. Režisér Otakar Vávra soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu. I když po vypravěčské stránce (snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem) film přece jen zestárnul, jeho výpověď si dodnes uchovává svou naléhavost.
Román Karla Čapka Krakatit zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a pojal jej jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina vědec Prokop se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu třaskaviny Krakatit dvěmi skupinami lidí, kteří s její pomocí chtějí ovládnout svět. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (245)
Úchvatná podívaná. Otakar Vávra natočil krásně snový noirový film, a to všechno v českém prostředí a s naprosto jedinečnými scénami, které se v našem filmu vůbec moc nevidí. Tohle je prostě krása pohledět, užijete si každou scénu, i ten surreálný přístup k celému dílu, kdy jsem měl zatím pocit, že tohle je nejlepší adaptace, jakou jsem viděl, nebo četl v komiksu. ()
Film nudí až to prudí, klasika jedna vyčpělá. Proč? Důvody jsou nabíledni - příjemné napětí ze začátku vystřídá strašné přehrávání, naivita a (až nechtěně komický) patos. K tomu rozvláčnost a zmateně vyprávěný příběh. Dobře to už vystihli RobRoy, Superpero, Kulmon nebo jitrnic, jen tomu nedali patřičné 2*, ale uctivé 3*. Čili nadhodnotili, jako mnozí zde. ()
Čapka si za jeho přínos literatuře velmi vážím. Což se o pětadevadesáti procentech dalších spisovatelů říct nedá. Je to proto, že psal o tehdy (a vlastně i dneska) aktuálních problémech světového měřítka takovou formou, že to snad musí dojít každému idiotovi. Krakatit je parádní vizí zneužití moci a souboje běžného člověka se systémem. 85% ()
Formou notně zastaralé (takhle polopaticky a doslovně se filmy nevyprávějí už setsakra dlouho, o silně afektovaném přehrávání některých herců snad ani nemluvě), snově-zlověstnou atmosférou stále působivé, humanistickým/protiválečným poselstvím samozřejmě nadčasové. Vůbec bych se nebránil nové (dobově aktualizované) filmové adaptaci, ale moc mě nenapadá, komu ze současných českých filmařů by se mohl takto specifický projekt svěřit, aby z něj nevzešla naprostá katastrofa... 70 % ()
Spokojenost s Krakatitem do značné míry souvisí se schopností dívat se na film očima diváka 40. let minulého století. Z dnešního pohledu se dá snímku vyčíst mnohé, především herectví Karla Högera sklouzává k patosu, v době vzniku působivé scény dnes vypadají lacině. Koncem 40. let ale Vávrův film představoval nepopiratelně atmosférickou a tématicky naléhavou podívanou. Jaderné hřiby nad japonskými městy byly ještě v živé paměti. Vávra sice Čapka přizpůsobil poúnorovým poměrům, takže protiimperialistický rozměr snímku nejde přehlédnout, ale narozdíl od pozdější verze nepůsobí aktualizace násilně a směšně. Vyslanec D'Hémon v podání Jiřího Plachého je jako vedlejší postava nepřehlédnutelný a dodává dramatu náležitý kousek mysteriózna a temnoty. Celkový dojem: 75 %. ()
Galéria (48)
Zaujímavosti (28)
- Kvôli vysokým nákladom a malej pravdepodobnosti návratu tržieb najprv film nebol odporučený na výrobu. Film sa začal natáčať od 29.4.1947 do 14.7.1947 a konečné náklady predstavovali 12 818 000 Kčs. [Zdroj: filmovyprehled.cz] (Raccoon.city)
- Vyzneniu filmu napomáha vierohodne pôsobiace stvárnenie atómového výbuchu, ktorý bol vyrobený v trikovom oddelení na Barrandove v dvojmetrovom vodnom akváriu, do ktorého boli pod tlakom púšťané rôznofarebné tekutiny. Pri spomalenom snímaní bol dojem atómového výbuchu, spojený ešte s oslňujúcim zábleskom, presvedčivejší. (Raccoon.city)
- Jaderný výbuch na konci filmu působil natolik realisticky, že si kritici a zahraniční tvůrci mysleli, že Vávra použil dokumentární záběr. Ve skutečnosti se jedná o filmový trik. (Spinosaurus)
Reklama