Krakatit

Mistrný filmový počin, který varuje lidstvo před zrůdností myšlení některých jedinců. Myšlenka, která bude mít aktuální platnost po celou dobu existence lidstva. Člověk, tvor pyšný a nepoučitelný je schopen pro svou nebetyčnou pýchu zničit sám sebe a celé lidstvo. Ponurost myšlenky šíleného člověka umocňuje černobílé provedení snímku a dokonalá hra stínů. (22.08.2007)

Na Krakatitu se mi líbí zejména onen fantastický místy až snový rozměr, který se filmu snaží vytvářet především dobovými speciálními efekty a stavbami. Kromě Vávry, Högera zaslouží vyzdvihnutí tedy technický štáb filmu, protože díky nim snese Krakatit v produkci srovnání se zahraniční filmogafií té doby. Jinak co více komentovat? Je to dobře zfilmovaný Čapek se vším co to obnáší, např, krásu jazyka nebo až černobílé rozlišení postav, které však ve stínu válečného konfliktu není úplně od věci. (21.07.2010)

Dobová "protiatomová" a "protiimperialistická" aktualizace se filmu nevyhnula. Nedá se přitom mluvit přímo o překroucení či zneužití, protože jde o posuny v zásadě velmi jemné a zdánlivě takřka neznatelné. Zpracování této předlohy navíc ve své době možná přispělo k tomu, že komunisté Čapka z literatury nevytěsnili úplně, přestože se jim tento bytostný demokrat jinak "do krámu" příliš nehodil... Film samotný (jako ostatně skoro všechny "vědeckofantastické" filmy) za těch padesát let nesmírně zastaral. Může za to na jedné straně obrovský rozvoj filmových postupů a technologií a na druhé straně mílovými kroky kráčející vývoj techniky. Dodnes však zůstalo skvělé herectví mnoha zúčastněných a také skutečně silné poselství. I když i to nám dnes může připadat i poněkud naivní a dobově podmíněné. Čapek totiž ještě stále věřil tomu, že lze literaturou změnit svět. To je ovšem cíl, který se dnešním literátům (a nejen jim) zdá natolik nedosažitelný, že na něj většinou už zcela rezignovali... (17.11.2008)

Další z početných vrcholů Vávrovy rozsáhlé tvorby je přesným převodem proslulého Čapkova románu do "filmštiny". Styl dokonale zapadá do atmosféry své doby, režie citlivě vede herce k velmi kvalitním výkonům, Myšlenkové poselství, dodnes živé, je zachyceno v žádoucí podobě a sdělnosti. Dodnes neztratilo svou aktuálnost a palčivost. Příklon k "světu malých radostí" všedního dne! pokládám za plně akceptovatelnou alternativu zkázy, za jejíž symbolickou podobou rozeznávám stíny neblahých počátků této sebevražedné vývojové tendence evropského lidstva po druhé světové válce, jakkoliv to bylo mimo Čapkovy výchozí záměry. Ten časový posun Vávra zvládl opět bravurně a jaksi samozřejmě. Jde o další z dozvuků již dříve uzavřené prvorepublikové éry. (26.08.2007)

Předem chci říci, že jsem vůbec nevěděl o existenci tohoto filmu a že jsem knihu nečetl (po zhlédnutí asi budu muset), proto mi některé detaily bohužel unikaly, avšak jednoznačnost Čapkova poselství jsem si snad vyložil správně. Náhoda mi přihrála tento film do cesty a já se tak stal divákem něčeho, co v takto rané fáze české kinematografie nemá obdoby. Krásně paranoidní a hororové drama s vynikajícím Högerem a strašidelným a uhrančivým Plachým společně s hrůzostrašnou hudbou a psychedelickými prvky si hrálo s mými pocity a já se stával minutu od minuty zmatenějším. Z filmového hlediska je to neskutečně moderní a vyspělé dílo, které oplývá nadčasovostí, ostatně i jako Čapkova kniha, nezapomenutelnou atmosférou a celkovou profesionalitou zpracování, která je na české poměry až neuvěřitelná. Tento Krakatit, který vznikl v jistě nelehkých podmínkách a hlavně době, by dnes nikdo takhle brilantně nenatočil. (10.09.2016)