Temné slunce

Ano, nějak se ty předchozí velkofilmy asi musely revanšovat, ač je zde vlastně vše nechtěně legrační, době přizpůsobený scénář není úplně špatný a Ondřej Brzobohatý (který si roli se svými partnerkami jistě užil) či Rudolf Hrušínský drží určitou kvalitu, jež dělá film v pohodě sledovatelným, i když se ve finále skutečně jedná o odfláknutou režisérskou rutinu a trapnou agitku o imperialistech z celého světa. Režisér se po tvůrčí stránce nejvíce "vyřádil" na roztomile přehnaném obrazu zámořských hašišáků, kteří měli tendenci se nebezpečně množit i v socialismu aneb Hippie Sodoma Gomora. Nicméně mistr Vávra si tento úlet mohl dovolit a tím je tak nějak vše omluveno a mnou sledováno s úsměvem. (04.10.2012)

Pro mě je Temné slunce nejhorší dílo z Vávrovy tvorby a vzhledem ke kvalitám štábu a vloženým prostředkům i jeden z nejhorších filmů desetiletí...Propagandistické dílko, které sice formálně napodopuje původní Krakatit, ale zcela se mu odcizuje myšlenkou - je to fakticky manipulativní film, který byl politicky preferovaný a měl patřičně nadsazený rozpočet. Hercům se do projektu dvakrát nechtělo,, například Magda Vašáryová zahrála nejtrapnější postavu své filmové kariéry a zahrála ji mimochodem špatně. Celkový dojem 10 %. (13.06.2006)

Neuvěřitelé ! Vskutku ! Člověk si při filmu chtě nechtě musel odplivnout nad tím militaristickým imperialismem vlků z Vólstrýtu, pardon Atlantik Atomu... To co se na začátku jevilo jako celkem zajímavá moderní adaptace Krakatitu a to až do doby kdy pan Hrušínský lanařil Brzobohatého, se od poloviny zvrtlo v těžký mix žánrů z nichž i milovníkovi socialistických pecek šla hlava kolem. Od erotiky Vašáriové a jejího prvního orgasmu až po akční scifi komedii líznutou Vlasy. Skutečně vnímavý divák ve filmu narazí na odkaz na Arabelu, Poplach v oblacích, Návštěvníky, Operaci blesk i Mimikry. Závěr byl čistým předchůdcem postapo filmů dneška. Jak se zdá, když je třeba - soudruhům vlasatci nevadili, jen když hájili lidový tábor míru... :-). A ačkoliv vláda Southlandu jezdila v amerikách, zadržené demonstranty prali do Roburů :-))). Jak říkám od poloviny jsem už je němě zíral, bojoval s neustále cukajícími koutky a stále si opakoval.. Tohle točil Vávra? A to má být Čapek? A nejlepší byl Inženýr Prokop. Sice pořád řešil vnitřní dilema jak využít Krakatit lidem k užitku, ale stačilo aby mu na té jeho vylezcově pouti nějaká ta vnadná a všemu svolná prsatice ukázala pár zduřelých bradavek a chudák inža měl úplně jiný problém než ten s gama zářením... Každopádně film ihned putuje do mého soukroméhoa archivu socialistických brutek, protože tam patří stejně jako Mauricius do alba vzácných známek. Tohle se prostě musí vidět. Alespoň jednou ! :-). Takže jednu hvězdu dávám za tu kovovou kuličku a druhou za tu prču. Fakt to nenudilo ! Optikou osmdesátých let ale musím uznat, že některé efekty byly zajímavé a že film asi působil jako moderní sci-fi i díky elektornické hudbě, která dnes už jen umocňovala celou tu legračnost toho celého... * * (03.02.2019)

Ačkoliv Vávra vykrádá sám sebe, a to dokonce v některých obrazech doslova, jeho pojetí "modernosti" a moderního věku je spíše jak ze 60. let a působí směšně. celé to táhe Radek Brzobohatý, Vášaryová jen přicmrndává a tu exotickou krásku jí snad nikdo nevěří. Přesto to má svým způsobem nějakou atmosféru. --- EDIT 20. 1. 2021: Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Pokud Vávra u Krakatitu dodržel jemné Čapkovy nuance, tady se utrhl z řetězu a je z toho modernistický mišmaš - samý špion, samý generál, zhulení hipísáci, únos letadla... A spousta nelogičností - inženýr Prokop nastoupí do auta k cizímu chlapovi a pak se diví, inženýr Prokop nějakým průzorem sleduje přísně tajnou poradu vojevůdců, inženýr Prokop nevezme z ruky zabitého teroristy krakatit, i když ví, že jej má, Tomeš tvrdí, že jeho vynález nepřinese ani radiaci, a ženě ve městě vypadávají vlasy - a takových wtf momentů (včetně všech hippie scén) je tam na mne až moc. Celé se to snaží být děsivě moderní, protiválečně angažované, ale nakonec je to jen směšné. Vášaryová tady neskutečně přehrává a podle mě to dostala ne proto, že vypadá nějak tajuplně či exoticky, ale protože nemá problém se svléknout. Chudák Lasica. Lenka Pichlíková, jak ji mám rád, žel nedokázala dát Hančí pel naivity a nevinnosti jako Nataša Tanská v původním Krakatitu, protože prostě už na to v té době nevypadala. K tomu divná postmoderní hudba, která někdy hraje, i když je to zbytečné, divné střihy, divné skoky v ději a herci obecně také nic moc... (31.03.2012)

Kdyby Vávra tušil, že mu Pámbu nadělí celých 100 let a kousek, jistě by se v 69 letech nepokoušel vypořádat se všemi ožehavými tématy své tehdejší současnosti jediným filmem. On to ale nevěděl a tak nám vyšlechtil jen těžko uvěřitelného kočkokoňorybokuroprasopsa, kterého hned rozčtvrtil. Ing. Prokop prochází tím jeho filmem, jak kdyby bloudil v deliriu. Polovinu vět vůbec nedokončuje, účastní se mizerných dialogů, které v řadě případů dávají tak málo smyslu jako děj. +++++ - Na co myslíte? - Na to, že jsem už 20 roků neviděl nebe. - Opravdu? +++++ Únosy letadel, vydírané vlády, zničená města, květinové děti, volná láska (pojatá kriticky, ale Ing. Prokop taky obtáhne kdekoho), magnáti, neutronová bomba, váleční štváči, socialistický tábor, lidská chamtivost, humanismus, honička s vrtulníkem, absolutně nesmyslné jednání postav (v lásce, v práci, v základních pudech)... Ty jsou dokonce za hranou plochosti, protože ploché postavy dávají smysl - tady z nich zbývá pár pohozených údů z duše. Hudba koná strašlivou práci ve zničení atmosféry, která se možná mohla chvílemi objevit. Jen mimořádně se člověk může potěšit ze zajímavě zvolených interiérů či slušně udělaných laboratoří v Grotupu (necituje se tady starší Vávrův Krakatit - ten dobrý?). Dojem někde poblíž odpadu. (31.10.2014)