Witchhammer
Československo,
1969, 103 min
Réžia:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (viac)Obsahy(1)
Jeden z nejznámějších filmů Otakara Vávry vznikl podle stejnojmenného románu Václava Kaplického a podle dochovaných soudních zápisů z čarodějnických procesů z let 1678-1695. Inkvizitor Boblig, povolaný do města Šumperka, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky, zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení a která neváhá pro tento cíl ničit všechny odpůrce a obětovat životy desítek nevinných lidí... Na scénáři s Vávrou spolupracovala i výrazná osobnost českého filmu Ester Krumbachová. Oba obohatili scénář neskrývanou analogií s politickými procesy 50. let, jejichž hrůza začala vycházet v 60. letech najevo. Film se tak v obecné podobě stal působivou výstrahou před zneužíváním neomezené moci nad životy lidí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (48)
- Boblig z Edelstadtu (Vladimír Šmeral) sa usiloval tiež o pôsobenie v Olomouci. Radní ale nechávali upozornenie na čarodejníctvo v meste bez odozvy. Podľa historikov boli niektorí spriaznení s obvinenými mešťanmi na Šumpersku a cítili, že vstupom obávaného inkvizítora do Olomouca by ohrozili sami seba. Po sťažnostiach inkvizítora u kniežaťa Lichtejnštejna, ktorý sa obrátil na samotného cisára Leopolda I., síce bolo otvorené inkvizičné konanie, radný a ich doklady o činnosti Bobliga však boli silnejšie. Cisár vtedy mal Bobligovi nepriamo odkázať, aby neprekračoval právomoci. (Raccoon.city)
- Celkovo si procesy, ktoré viedol Boblig z Edelstadtu (Vladimír Šmeral), vyžiadali viac ako dvesto upálených. Boblig vo veku 81 rokov odišiel na dôchodok. Niektorí bádatelia tvrdili, že Boblig bol hnaný svojou túžbou po ľahkom zbohatnutí. Iní historici to ale spochybnili. Je síce pravdou, že časť majetku odsúdených si inkvizítori mohli za smiešne nízku cenu odkúpiť, ale podľa všetkého to nebola Bobligova hlavná motivácia. Odborníci tvrdia, že išlo o prvotriedneho náboženského fanatika, ktorý bol posadnutý prenasledovaním čarodejníc, a ak by to záležalo len na ňom, upálených by bolo oveľa viac. Niektorí psychiatri uňho diagnostikovali sexuálne-sadistickú poruchu. (Raccoon.city)
- Boblig z Edelstadtu (Vladimír Šmeral) vlastnil krčmu U divého muža. Stredoveká krčma už neexistuje. Nikto nevie, kde dom s Bobligovou krčmou stál. Špekuluje sa o Stratenej ulici. (Raccoon.city)
- Boblig z Edelstadtu (Vladimír Šmeral) sa v skutočnosti na neslávne známy spis „Kladivo na čarodejnice“ nikdy neodvolával. Existujú domnienky, že ho pravdepodobne ani nečítal. (Avathar)
- Pri niektorých scénach si je možné všimnúť, že boli určené na vystrihnutie, no napriek tomu sa vo filme ponechali. Jedná sa o zábery znehodnotené veľkým X. (Fugito)
- Samotným filmem a knižní předlohou se inspirovala česká black metalová kapela Törr ve stejnojmenné skladbě „Kladivo na čarodějnice“, k níž napsal text zpěvák Aleš Brichta. (Lars)
- Při úvodních titulcích zní česká verze německé písně „Der Tod in Flandern“, známé také pod názvem „Flandern in Not“. Melodie pochází z Porýní z poloviny 15. století, německý text („Der Tod reit't auf einem kohlschwarzen Rappen“) napsala za první světové války Elsa Laura von Wolzogen. Český text („Jak černý mrak už táhne smrťák zabiják“) napsala Ester Krumbachová. (ČSFD)
- Křeslo s hroty, které je možné při jednom ze záběrů vidět, je součástí expozice na zámku ve Velkých Losinách. (Matej.Krajci)
- Snímek v kinech navštívilo úctyhodných 2 657 920 diváků. (hrumsrt)
- Soňa Valentová podmínila přijetí své role Zuzany Voglické, pakliže manžel (Pavol Haspra) nebude mít výhrady k její nahotě. Ten po přečetní scénáře přitakal, protože zjistil, že je odůvodněna. (sator)
- Důležitým dokumentem procesů byla bula papeže Inocence VIII. „Summis desiderantes affectibus“ z roku 1484, která rozvádí úmysl očistit církev od všech kacířů, přispět k jejímu rozkvětu a vymýtit vše, co se s jejím učením neslučuje. Dokument se stal ostrou municí v rukou inkvizitorů a poskytl ideologický základ pro knihu „Malleus maleficarum“ („Kladivo na čarodějnice“) autorů Heinricha Kramera a Jakoba Sprengera. (stefji)
- Jednou z nejstatečnějších křivě obviněných obětí byla Marie Pešková, žena bohatého pláteníka Peška. Vydržela všechny tři stupně tortury. Při užití palečnic měl prý kat pocit, že mačká houbu. Nářku nebylo slyšet ani při nasazení španělské boty a natažení na skřipec. Nepomohla ani výměna šatů a izolace od země, z níž odsouzená podle Bobliga čerpala sílu. I přes to byl nad touto statečnou ženou, která doma zanechala čtyři malé děti, vynesen rozsudek upálením. (stefji)
- Po svém zatčení na hodech v Mohelnici byl děkan Lautner vězněn v pevnosti Mírov. O hradě na tomto místě pocházejí zmínky již z 13. století. Po utrpěných škodách z dob třicetileté války, krátce před Lautnerovým uvězněním, byla za biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna provedena přestavba na barokní pevnost se šesti bastiony (1665–1679). Komplex slouží jako věznice dodnes. (stefji)
- V parku poblíž lázní ve Velkých Losinách se dnes nachází památník obětem procesů, jehož text je následující: „Na tomto místě bylo v letech 1679–1686 popraveno 38 nevinných obětí čarodějnických procesů.“ Ve výčtu obětí, který následuje za textem, jsou zaznamenány také tři první zatčené ženy z Vernířovic: Marie Schuchová, Dorota Gröerová a Dorota Davidová. (stefji)
- Několik scén z prostředí zámku ve Velkých Losinách se odehrává v Hodovní síni. Jedná se o jednu ze vzácně zachovaných renesančních shromažďovacích prostor. V záběrech si můžeme povšimnout kožených tapet, stropu evokující noční oblohu nebo unikátních renesančních kamen z 80. let 16. století. (stefji)
- I samotný film neměl na růžích ustláno, natočen v roce 1969, přišel do špatné doby. Podobnost mezi čarodějnickými procesy a politickými procesy v padesátých letech minulého století byla natolik zjevná, že tehdejší moc film dovolila promítat jen v malých kinech, až nakonec z distribuce zmizel úplně. (pornogrind)
- Příliš se neví, že realita daleko předčila film i samotnou knihu Václava Kaplického. Procesy totiž nezačaly až v roce 1651 s inkvizitorem Jindřichem Františekem Bobligem, ale už v roce 1622 v Jeseníku. Přesné počty odsouzených nejsou známy. V roce 1636 začalo nejhorší období, které skončilo dokonce stavbou pecí na spalování hříšníků ve slezské Nise. Dr. Lorenz, který procesy započal, byl osobou daleko horší a nebezpečnější než olomoucký inkvizitor Boblig. Skutečný konec těchto hrůz nastal až v roce 1775, kdy se opět nišští občané pokusili rozpoutat čarodějnické procesy, tehdy ale vrchnost vše konečně správně vyhodnotila jako pouhé udavačství. (pornogrind)
- Jindřich František Boblig dožil jako vážený olomoucký měšťan a povedlo se mu dosáhnout cíle, kvůli kterému se pustil s takovou vervou do procesů - totiž aby měl věno pro dcery. Majetek po odsouzených propadal z větší části jemu samotnému, proto musel přejít od chudáků k bohatším obviněným. Bohatší obvinění se ale byli schopni lépe bránit. Říká se, že skutečným problémem začalo být až to, když obvinění najednou vypovídali, že na černých mších na Petrových kamenech viděli i samotného Bobliga. To bylo nebezpečné, mohlo se snadno stát, že by se ze soudce mohl stát souzeným. Stáhl se do rodné Olomouce. Dnes už jeho dům na Pavelčákově 6 v Olomouci nestojí a v archivech můžeme najít ještě jednu prapodivnou věc, že sám strážce mravnosti a čistoty víry na Velkolosinsku měl v Olomouci zavedený veřejný dům. (pornogrind)
- Děkan Kryštof Alois Lautner má dodnes v Mohelnici památník. Nachází se v městském parku a je na něm napsáno: „Zde byl 18. září 1685 děkan ze Šumperka Christoph Alois Lautner pro čarodějnictví za živa upálen.“ (pornogrind)
Súvisiace novinky
České lázně ve filmu
28.10.2019
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (viac)
Kánon filmu 2011
13.02.2012
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (viac)
Otakar Vávra: 1911 - 2011
16.09.2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (viac)