Ve službách mafie

Už jsem tuším někde psal, že mafiánské filmy mě baví nanejvýš jako komedie. Snad to bude mým prachbídným zájmem o toto téma, snad i geografickou vzdálenostou od těch největších center mafiánského dění (a díkybohu za tuhle vzdálenost!). Tohleto oba Albertové natočili nejspíš přímo pro mě. :o) Od začátku obrovská nadupaná sranda, temperamentní dělnický prosťáček si to nejdříve dává na neobyčejném rodinném výletu na Sicílii a poté roztáčí ve velkém v New Yorku, až se znenazdání stává velkým bossem. V pasáží chystání se na myslivecký hon o půlnoci v kuchyni a následné setkávání se s ozbrojenými parťáky v nočním městě nabírá film grády téměř surrealistické... Někomu by se mohlo zdát praštěné obdivovat italského herce v roli „typického Itala“, ale Alberto Sordi to předvádí s natolik přiměřeným gustem, že se mi v jeho podání ta bláznivá italská nátura se svérázně divokým temperamentem vůbec neprotiví, dokáže být při tom po celý čas nesmírně charismatický a krásně si u toho ještě pohrává i se svými nenuceně komickými pohledy. Pan Sordi mě už podruhé za sebou velice potěšil a ačkoliv se mi Doktor na pokladnu minulý měsíc líbil ještě o kousek víc a tentokrát asi zůstanu pro pár slabších míst jen u 4 hvězdiček, musím říct, že jsem se v rámci mnou pořád tolik neoblíbených italských komedií dočkal opět menšího překvapení. Takže jen tak dál a už se těším na setkání s mistrem v dalším filmu... [85%] (20.08.2021)

...Ako sa v podstate jeden úplne obyčajný, milánsky technik [pracujúci v automobilovom priemysle]: Antonio "picciotto" Badalamenti, počas svojej dovolenky; sicílskym, resp. new-yorským mafiánom ["nedobrovoľne"] stal. • Trochu predsa i viacej načrtnem z čochvíľa prichádzajúceho diania plného vskutku množstva najrôznejších prekvapení od výmyslu sveta: Totižto, ako protagonistu v jeho rodnom, sicílskom kraji všetci očividne prezývajú, vrátane i viacpočetnej famílie, tak Nino, ktorý sa tu dlho neukázal, odkedy sa vlastne stihol oženiť, a tak práve preto sem znovu prichádza, aby si povedzme nielenže na chvíľu i oddýchol, ale zároveň tiež rodičom predstavil i svoju zákonitú a sympatickú, sexy blonďavú manželku Martu, a to konkrétne spoločne s ich „bambini”. Okrem toho rovnako doručuje i jednu »zásielku« tomuto konkrétnemu adresátovi: Donovi Vincenzovi; a tak tým pádom sa stával snáď nielen akýmsi [ne]odpočinutým dovolenkárom, no súčasne taktiež aj naprosto istým «kuriérom», čo rozhodne od úplných základov zmenilo jeho doterajší spôsob života; nakoľko vôbec ani neinklinoval zrovna k takémuto spôsobu: mafiánskych praktík, aké praktizoval nie iba Don Vincenzo; preto ten názov titulu [Mafián], ktorý sa bezprostredne dotýkal tejto ústrednej postavy v podaní Alberta Sordiho. • Taliansky režisér Alberto Lattauda, rozdelil svoj "gangsterský" titul na dve rovnomenné časti: V tej prvej sa atmosféra väčšinou niesla v takom podstatnejšie odľahčenejšom duchu, aj keď úvodné pocity zo strany Ninovej rodiny boli veru rôzne, zatiaľ čo v tej druhej sme sa UŽ následne konečne prehupli i do oveľa vážnejšieho, podstatne dramatickejšieho tónu reči, kedy sa vari čoraz intenzívnejšie pridávalo na celkovej, režisérskej dynamike, ktorá nielen hlavnú postavu uvrhla do patovej situácie, ale takisto i diváka, ktorý sa pomaly ani nestačil poriadne čudovať, čo všetko vzápätí uvidel v »betónovej džungli« iba z pohľadu titulnej postavy, ktorá sa na tomto mieste pritom ani nijako extra zvlášť dlho nezdržala. • Skrátka; domáca úloha bola jasná, ako facka, na ktorú sa ani nevzťahoval dlhšie stanovený časový limit; jedine tak cesta tam a späť, bola nakoniec úmornejšou, ako napríklad nejakých potrebných 5 minút na vykonanie danej úlohy? • Scenáristický tím, na čele s talianskym provokatérom č.1; Marcom Ferrerim, vkusne nadhodili istú situáciu, aká sa pritom môže kľudne stať hocikomu z nás ["obyčajným ľuďom"], keď sa na to v samej nadväznosti ponúkala predovšetkým samotná REAKCIA dotknutej osoby, ktorá sa musela rozhodnúť, aké zaujme stanovisko k vytvorenej situácii, z ktorej asi ani nebolo možné vykľučkovať? • Mimoriadne vydarená "lattaudovka" s mimoriadnym hereckým prejavom v priamom stvárnení Albertom Sordim, ktorý bol asi schopným stvárniť akúkoľvek postavu. Klobúk dole. (08.11.2023)

Ferreri & Azcona a Age & Scarpelli. Nečekané spojení dvou stylově rozdílných scénáristických dvojic. Jedinečný Sordi, obklopený v jedné ze svých životních rolí skoro samými neherci. Mentalita "civilizovaného" severu Itálie vs. mentalita Sicílie jako úplně jiného světa. Tenhle film je dokonalou esencí kontrastů. Lattuada trpělivě vykresluje trochu strastiplné, ale vesměs milé a humorné epizodky z jedné rodinné dovolené a přitom vás pozvolna vtahuje do světa kafkovské absurdity, v němž se neodpovídá na otázky, a v němž je anonymní násilí jedinou volbou, jak chránit svoji rodinu (a slovo rodina má na Sicílii mnohoznačný význam). Nakonec vám zůstane jen ten knedlík v krku a pocit, že sounáležitost s druhými znamená, že váš život je cenný a nezbytný asi jako každá součástka ve Fiatu. (20.06.2023)

Ve službách mafie je tak trochu jiný film o mafii. Hlavním hrdinou a vykonavatelem krvavé spravedlnosti se totiž nestává její ortodoxní člen nýbrž člověk, který vlastně žije spořádaným životem a tak trochu bych řekl, že za normálních okolností neublíží mouše. Mafie si ale žádá své. Zvláštní je, že první půlka je vlastně komedie, druhá se tváří jako čistokrevné drama. Dost zajímavá by ještě byla třetí část filmu, která by něco vypověděla o tom, jaké to je s tímto zážitkem žít a třeba i ve stínu vyšetřování vraždy samotné. (29.05.2023)

Talianska klasika reflektujúca na mafiánske spôsoby v talianskej spoločnosti. Aby nedošlo k omylu, nejde o "mafiánsky film", ale o psychologickú sondu úspešného manažéra, ktorý príde so svojou rodinou na rodnú Sicíliu a je konfrontovaný s lokálnou mafiou. Alberto Sordi dal svojej postave spektrum celého človeka od talianskej ľahkovážnosti po strach o svoj život a rodinu. Skvele natočený film mal premiéru v našich kinách v roku 1964. (01.07.2022)