Tri oriešky pre Popolušku

Jako prťavé kiddlátko jsem chtěla pokračování. Po letech jsem zjistila, že existuje něco jako Robert Baratheon a že co do příšernosti té tragicky zaniklé moravacké nádheře fakt nesahá ani pod lem legín. Teď už nedávám ani originál, aniž bych brečela, jak Popelka, logicky zahynuvší ve třiceti na uchlastání z deprese, měla kurva na víc. (31.12.2017)

...joo joo..kdyz sem byl jeste malinkej...mel sem takovej sen, ze jednoho dne prijede krásnej princ na bílým koni, chytne me za ruku a rekne, "pojď....pojeď se mnou"...já bílý plesový šaty, zlatý střevíce, přisednu si k němu a pojedeme spolu dááál a dááál....v tý době mi bylo sedumnáct let, kouřil sem trávu, toulal se po venku špinavej jak prase, zkrátka já a popelka sme toho meli moc a moc spolecnyho...jako bysme si z ucha vypadli....este ted když si na to vzpomenu, chce se mi z toho brečet, ale protože mam ucpaný slzný kanálky, tak mi akorát hnisaj voči.....teprv loni sem si uvedomil, jaka je ta popelka krava...kurna kdyz mi vysypou na zem z jedny osatky hrach a z druhy cocku, tak to zametu, vyhodim a do osatek nasypu lusteninu novou..proc zbytecne riskovat H5N1?... ale jinak za 80/100 a ja si du vykapat voči (02.02.2007)

Existuje mnoho filmových zpracování pohádky Popelka. Animovaná i hraná Popelka od studia Disney, muzikálová Popelka, Moderní Popelka..... tou nejznámější u nás ovšem pravděpodobně je Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka. Klasická česká pohádka, která se stala pravidelnou vánoční televizní stálicí a velké popularity se dočkala i mimo Česko. Tři oříšky pro Popelku jsou jednoduše zásadním snímkem české kinematografie a i největší případný odpůrce tohoto faktu nemá moc šancí na námitky.   Už v roce 1973 si Václav Vorlíček vydobil slušnou pověst díky snímkům jako Kdo chce zabít Jessii?, ,, Pane, vy jste vdova! ´´ nebo Dívka na koštěti. U svého devátého celovečerního filmu poté jako předloha sloužila klasická německá pohádka, kde ovšem došlo k jistým změnám ve scénáři Vorlíčka a Františka Pavlíčka. A díky tomu vznikla pohádková klasika, kdy sice divák může například upřednostňovat S čerty nejsou žerty nebo Tři veterány, musí ovšem uznat, že Tři oříšky to i díky mezinárodní pověsti dotáhli daleko. Na druhou stranu to ovšem díky mezinárodnímu proslavení předlohy mělo tak trochu snazší. Vorlíček pohádky uměl a Tři oříšky pro Popelky je tak jednoduše krásně natočená záležitost. Ideálně zvolená výprava, bohaté kostýmy, jednoduše pocit, že ze samotné předlohy do jisté míry Vorlíček vymlátil maximum. A pak tu byla pochopitelně šťastná trefa v oblasti castingu. Skvěle zvolená Libuše Šafránková ve své životní roli, Carola Braunbock jako výtečná zlá macecha, výtečná Dana Hlaváčová jako Dora, klasicky perfektní Vladimír Menšík, milé cameo Heleny Růžičkové a.... Pavel Trávníček.   Legendární hudba Karla Svobody, očividná filmařská hravost v oblasti snímání jednotlivých záběrů a především ideální podívaná k pohodlí u vánočního stromečku. Vorlíček měl sice v kariéře o poznání více pamětihodných a výraznějších snímků vedle kterých Tři oříšky pro Popelku působí tak trochu obyčejně, ze samotné předlohy ovšem Vorlíček bezpochyby vymlátil maximum. A svého kultovního statusu se Tři oříšky pro Popelku dočkali zcela právem.   I díky své oblíbenosti, neustálým pravidelným vánočním reprízám a úspěchu i za kopečky se Libuše Šafránková stala největší českou princeznou a i přes její sebelepší herecké výkony nadále pro všechny zůstala naší Popelkou. Odešla nejen herecká dáma, ale především skutečně ikona českých pohádek. Vánoční reprízy téhle pohádky už nikdy nebudou jako dřív..... (09.06.2021)

Tak jsem si o letošních Vánocích Tři oříšky zrevidoval. Nechci jí ubrat status kvalitní podívané, ale připadá mi, že je prostě až moc jednoduchá (ples se koná jen jeden) a i přes přítomnost postav macechy a nevlastní sestry se Popelka nemusí ani moc snažit a mnoho věcí jí spadne do klína tak nějak samo sebou. Dá se to srovnat s filmaři, kteří díky shodě určitých okolností točili poněkud jinak, než původně chtěli (sníh). Ovšem aby nedošlo k omylu, mnoho nadprůměrných složek snímku, notoricky známých, funguje i na mě (hudba, lokace, hlavní představitelka). Prostě jsem měl vždycky radši jiné dvě Vorlíčkovy pohádky, ve kterých mají vnitřní napětí i nástrahy osudu mnohem větší intenzitu a účinnost. Jak se budí princezny a zejména pak Princ a Večernice. To je aspoň majstrštyk! (02.01.2014)

Viackrát som túto vyhlásenú rozprávku videl v niektorej jej časti, nikdy celú. Tohto roku som využil jej pravidelné reprízovanie vo vianočnom čase a pozrel som si ju takmer celú. Výnimočne pridávam k pôvodne prideleným trom hviezdičkám ďalšiu. Je to kvalitná rozprávka s dobre vybranými hercami, s príslovečným vtipom tak typickým pre Vorlíčkove diela, Gottovou pesničkou a najmä s krásnym príbehom, tak čo by ešte niekto chcel? A aj keby chcel, viac toho tam nie je a nemusí byť.. (24.12.2012)