Evropa

Filmů o tom, do jakých extrémů zahnali Němci situaci za druhé světové války, je mnoho. Naštěstí jsou ale také filmy, které ukazují, že do extrémů dění zahnali i Američané a spol. bezprostředně po konci války - mezi takové filmy patří i Evropa. Krásně ukazuje, že ať se dostane k moci kdokoliv, není to nikdy přínosem pro všechny a vždy se najde někdo, komu se to nechá sežrat... Moc prostě dělá z lidí zvířata... Evropa je neuvěřitelně krásný snímek natočený velmi originálním způsobem. Forma vyprávění i změn barev a prostředí je úžasná a fascinující. Promluvy vypravěče na začátku, na konci a nejednou i během filmu byly vynikající, umocňovaly atmosféru a především na úplném začátku jsem to opravdu cítila... Jak já toho Triera obdivuju... To je opravdu Umělec!!! (23.11.2012)

Tak toto jsem bohužel moc nepochopil. Zjiišťuji, že filmy Larse von Triera asi nejsou pro mě. Zatím jsem viděl jen dva a ani jeden se mi nelíbil. 2* dávám pouze za zajímavý vizuální styl, který střídá černobílou i barevnou kameru a také za originalitu, kterou byl film natočen (filmem diváka provází jakýsi vypravěč, který diváka vtahuje do filmu a dělá z něj jednu z postav). Jinak jsem se od začátku do konce nudil a tím jsem se i ve filmu ztrácel. (31.05.2007)

SPOILER: "Až řeknu deset, zemřeš." Nevím proč, ale k filmům od Larse von Triera prostě komentáře psát nedokážu, tentorkát se však pokusím. Evropa je geniální film, a to po všech stránkách, pokaždý když jej sleduji jsem neúprosně vtažen do samotného jádra příběhu a naslouchám hypnotickému hlasu vypravěče, jenž mi napomáhá stát se jeho hlavní postavou. Ačkoli se může na první pohled zdát, že Lars von Trier natočil vzhledem ke svým ostatním dílům v mnohém jiný film, není to pravda. Opět si pohrává jak s hrdiny, tak s divákem a tentokrát má obojí v moci ještě pevněji než jindy. Zentropa je vizualně propracovaná podívaná s dechberoucími hereckými výkony (opět úžasný Ernst-Hugo Järegård) a (překvapivě) naprosto úchvatným hudebním doprovodem. Trier má vše promyšleno do posledního detailu a ani na jediný okamžik nenudí... (18.01.2007)

Hrozně moc bych chtěl tenhle film vidět natočený někým normálním jako normální film, protože pak by působil nesmírně silně. Jenže Trier se rozhodl to natočit komiksovým stylem říznutým expresionismem němého německého filmu á la Lang, opravdu důležité věci zveličil natolik, až vyznívají posměšně a parodicky (včetně Židů a osudu některých Němců), a tak se může tvářit, když na to přijde, že si buď z tématu dělá prdel, nebo ho bere nesmírně, ale fakt nesmírně vážně. Prdlajs. Uchopil jej opět povrchně jako všechno, co jsem od něho doposud viděl a jen se schovává za formu, kterou doufá, že přebije ty okaté nedostatky a již zmíněnou povrchnost. Přitom témat je tu hodně k zamyšlení, jen by nesměla být prezentována tak černobíle - Američani jsou tady ti zlí, Němci to vlastně mysleli dobře a teď jsou chudáci. Nepochopil jsem vypravěče - hypnotizéra, nepochopil jsem samoúčelné střídání barev a černobílého obrazu, a celé to ladění do Sin City s Metropolisem obecně. A bylo mi smutno, když jsem v jedné jediné krátké scéně s cestujícími ve vlaku zahlédl Maxe von Sydow, to si chudák nezasloužil, takové cameo. Jak říkám, až tohle nebo podobně závažný film Trier natočí bez všech pozlátek a pičičmund jako normální film s klasickou výstavbou děje, a nerozsype se mu to, pak ho začnu brát. (18.06.2022)

Abych se přiznal, tak jsem od filmu s takovou pověstí čekal cosi víc. Přesto zklamaný určitě nejsem. Moc pěkná a hluboká výpověď o člověku typu Švýcarsko, který byl naprosto šíleně semletý okolní mašinérií a obrovským nátlakem snad ze všech existujících stran. Domnívám se, že Trier skvěle vystihl atmosféru poválečného Německa, ale těžko cokoli s jistotou tvrdit, když jsem v té době neplaval ani ve vejcích. Nejvíce z celého filmu se mi líbily pasáže, když hypnotizér se sexy hlasem promlouval k divákům. Líbilo se mi i střídání černobílého formátu s barevným, ačkoli jsem v něm nezaznamenal žádnou logiku. Uvítám, když mě v poště někdo obohatí vysvětlením. Celkově tedy moc podařený snímek s pěkným poselstvím, ale jaksi jsem neměl pocit, že bych snad sledoval něco mimořádného. (16.09.2018)