Prvek zločinu

Hypnotický a těžký jak jen Lars von Trier může být! Uvedení do evropské trilogie je to více než slušné, přesto kvalit Evropy nedosahující. Snová, nebo ještě lépe depresivní cesta za dopadením vraha, či do jeho mysli, nebo snad...? Hlas detektiva Fishera něco málo vysvětlí, na ostatní si divák musí přijít sám, což se mi napoprvé nepovedlo. Technická stránka filmu je úchvatná, co záběr to skvost. K tomu dopomáhají použité filtry, věčný déšť a industriální města... jednoduše atmosféra deprese a beznaděje je tu na maximu. A to vše ve velmi pomalém, opravdu hypnotickém tempu... co dodat, silný debut velkého mistra. 75% (10.04.2017)

Ve von Trierově prvotině se setkává spousta ržisérových vášní. Ať už je to noir atmosféra; Tarkovského cit pro kompozici, pomalé záběry a celkovou vizuální stránku nebo možná i inspirace filmy jako Brazil a Blade runner. Všechny tyto prvky zde lze celkem snadno vypozorovat, ale von Trier k nim díky své režii , i přes celkem jednoduchý děj, přidává nové pojetí a myšlenku (možné narážky na Nietzscheho a další filosofy). Herci vše zvládli na výbornou, i když si člověk musí zvykat na trochu jinou angličtinu. Už tady se můžeme setkat s vytříběnou vizuální stránkou (filtry pochybné barvy, neustálý déšť, koňské hlavy), která jen podtrhuje depresivní, až postapokalyptickou atmosféru filmu. Kamera a zvláštní úhly je pak samostatnou kapitolou a pan kameraman si zaslouží ovace ve stoje, stejně jako celý film. (05.05.2010)

„Kriminalista si nemůže dovolit žádnou slabost. Musí zůstávat nedotčený, nezaujatý, klinický, objektivní...“ I tento silně umělecký film o analyze vnitřního světa jednoho kriminalisty a jednoho zločince, jakoby se pod vedením jeho tvůrce řídil podobným heslem. Výsledkem je film natočený výrazně odtažitě, bez hlubších emocí, založený ve scenáři na rozsáhlém filosofickém / kriminalistickém uvažování a vizuálně na spoustě dlouhých, temných záběrech v stísněných prostorách a psychedelickém žlutočerveno-černém vizuálu. Dost jsem se bál, nakolik mi podobný náročný a umělecky nekonvenční snímek sedne a nakolik ho ztrávím, ale nakonec mě jeho atmosféra brzy (i díky zmíněnému vizuálu) slušně zhypnotizovala, tajuplné filosofování a vyprávění afrického kriminalisty v doprovodu neustálých bouřích mě spolehlivě pohltilo a zdánlivě nekonečný film začal dobře ubíhat. Dost mě popři tom zde bavila i nelineární výstavba děje připomínající mozaikovou skladačku i uvnitř skrytou detektivku zároveň. Lars von Trier nepatří mezi tvůrce, které bych obzvlášť vyhledával či obliboval a ne zcela všechny prvky mi zde byly po chuti, ale v případě tohoto filmu i slavné Evropy mohu v souvislosti s jeho tvorbou mluvit také o pozitivních dojmech. [70%] (29.06.2021)

jedna z prvních Trierovek, která už má na krku skoro čtyři křížky a je to na ní celkem dost znát. Jsou tu už vidět prvky tolik typické pro režisérovu tvorbu a chvílemi umí být Prvek zločinu solidně znepokojivý, ale většinu času to není až tak záživné a z vizuální stránky by jednoho rozbolela hlava. Na doplnění Trierovi filmografie ok, ale znova už to nikdy neuvidím...55% (10.12.2022)

Nedá sa nič robiť, na Element of crime cítiť, že ide o začiatky, pretože ešte nedisponuje takou istotou v rozprávaní a nakoniec ani vo vizuálnom stvárnení, ako neskoršie Trierove do detailu vypiplané diela. Film sa dá sledovať aj ako zástupca neo-noir s typickými noirovskými elementami, i keď detektív vo svojom ohoze mi trochu pripomínal Dona Johnsona v Miami Vice. Každopádne ide o vizuálne jeden z najtmavších farebných filmov a jednu z najtemnejších krimi vôbec. Osobne mám dojem, že ide "tak trochu" o európsku odpoveď na Blade Runnera, keď niekto stretnete Larsa v Cannes tak sa ho na to prosím spýtajte. (25.05.2018)