Prvek zločinu

„Kriminalista si nemůže dovolit žádnou slabost. Musí zůstávat nedotčený, nezaujatý, klinický, objektivní...“ I tento silně umělecký film o analyze vnitřního světa jednoho kriminalisty a jednoho zločince, jakoby se pod vedením jeho tvůrce řídil podobným heslem. Výsledkem je film natočený výrazně odtažitě, bez hlubších emocí, založený ve scenáři na rozsáhlém filosofickém / kriminalistickém uvažování a vizuálně na spoustě dlouhých, temných záběrech v stísněných prostorách a psychedelickém žlutočerveno-černém vizuálu. Dost jsem se bál, nakolik mi podobný náročný a umělecky nekonvenční snímek sedne a nakolik ho ztrávím, ale nakonec mě jeho atmosféra brzy (i díky zmíněnému vizuálu) slušně zhypnotizovala, tajuplné filosofování a vyprávění afrického kriminalisty v doprovodu neustálých bouřích mě spolehlivě pohltilo a zdánlivě nekonečný film začal dobře ubíhat. Dost mě popři tom zde bavila i nelineární výstavba děje připomínající mozaikovou skladačku i uvnitř skrytou detektivku zároveň. Lars von Trier nepatří mezi tvůrce, které bych obzvlášť vyhledával či obliboval a ne zcela všechny prvky mi zde byly po chuti, ale v případě tohoto filmu i slavné Evropy mohu v souvislosti s jeho tvorbou mluvit také o pozitivních dojmech. [70%] (29.06.2021)

jedna z prvních Trierovek, která už má na krku skoro čtyři křížky a je to na ní celkem dost znát. Jsou tu už vidět prvky tolik typické pro režisérovu tvorbu a chvílemi umí být Prvek zločinu solidně znepokojivý, ale většinu času to není až tak záživné a z vizuální stránky by jednoho rozbolela hlava. Na doplnění Trierovi filmografie ok, ale znova už to nikdy neuvidím...55% (10.12.2022)

Pro mé oči, mé pocity, můj filmový zážitek - Trierův průměr. Zatím, co debut a první evropská trilogie jsou přístupné k běžnému divákovi, s trochou psychologickými otázkami nad dotykem Trierova démonismu, po úspěchu (Království, Idioti) už stoupá Trierova bizarnost, depresivnost, atmosféra stoupá na maximum. A nové filmy Triera (Antikrist, Nymfomanka - hlavně 2.část) už je procházka peklem. Filmy, které zaráží dech a nedají spát. (06.08.2015)

Už premiérový film Lars von Triera nepochybne ľudí presvedčil o tom, že jednak jeho tvorba nebude pre každého a že dominantnými prvkami jeho filmov bude to, čo sa odohráva v hlavách protagonistov a nie samotný príbeh. Prvok zločinu svojou ponurou atmosférou a na dobu vzniku skvelými kulisami a kamerou filmových nadšencov ohúri, bežného diváka však nepochybne už menej. Už v tomto filme sa dočkáme čítania z knihy Jack stavia dom, ktorá bola v detstve von Trierovi určite veľmi blízka, keďže na jej motívy o 34 rokov neskôr natočil film. (23.02.2019)

Snový výlet do zločincova mozku plného vody, červeného světla a větru. Velice netradiční podívaná, dokonce bych řekla že i o dost šílenější, než zbytek Trierových děl, co jsem zatím měla možnost zhlédnout. S postupem času ale tahle nevlídná a nepřátelská atmosféra začíná dávat větší a větší smysl. Až nakonec vše dospěje k nevyhnutelnému konci, který jen podtrhuje neuvěřitelně tíživou a depresivní atmosféru. Sama ještě teď cítím tu těžkost, která se mi neodbytně usadila v hlavě. (16.08.2014)