Evropa

Když jsem viděla Dogville, myslela jsem, že víc už Lars von Trier udělat nemohl. Pak mě ale Prolomit vlny přesvědčil o opaku. A teď přišla Evropa a já nevím, zda je možné ji srovnávat s nějakým filmem, vím však, že takhle vypadá umění. Dokonalá práce s kamerou, skvělé prolínání černobílé a barev, scénář bez chyby a hlavně vypravěč. Trier vás vtáhne do děje a nepustí vás z něj ani po závěrečných titulcích. Tenhle zážitek mě jen tak nepustí. "Až řeknu deset, zemřeš..." (24.01.2007)

Vidět Antikrista a po něm Evropu je opravdu nářez!! Rozhodně lepší naž naopak. Hříčka mistra Triera před velkým odhalením. (Někdy si opravdu říkám, že si paní Trierová měla vzít své tajemství raději do hrobu. Ale kdo ví, možná bychom přišli o Melancholii?) Máte jedinečnou šanci dostat se přímo do srdce Evropy. Stačí zavřít oči a počítat do deseti.                   Zajímavé komentáře: Faye, Dudek, Eddard (21.11.2014)

Europa je skvost po všech stránkách. Mám rád Kafkovy knížky a myslím, že Von Trier dokázal zatím nejúspěšněji ze všech režisérů ve svém filmu navodit tajemnou atmosféru jeho knih. Umístění děje do poválečného Německa a zápletka s dopravní rodinnou firmou Zentropa a partyzány Werewolfu jakoby pocházely z pera autora Procesu, či Proměny. Oceňuji originálním způsobem pojatou černobílo-barevnou kameru s unikátním využíváním modrého plátna. Střih a jiné způsoby přechodů scény jsou zde na nejvyšší řemeslné a umělecké úrovni. Už jen za scéna se sebevraždou ředitele společnosti by si tvůrci zasloužili být zbožňováni. (15.06.2007)

Hmmm, musím uznat, že na mě tenhle dánksý enfant terrible udělal dojem. Pokud nebudu počítat muzikálový Tanec v temnotách, je to jeho první film, který jsem měl tu ČEST vidět. Evropa je navýsost originální snímek, Lars přímo přetéká režisérskými nápady, které dští do narativní i formální linie, úžasně využívá přední projekce, čímž dodává mnoha scénám velice zvláštní, velice podmanivý "look", hraje si s významovými kontrasty barvy a černobílé, v naraci alegorií zavánějícího příběhu z čerstvě poválečného Německa skáče kam se mu zachce a nad tím vším se vznáší hypnotizující komentář Maxe von Sydowa... "On the mental count of ten, you will be in Europa. Be there at ten. I say: ten." P.S.: Úvodní záběr ve mě silně evokoval Lynchovu Lost Highway a celý příběh zase v čemsi připomínal Jarmushova Dead mana... náhoda? :) Boduješ, Larsi! 90% (11.06.2007)

Konecne doslo na me prvni setkani s Larsem von Trierem a rozhodne nebylo posledni. Unikatni atmosfera tomuhle kousku totiz v zadnem pripade nechybela a hned od prvnich sekund, kdy se ozval temny a hypnoticky hlas Maxe von Sydowa jako fantastickeho vypravece, mi bylo jasno, ze se tady deje neco zvlastniho. Max byl nakonec ale jednoznacne nejlepsi soucast celeho filmu, nastesti to komentoval prubezne cele a dodaval tomu potrebnou stavu. Dalsi davky haluznosti vytvarela velmi zvlastni technika pouziti pozadi, ktera predem rezignovala na jakoukoliv realisticnost, kdy namisto realnych backgroundu byly za herci promitany oldskool filmove lokace. Bohuzel to trosku doplatilo na prostredi nemecka a obdobi okolo WWII, ktere je mi silne nesympaticke. Do extra vyssich hodnoceni tedy nejdu, ale je nutne brat to s rezervou a s ohledem na muj vkus. Koneckoncu, jsem entita, ktera povazuje Shindleruv List za shit. Nektere hlasky mi ale asi budou jeste chvilku znit v hlave. "You want to wake up to free yourself of the image of Europa. But it is not possible." 7/10 (06.12.2008)