Evropa

Když jsem viděla Dogville, myslela jsem, že víc už Lars von Trier udělat nemohl. Pak mě ale Prolomit vlny přesvědčil o opaku. A teď přišla Evropa a já nevím, zda je možné ji srovnávat s nějakým filmem, vím však, že takhle vypadá umění. Dokonalá práce s kamerou, skvělé prolínání černobílé a barev, scénář bez chyby a hlavně vypravěč. Trier vás vtáhne do děje a nepustí vás z něj ani po závěrečných titulcích. Tenhle zážitek mě jen tak nepustí. "Až řeknu deset, zemřeš..." (24.01.2007)

K von Trierovým filmům mám dost rozpolcený, dvojaký vztah. Buď totální sračka a odpad! (např. Melancholia), nebo lahůdkový divácký zážitek (Antichrist). Europa je samozřejmě v té druhé skupině - už moje její první projekce začátkem devadesátek se mi zapsala hluboko do divácké mysli. Četl jsem tehdy náruživě Kafku a tenhle příběh mi přišel tak nádherně, přímo čistokrevně kafkovský... A pamatuju si taky, že při závěrečné scéně a písni dostala kdesi v předních řadách jakási křehká citlivá dívka záchvat usedavého pláče. Chápu, že pro nepřipraveného, jemnocitného diváka, nikdy příliš nepřemýšlejícího o válce, smrti a podobných přirozených jevech a faktech, může být tenhle film kapánek depresivní. Já si v něm naopak libuju jako moucha v... jako vosa v medu. Nejlepší postavou filmu je myslím německy chladnokrevná a fanatická werwolfka (s podezřele slovanským jménem) - kdo z chlapů by kvůli ní nevyhodil do vzduchu třeba deset vlaků plných dětí, že jo? (16.07.2014)

Mám problém s hodnocením filmů Larse, myslím, že jsou nadhodnocenné. Lars je někdy více módní záležitostí a značkou, než zárukou skutečné kvality. Zmíním se o mých oblíbenějších filmech od Triera. Antikrist je bezesporu nadprůměrně nápaditý a jen průměrně šokující, nejlepší scény jsou podobné těm, které zopakoval později v Melancholii - statická kamera zaměřená na zpomalený výjev - takové velmi dobré obrazy vložené do filmu. Pak jsou tu filmy, které jsem viděl jen ze zvědavosti, protože jsem je vlastně ani nechtěl dokoukat. ještě zmíním Dogville, IMHO to je příšerný film. Evropa je v úplně jiné kategorii. Evropa se mi jeví po prvním zhlédnutí jako dokonalý film, který mě DOSLOVA zhypnotizoval. Dokonale jsem se do filmu pohroužil a emočně mu propadl. To, že to má dynamiku a strhující děj podpořenými skvělými dialogy, je asi nezbytné, aby byl výsledek takto brilantní. RESPEKT Larsi. (30.11.2012)

Jo tak timhle me Lars fakt dostal. Film se sice tvari jako nejaky desne osudovy dilo, hlavne diky hlasu vypravece, ale pribeh je vicemene jednoduchej a dobre srozumitelnej. Coz ovsem neznamena, ze by byl nejak hloupej, naopak je tu obsazeno hodne myslenek a celej film ma naprosto uchvatnou atmosferu, ze z filmu nemuze clovek spustit oci, obzvlast, kdyz je film natocenej fakt zajimave a svizne. Akorat to stridani cernobily s barevnou mi prislo vicemene zbytecny, precejen ta barva tu je jen tak nahodne, jedinej moment, kdy je fakt hodne pusobiva, je scena s vanou, jinak to moh klidne nechat cernobily cely. Film ma taky docela slusny herecky vykony, hlavne Jean-Marc Barr, jehoz postava ma fakt zajimavej vyvoj a pak Ernst-Hugo Jaregard, kterej je fakt paradne protivnej. Pak uz zbejva jen zminit, ze ma film paradni hudbu a vyjde jeden z Trierovo nej filmu. (27.04.2008)

První jsem váhala, jaké hodnocení dát. Prvně jsem to odhadovala na 5, ale nakonec jsem si to nechala uležet v hlavě a skončilo to na 4. Proč? Protože byli místa, kdy jsem si říkala, jak už to vlastně dlouho jede. Je fakt, že jsem byla nadšena provedením, miluji režii Triera, ale hrozně mi to srazil Ernst. Jeho opravdu nesnáším, je to tak nesympatický herec, až je mi blivno (utrpení při Riget). 4 za celé provedení filmu, mínus za herce a za někdy slabé chvilky. (19.07.2010)