Údolí včel

19.2.2024 kino luna (21.02.2024)

Vláčil je náš nejlepší filmový režisér, málo naplat. (22.06.2007)

3,5 * (24.06.2008)

Snažil jsem se shlédnout tento snímek bez nějakých očekávání a předpojatosti (jakože "to bude dóst dobré"), avšak neutralita mi vydržela jen pár vteřin. Už úvodní titulky mě strhly a já během nich posmutněle přemítal, jak hluboko jsme klesli a kam že se to dnes dostala česká kinematografie. Proti tomu, co se u nás točilo před pár desítkami let, se veškerá dnešní filmová tvotrba s vážnou tváří ani filmem nazvat nedá. - Tak to byly první pocity, na které jsem ovšem hned zapomenul, vytržen z reality a ponořen do krásy samé. Chvílemi se mi chtělo plesat, že sleudji české dílko Ingmara Bergmana (jakýsi mix Pramene panny a Sedmé pečeti), ale záhy jsem byl nucen konstatovat (a to velice rád), že to, na čem spočívá můj ctěný zrak, tyto perly světové kinematografie hravě převyšuje. Ano, dámy a pánové, jestli jsme někdy měli režiséra opravdu patřícího do světové špičky, pak jedině František Vláčil. (05.07.2008)

Udělal jsem velkou chybu před tím, než jsem se podíval na Údolí včel. Přečetl jsem si knihu Údolí včel od Vladimíra Körnera. Mám ji jako povinnou četbu do školy a přišlo mi dobré mít přečtenou knihu ještě před filmem například kvůli lepšímu pochopení postav, souvislostí a podobně. Navíc Körner vytvořil nejprve scénář k Vláčilovu filmu a ten poté přepracoval na knihu. Kvůli knize jsem si ale vše představoval úplně jinak a to mi film totálně zkazilo. Například Armina von der Heideho jsem si představoval tak o 20 let staršího. Po několikatýdenní cestě Ondřeje z Pruska do Čech jsem myslel, že bude minimálně zarostlý a špinavý, ale on byl stejný, jako když odcházel. Prostě byla to velká chyba a já se na tenhle film budu muset podívat tak za rok ještě jednou. (20.09.2008)

Dvěma slovy...František Vláčil. Víc není třeba dodávat. (21.01.2009)

Dlouho jsem otálel, než jsem si pustil tento film. Ztvárnění středověku mi vždy připadalo alespoň podle fotografií nehodnověrné a dosti syrové. Nyní jsem však poměrně spokojený, protože film si svou syrovost středověku dokázal obhájit. Posmutnělá hudba, černobílý obraz, správné záběry kamery - to vše dodává pochmurnou atmosféru filmu, který je pochmurný i bez ní. Nedám plný počet, protože místy jsem se trochu nudil (hlavně v první polovině filmu), ovšem závěr byl naopak skvostný. Zaujala mě scéna, kdy Armin probodne mečem hrdlo Lenory - scéna působí velmi realisticky, stejně tak jako i krev vycházející z hrdla. Posledních dvacet minut filmu má náboj a jsou bezchybné, malinko je to škoda, že film takto dokonalý nebyl po celou dobu trvání. A jinak souhlasím s "wosho", Údolí včel působí opravdu velmi lehce a mnohem stravitelněji než těžká Markéta Lazarova. (17.10.2012)

Tak trochu česká "Sedmá pečeť", zde je to ale bez hlubokých myšlenek. Zde je jednotvárné náboženství, jednoduchost, chybovst a hledání odpuštění. (13.01.2013)

Silne brutálny umelecko historický pevne duchovne rozorvalo mysliaci snímok ktorý stojí určite za vzhliadnutie. (18.12.2015)

Nejen proto, že mě filmy ze středověku nebaví. Ani nuda střední pasáže není úplně na škodu filmovému zážitku. Naopak herecky je to pojato bravurně, Čepek s Kačerem nemají chybu. To co mi vadilo byla ten viditelný nedostatek peněz. Když už jde o filmařsky dokonalé dílo, nenechám si tedy film zničit vysedáváním u stejného stolu u stejného polorozbořeného okna, nenechám si ho zničit ani prachbídnými triky (hození syna na zeď, psi a Armin...). Taková doslovnost s malým rozpočtem je na škodu. Jinak dílo, jehož teze jsou věčné, vždy tu bude někdo slepě věřící svému "řádu" a neváhající použít nůž, výbušninu či auto k nastolení "pořádku"... (01.03.2017)

Pořád mě udivuje, jak nám Vláčil dokázal namluvit, že takhle nějak středověk skutečně vypadal. Nesrovnalostí by se přitom našlo poměrně dost – podezřele vznešená a bohatá řeč většiny hrdinů, poetizace, kterou obstarává neúnavný chorál, atd. Vláčilovy historické filmy jsou ve skutečnosti značně stylizované, ale hlavně se tím nijak netají, naopak vytvářejí ideální cestu mezi naturalistickou drsností a čítankovým suchopárem. Ta cesta rozhodně neznamená kompromis, jinak by Údolí včel nevyprávělo o zjevném fanatismu a dokonce homosexualitě (i když to druhé režisér nikdy naplno nevysloví). Skoro se nechce věřit, že tohle všechno vzniklo jako „vedlejší produkt“ Markety Lazarové (16.03.2005)

Film doprovází chorály, které absolutně vystihujou dobu. (06.11.2008)

"Utrpení přibližuje Bohu. - A kam si až došel, Armine?" Musím říct, že po dlouhé době mám zase skvělý filmový zážitek, který mi nedal spát celou noc a pár dní ve mě zcela jistě ještě bude. Dlouho mi to tu leželo a nebyl jsem připraven. Co k tomuto mistrovskému dílu ještě dodat? Očarovala mě tíživá atmosféra doby, sklíčenost, beznaděj, prázdnota. Očarovala mě nádherná kamera. Ta neuvěřitelná přímost v záběrech, takřka matematická přesnost, vskutku nádherné obrazy. Nedá se věřit, že vznikli bez pomocí triků ani umělkování, tohle tam prostě bylo a já tomu věřím. Tíživá hudba Zdeňka Lišky, stále se opakující jeden tón, který se do vás hluboko zavrtá. Zvuk včel. Monotónní a kazavý hlas Kačera. Rebelský Čepek. (20.11.2008)

Souhlasím stoprocentně s komentářem RHK. Snímek je bravurně umělecky natočen, je psychologický, hudba je prostě úžasná, herecké výkony obou aktérů na vysoké úrovni, scény mají kvalitní aranžmá, takže filmový fajnšmekr si přijde na své...ale já jsem se prostě nudil. Ne celý film, ale je zde spousta na můj vkus zbytečných pasáží, nejlepší jsou scény v noci, kdy skoro nic nevidíte(možná způsobeno školním projektorem) a někdy jsem měl nutkání se spíše smát. Takhle přesně to nějak ve středověku bylo, film na mne zapůsobil, ale prostě váhám mezi třemi a čtyřmi a nakonec tedy dávám hodně slabé čtyři. Navíc ke konci jsem čekal finální souboj na meče a bohužel, k ničemu takovému nedošlo. (28.04.2009)

Zvláštny, veľmi náročný film. Pôsobil na mňa veľmi depresívne, samotný rád, jeho pravidlá a okolie bolo depresívne. To, čo sa stalo Ondřejovi bolo depresívne a celé proste. Ani sa nečudujem, keď celý stredovek bol vlastne "temný". Úžasná atmosféra, hudba bola fakt dokonale dobová a získala si ma. Druhá časť filmu, potom čo sa Ondřej dostal preč mi už taká zaujímavá neprišla, ale jednoznačne úžasný, plnohodnotný zážitok s fakt šokujúcim koncom. K myšlienke filmu - ja som tiež veriaci, preto mi mnohé veci prišli blízke, ale nie som fanatik tak ako Armin, ale zase ani taký sveták ako Ondřej. Mnohé veci, ktoré Ondřej urobil mi prišli až odporné a hnusné. Armin bol zase veľmi úprimný vo svojej snahe zostať čistý a celkovo mi bol oveľa sympatickejší. Dlho mi český film nepriniesol taký úžasný zážitok ako tento, fakt. (27.02.2011)

Rovnako ako v Markete Lazarovej som nemal ani v najmenšom pocit, že sa pozerám na dobrý film. Aspoň to malo nejaký dej, čo je jediný klad filmu. Občas ma hodnotenie filmu na ČSFD sklame a toto je práve takýto prípad, keď sa úplne minie môjmu pohľadu. (22.6.2013) –––– Na druhýkrát po lepšom pochopení Vláčilovho prístupu k filmu a zobrazenia stredoveku zvyšujem na tri hviezdy s tým, že v tomto filme vidím určitý potenciál. Na tretíkrát verím, že by to mohlo byť aj za štyri. (10.10.2016) (22.06.2013)

"NECHCI SPÁSU PRO SEBE. ZBLOUDIL, ALE JEHO DUŠE SE VRÁTÍ SEM" Vizuálně dokonalé vyobrazení středověku. Touha po obyčejném životě kontra zaslepený fanatismus. Středověké pomalé plynutí času a klid kontra násilí a krutost a nad tím vším víra a náboženství........víra vševědoucí, všeobjímající a všeovládající. Děj samotný je jednoduchý, ale vizuálně silný a intenzivní zážitek. (25.01.2015)

Prísne pravidlá v ráde, kde city nemajú miesto. A ak si tento luxus niekto dovolí, musí byť potrestaný. Ale čo je dôležitejšie, viera v život v ráde, alebo život človeka? Rozum sa kdesi vytratil v tomto drsnom, pochmúrnom príbehu, so svojskými pravidlami, kde človek je sudca aj kat v jednej osobe. Atmosfére 13-teho storočia dokonale sadla Liškova hudba. Bez tria Čepek, Kačer, Galatíková, by to nebolo ono. Film ma rovnako fascinoval v detstve, aj teraz. (27.02.2024)

Velmi podobná (a pro mne velmi podnětná) atmosféra je i u filmů Princ a Chuďas (1,2) či u Radúze a Mahuleny! Ikdyž jsou oba dva tyto filmy dle mého soudu lepšími výtvory, přesto Údolí včel přesahuje svou kvalitou celou řadu filmů, jež se probojovaly do první dvoustovky! A pánové Kačer a Čepek či paní Galatíková, to jsou až oživlé ideje herectví:) (25.08.2010)

Jednoznačný vrchol vrcholné vlny šedesátých. Má pozornost určitě směřovala více k postavě a pohnutkám Armina von Heide, nežli lidštějšímu naturelu Ondřeje z Vlkova. Komu by se nezamlouvala Heideho patetičnost, vážnost a jakási vyšší, byť nikoliv povýšená vznešenost jeho postavy, za předpokladu, že bychom nemuseli absolvovat askezi onu vznešenost samu podmiňující. Výrazná tvář Jana Kačera a jeho tiše klidný, přesto obsahově silně rezonující hlas byly naprosto bezchybnou volbou. Natolik bezchybnou a přesnou, že se dnes jeví až jako volbou jedinou možnou. Rytířova vlastní přísnost vůči požitkářství vrozenému každému z nás a rozhořčení proti cizímu nerespektování tohoto pravidla, byly hlavními motivy filmu. Dalším pak byl trest a právě v jeho zobrazení (u Somrova i Kačerova hrdiny) se Vláčil mohl realizovat svým specifickým citem a slabostí pro středověký naturalismus, kdy se krutost snoubí s poetikou a ani jedna z těchto vlastností jeho rukopisu přitom nezaniká pro sílu a zdánlivou protipólnost té druhé. Věřím, že odkaz asketického křižáckého rytíře jistě vnímá každý muž, a ikdyž by tomu zprvu neuvěřil, i on by chtěl jednou pronést větu: "Zakryj se děvče." 100% (01.12.2010)