Gepard

Vznikol tento film len kvôli záverečnému, masívnemu trištvrtehodinovému bálu? Mne sa to tak javí. Pretože dravá, úvodná ( opäť trištvrtehodinka ), zanikne a divák sa musí brodiť hodinu aj pol dlhým melodramatickým bahnom ( nemám nič proti emocionálnym scénam, len musia mať gule ), kým nepríde záver ( bál, večierok, na tom nezáleží ) a divák pretancuje zvyšnú chuť do diela. (06.10.2017)

Je moje vina, že jsem od toho čekal něco ve stylu Andreje Rubleva, ale ten plakát, žánrový vzorec a délka tří hodin k tomu prostě vybízí. Bohužel se tak nestalo, místo toho jsem dostal celkem průměrný italský film, který na mě působil tak, že by ho bez problémů mohla někdy ve všední den v 9 večer odvysílat ČT1. S tím bych žádný problém, kdyby ten film z nějakého mě neznámého důvodu netrval celé tři hodiny. Ona by ani ta délka nebyla problém, ale bohužel je tu dost vaty, scén, které jsou mnohem delší, než by měly být a dialogů, které by se daly bez problémů vystřihnout aniž by to narušilo děj. Taky jsem doufal, že to bude poetické, ale ani to se zrovna nenaplnilo, kromě pár záběrů. Jo, ta kamera je pěkná, herci hrají dost dobře a vyprávění o rozpadu rodu šlechticů taky není zrovna špatné, ale ani tak mě to nedokázalo natolik zaujmout a finální dojem z toho mám takový - jak už jsem psal - průměrný. Možná, kdyby to nemělo tři hodiny, ale jenom hodinu padesát, maximálně, možná by mě to chytlo víc. Takhle se v té utahanosti rozmělnilo to, co mohlo na mě výrazněji zapůsobit. Jsem rád, že jsem to viděl, ale víc jak 3* si to prostě podle mě nezaslouží. 3* (24.01.2020)

Kdysi dávno byla doba, kdy bylo možné natočit ohromný výpravný snímek, který byl autorský a umělecký zároveň... To je případ Geparda, kde vás rozseká uplně všechno od kostýmu, choreografii, obrazu, hudby až po hloubku postav (lidský rozměr Burta Lancastera je fenomenální!!!) a téma, které je zpracované způsobem příznačným pro umělecké snímky. Doporučuji se podívat na americký i na italský trailer. V USA se láká na mnoho dlouhých polibků slavných filmových hvězd a Italský trailer pracuje s něčím znepokojivým, co nutí pokládat si otázky.. (29.08.2010)

Sľubné obsadenie i príbeh na pozadí búrlivých revolučných rokov dával nádej na slušný zážitok. 187 minút je dosť a nemám problém venovať filmu i viac, ale musí stáť za to. Napr. Bertolucciho XX. století ktoré má 318 minút je nádherné. Čakal som niečo veľmi podobné, ale vždy keď som si myslel, že sa film rozbehne je znova a znova "prerušovaný" miestami neúnosne dlhými scénami tancov, omší a rôznych spoločenských stretnutí. Áno, sú to veľké davové scény, ale dej nikam neposúvajú a pri tej dĺžke filmu tipujem, že zabraly dobrú štvrtinu. Príbeh, ak tu vôbec nejaký je, ma vôbec neuspokojil. Sú tu samé reči o politike, spoločenskom postavení, ctižiadostivosti synovca, ktorého hraje Delon, ale dokopy nič. Ten film v podstate nemá dej. Ale je tu ten tanec, omša, znova tanec..."Zatancujete si so mnou?" Nie, raz stačilo. Príliš dlhé a i cez svoje objektívne kvality príliš nezáživné. 60%. (07.05.2013)

Luchino Visconti, ať je to opěvovaný režisér jak chce, mě zatím vůbec nepřesvědčil. Z jeho filmů jsem viděla tuším asi tři, ale žádný se mi nijak zvlášť nelíbil. Ani toto není výjimkou. Jeho filmy mi připadají děsně dlouhé, celkem nudné. Klidně si mě pranýřujte, vím, je to založeno taky na hudbě, obrazech, dialozích, ale přesto máte pocit, jako by se nic nedělo... Nic neplyne, jen se nervózně díváte, zda už se blíží konec. Protože dívat se pět minut na páry tančící valčík bez jakéhokoliv slova, rozhovoru, náznaku děje, to mě opravdu nudí a vůbec neoslovuje. Plus vidím v Claudii Cardinale, ta je bezesporu ozdobou tohoto filmu. Ale čím více se dívám na světovou klasiku, tím více kroutím hlavou a divím se, co na tom všichni vidí... (16.06.2013)