Chlapec a volavka

Není to můj šálek čaje. Mohu ocenit opravdu obdivuhodnou animaci a nápadité budování světa, ale lhal bych, kdybych řekl, že mě to divácky uspokojilo. Jednorozměrný, málomluvný protagonista je nudným a nezajímavým pojítkem mezi četnými fantastickými snovými výjevy Hajao Mijazakiho. Emocionálně mě to zcela míjelo a zejména v poslední třetině už mi to přišlo dost ubíjející. Not a fan, sorry. [Sitges 2023] (07.10.2023)

U Mijazakiho prostě není o čem. Nemám od něj tolik nakoukáno, ale jsem schopen říct proč jsou jeho díla tak populární a oceňované. Kvalitní animace, propracovaná kompozice, přístupný příběh a naprosto úchvatná fantazie, která nezná hranic. Všechny tyto atributy najdete dle mého v každém filmu japonského génia a ani Chlapec a Volavka nejsou výjimkou. Jedná se o komplexní film, který vás zahltí všemi možnými vjemy, a přesto ve vás zanechá hřejivý pocit rodinného filmu, jenž budete jednou pouštět příštím generacím. Mijazaki je legenda a jsem rád, že jsem měl tu čest vidět jeho možná poslední film v kině. (26.11.2023)

Už o Zvedá se vítr se tvrdilo, že to nejspíš bude Mijazakiho poslední film, a nestalo se tak. Ani Chlapec a volavka nemusí být závěrečnou tečkou, přesto je z něj trochu cítit autorská rekapitulace, ohlížení se za vlastním dílem a v závěru i příběhem zpřítomněné předávání žezla mladší generaci. Mistr animace a filmového vyprávění každopádně nijak nepolevil v množství nápadů, pestrosti svých vizí a hloubce předkládaných myšlenek, jeho film vypadá nádherně a přetéká magickými, pohádkovými a snovými prvky, které umí být někdy kruté a jindy něžné. Úvod je ještě civilní a prakticky bez nadpřirozena, jakmile se ale titulní volavka zazubí, začne promlouvat lidským hlasem a hlavní hrdina (bohužel nepříliš zajímavý) se propadne do fantazijního světa, při jehož procházení se musí vyrovnat se ztrátou matky a s pocity bolesti, samoty, zloby a smutku, tak se Mijazakiho představivost a hravost roztočí na plné obrátky. Snaha stihnout toho říct na poli dvou hodin co nejvíc vede k tomu, že místy je film hodně nahuštěný a nenechá některé scény pořádně doznít. Mijazaki se přitom vrací ke svým osvědčeným příběhovým schématům (nejznatelněji čerpá z vlastní Cesty do fantazie) a častým trademarkům. Film je skoro až katalogem toho, co vše si lze spojit s Mijazakiho filmy, přesto na úroveň jeho nejlepších snímků nedosahuje. (12.10.2023)

Nádhera! Mijazakiho vlídně poetická mysl vykouzlila fantasy pohádkovou báji z druhoválečného Japonska, tak trochu ve stylu Faunova labyrintu, kterou snad nelze sledovat jinak než s permanentním úsměvem a občasnou slzou v oku. Animace bere dech a srovnání s upoutávkami Pixaru, Disney a Sony, které filmu předcházely, je opravdu žalostné. Ne že bych neměl rád počítačové animáky, ale Chlapec a volavka prostě bere dech, což se mi při jejich sledování (jen tak) nestane. (25.11.2023)

Mijazaki možná naposled a o to více pro své nejvěrnější. Složité, motivicky i vizuálně místy zahlcující dílo uvědoměle pracuje s trademarky japonského mistra, nepůsobí však jako druhý nálev – spíše nabízí další dvouhodinovku v magickém světě, který fascinuje i v momentech, kdy není snadné mu porozumět. Více zde. (24.11.2023)