Réžia:
Ludvík RážaScenár:
Ondřej VogeltanzHudba:
Ladislav SimonHrajú:
Roman Skamene, Josef Bláha, Ladislav Pešek, Petr Kostka, Martin Růžek, Miroslav Macháček, Ota Sklenčka, Vladimír Šmeral, Marie Rosůlková, Naďa Konvalinková (viac)Obsahy(1)
Dvoudílný televizní film byl natočen v roce 1971 podle stejnojmenného románu Marka Twaina. Příběh, v němž náhoda svede dohromady dva chlapce, podobné si jako vejce vejci, a způsobí tak v jejich životě zásadní změnu, se odehrává v Anglii v době panování Jindřicha VIII.. Fantazie velkého vypravěče si trochu pohrála s historií a vytvořila pohádku, ve které, jak už to bývá, vyhrává dobro nad zlem... Jednoho podzimního dne se v Londýně chudé rodině narodí chlapec. Ve stejnou chvíli se na svět přihlásí miminko stejného pohlaví i v královské rodině. Následníka trůnu pojmenují Edward, chudému děťátku dají jméno Tom. Uplyne nějaký čas… Tom se vloupá do domu královského dodavatele, aby ukradl zásoby. Vyruší ho však stráž. Nepodaří se mu prchnout, a tak se schová do koše. Zásobníci jej odnesou na hrad. Dostane se tak až do koupelny samotného prince Edwarda, kde se oba chlapci setkávají… Co se stalo, když si mladý princ vyměnil šaty se svým chudým dvojníkem? Princ se rázem stal jedním z nejubožejších, zatímco chuďas je postaven před nesnadný úkol panovníka, a oba tak poznávají svou Anglii z jiné stránky, než ji dosud viděli. Edvard zažívá ústrky mezi spodinou a jen jeho věrný mužný ochránce Hendon je mu oporou, za což se mu mladý panovník odmění, když se role v závěru filmu opět obrátí. Každý z chlapců je tak o poznání bohatší a traduje se, že za vlády Edvarda se stala Anglie k lidem přívětivější. (Česká televize)
(viac)Recenzie (86)
"Seď Mailsi! Máš na to přeci právo." Dobré filmy si často pamatuje díky hláškám, které se vám někde usadí v hlavě a zní a zní... Tím, že tento film vznikl v době, kdy se televizní filmy u nás točily ještě černobíle, dodává období panování krále Edwarda větší atenticitu bídy a chudoby. Navíc bravůrní podání mladého prince a chuďase Červenáčka tedy Ramana Skamene. Kolem něj se točí samí velikáni českého divadla a filmu - pan Růžek, Bláha, Macháček, Pešek, Šmeral a mnoho mnoho dalších. ()
Mark Twain přivedl na svět Prince a chuďase literárního, Ludvík Ráža and company televizního a to ve dvou dílech, v nichž se octneme v "Londýně" a bez ohledu na to, kde to opravdu je, atmosféra funguje bezvadně, honosné sídlo honosně vypadá, brloch je brlohem, nad "Temží" mlha, dobová hudba. Kromě elitní herecké sestavy, se mi asi nejvíc zafixoval Petr Kostka jako šlechtic Miles, který pomáhá Edvardovi k návratu do JEHO kůže, a především to byla jedna z prvních hereckých příležitostí Romana Skamene. Tehdy měl zlaté vlásky, čistý dětský výraz, krásný hlas a talent. Princátko Edvarda i hadrníčka Toma zahrál velmi sympaticky, rýsoval se jako slibný herec. Kde je dneska, není nutno dodávat, škoda slov a vzdechů. ()
Působivé, bravurní, vytříbené lidské charaktery a motivace pro jejich činy. To vše vidíme v této podařené pohádce, kterou nám písemně předkládá samotný Mark T. Výtečně hraje R. Skamene, P. Kostka, L. Pešek, M. Růžek, M. Macháček (učitele, kterého by si každý rodič přál). Nejzajímavější je, co prospěje princi, když už neví co roupama dělat. Strčit ho mezi zloděje velké, co malé posílají krást, jednak aby se to naučili, jednak že tohle řemeslo má v každém věku zlaté dno. ()
Dobré filmové spracovanie príbehu Marka Twaina o zámene princa s bedárom. Tak trocha rozprávka, tak trocha historická dráma. Produkcia je dobrá, no mix týchto žánrov jej celkom nevyšiel a atmosféru niekedy narušuje predramatizovaná hudba s typickou orchestráciou tohto československého filmového obdobia. Herecké výkony sú tiež dobré hoci väčšina postáv nemá veľa priestoru. Ten je samozrejme sústredený na dvojúlohu princa/bedára ktorú veľmi dobre stvárnil začínajúci, vtedy 16 ročný, Roman Skamene. 70% ()
Jsou literální díla, nad nimiž žasnu. Vznikla totiž v perech spisovatelů mnohdy tak vzdálených od míst kde se příběhy odehrávaly a to nejen z hlediska vzdálenosti, ale i z hlediska času. Jedním z nich je Ben Hur a druhým Princ a chuďas. Ačkoliv Twaina považuji za skvělého amerického spisovatele, aniž bych chtěl jakkoliv znevažovat jeho historické znalosti, přeci jen se divím co on mohl vědět o renesanční Anglii? V dalekých USA? Tehdy? Ale asi podobně jako Karel May nikdy nebyl v Americe a neviděl jediného Siouxe, stejně jako během války Severu proti Jihu Wallace mohl jen snít jak to asi vypadalo v provincici Judea ve starověkém Římě, tak Twain napsal opravdu nádhernou knihu díky níž v té Anglii prostě jste. Příběh byl už na plátnech zpracován mnohokrát a to i ve světě, ale tu naši čenobílou verzi z roku 1971 mám nejraději. Hrají tam samé herecké elity, výprava je skvostná a pamatuji se jak mne ten příběh v mládí oslovil když jej dávali v TV poprvé. Pokud Roman Skamene má mít tak jako každý herec nějakou životní roli, myslím si, že je to tato dvojrole. Žádný veklák, ale princ a chuďas. Skvěle mu sekunduje pan Kostka, tehdy naše herecké mládí školené na školách skutečnou hereckou elitou. A to vše je na filmu znát. Až se nechce věřit, že vzninul v době zuřivé normalizace. Dávám za plný počet! * * * * * ()
Galéria (2)
Zaujímavosti (5)
- Miles Hendon (Petr Kostka) říká, že jeho otec je baronet. Baronet je šlechtický titul, udělovaný výhradně britským panovníkem. Je udělován dědičně, vždy pro hlavu rodu, přičemž titul zásadně dědí nejstarší syn. (sator)
- Jindřich VIII. (Ota Sklenčka) dává rozkaz lordu Hertfordovi (Vladimír Šmeral), aby jeho syn princ Edward byl okamžitě uveden do knížecí hodnosti. Hodnost knížete byla v monarchii vyhrazena výlučně příslušníkům nejstarších a nejurozenějších rodů s bezvadným rodokmenem. (sator)
- Po uvedení filmu se Roman Skamene stal idolem náctiletých fanynek, které mu denně psaly stovky dopisů až se pošťačka zařekla, že mu doručovat poštu nebude. [Zdroj: časopis Můj kousek štěstí] (Duoscop)
Reklama