Ghost in the Shell 2: Innocence

Původní Ghost in the Shell sice v kinech finančně propadl, ihned si ovšem našel bohatou fanouškovskou základnu na DVD a okamžitě se stal kultovní záležitostí. Režisér Mamoru Ošii chtěl realizovat pokračování, měl ovšem v plánu, že druhý film bude mít jiný tón a atmosféru než první film. Kvůli inspiraci Ošii procestoval svět a definitivně Ghost in the Shell 2: Innocence spatřilo světlo světa v roce 2004. A vznikl film, který jde společně s trilogií Matrix považovat za vrchol cyberpunkového žánru.   Pokud šlo u prvního Ghost in the Shell mnoho věcí, chválit, tady jde ty věci chválit ještě o poznání více. Už tak dokonalý vizuál je u druhého filmu ještě o poznání nádhernější, samotný děj je poté také o poznání silnější, což ve srovnání s předchozím dílem už něco znamená. I druhý film má velmi složitý děj, spousty filozofických myšlenek a atmosféra je v součtu ještě o poznání temnější a depresivnější. Přitom všem jde přitom skutečně poznat, že Ošii nechce točit vykrádačku prvního filmu a skutečně se snaží přijít s něčím novým.   Ghost in the Shell 2: Innocence stojí na vlastních nohách. I zde se pracuje s myšlenkou, zda stroj může mít duši, na rozdíl od prvního Ghost in the Shell navíc dvojka skutečně skvěle funguje po celou dobu a druhá polovina rozhodně není vystřízlivěním. Film trvá lehce přes hodinu a půl, opět je tam toho strašně moc a opět to nepůsobí dojmem přesycenosti. Jde o fantastickou detektivku, zároveň o skutečně depresivní záležitost, kterou vévodí naprosto nádherný vizuál.   Myšlenkami a sílou vyprávění je dvojka skutečně silnější než její předchůdce. V Ghost in the Shell 2: Innocence navíc funguje i vývoj postav, především hlavního hrdiny Batoua. V tom filmu naprosto funguje forma i obsah, za pochodu film servíruje další důkazy své naprosté dokonalosti. A především se vrátil skladatel Kendži Kawai, který přišel s ještě lepším soundtrackem.   Opět platí, že i pokračování Ghost in the Shell je plné filozofování a opět možná není snadné vše pochopit, to vše ovšem jen prokazuje sofistikovanost celého filmu. Jde o mistrovské dílo, které skutečně funguje i v těch nejmenších detailech a jen zamrzí, že po vzoru druhého filmu film v kinech finančně propadl. Je to škoda, protože takto skvělé filmy (s nejlepším animovaným psem všech dob) jen tak nevznikají.   Jde o tak fantastický film, že se jako první animovaný film v historii ucházel na Filmovém festivalu v Cannes o Zlatou palmu (dodnes ho v tomto ohledu dohnala pouze Persepolis). Ghost in the Shell 2: Innocence je vrcholem cyberpunku i anime a zároveň jeden z nejlepších animovaných filmů všech dob. Naprosto úžasná záležitost, kterou v její vlastní kategorii může trumfnout máloco...... (02.09.2021)

Neuvěřitelná vizuální žranice, překrásné umělecké obrazy, náročná zápletka, fantastické nápady, nádherná hudba, velkolepé podání, poezie, filozofie, hloubka - je mi líto, ale lépe než takto jeddnoslovnými nadšenými výkřiky neumím tuhle věc popsat. Film, vedle něhož snad i Blade Runner vypadá poněkud nedospěle, je zážitkem natolik odlišným od všech těch nablblých, dětinských amerických scifáren, které se na nás zpoza oceánu řinou, že člověk nemá žádné měřítko, žádné srovnání. Pro fanouška anime a mangy to snad není tak převratná zkušenost, ale mně to přišlo jako návštěva jiné dimenze, výlet do jiného světa. Už první Ghost in the Shell byl pro mě fantastickým zážitkem, ale dvojka je ještě daleko krásnější, poutavější a hlavně postrádá největší nedostatek jedničky, tedy přílišnou krátkost. Není pochyb o tom, že kdo touží po umělecké, dospělé a náročné sci-fi, nemá dnes jinou možnost, než se poohlédnout po animovaných výtvorech geniálních japonských filmařů. Ghost in the Shell - Innocence je kybernetická báseň v obrazech, ryzí kinematografický skvost. (21.12.2005)

Metafyzické, extrovné, sofistikované. Pohľady na veľkolepé super-moderné mesto a brilantná hudba sú nezabudnuteľné. Mne ale vôbec nevadilo citovanie rôznych filozofov (Descartes, Platón). A veľmi pekný bol vzťah cyber-detektíva z jeho psom. Jednotka je samozrejme kultová a pokračovanie prinieslo ešte niečo čo sa nedá slovami popísať. Efektné a oslnivo pôsobia na mňa akčné scény ktoré boli priamočiare ale skvelé urobené. (07.06.2012)

Pokračovanie sci-fi kultu, ktoré nadväzuje na prvý diel asi trochu iným spôsobom, ako by divák očakával. Ja osobne som myslel, že sa dočkám rozvíjania zápletky z konca prvej časti. Čaká nás zápletka riešiaca vraždy robotických paneniek a pátranie po ich pôvode. Cestou nás čaká množstvo filozofovania a pseudofilozofovania rôznej úrovne, väčšinou je ale nad čím rozmýšlať. Príbeh napriek zložitosti nakoniec dostane svoju jasnú podobu a zmysel. Ak Matrix vzdával hold pôvodnej časti, tak Innocence používa zámerne niektoré prvky z jeho pokračovaní. Postmodernistický kruh sa uzavrel. (12.07.2012)

Jednička sa mi páčila trochu viac (jednotkou myslím verziu 2.0). Neviem rozdiel nebol veľký, tak 5%. Ale asi chýbala postva Motoko, ktorá síce vo filme pôsobila ale dá sa polemizovať či to bola skutočne ona. Alebo proste dvojka neponúkla ten prvotný pocit ako keď niečo vidíme prvý krát. Jaždopádne kto má rad filozoficko-akčné japonské animé bude sa mu to páčiť na 100%. U mňa tak 80% (16.11.2009)