Réžia:
François TruffautKamera:
William LubtchanskyHudba:
Georges DelerueHrajú:
Gérard Depardieu, Fanny Ardant, Véronique Silver, Henri Garcin, Michèle Baumgartner, Roger van Hool, Philippe Morier-Genoud, Muriel CombeauVOD (1)
Obsahy(1)
Madame Jouve vypráví příběh Mathildy a Bernarda, který žil šťastně se svou ženou Arlette a jejich synem Thomasem. Jednoho dne se přestěhovala do sousedství dvojice Mathilde a Phillippe Bachardovi. Bernard a Mathilde prožili před lety vášnivý vztah...a ten znovu ožívá. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (65)
V Truffautově předposledním filmu je sice znát určitý posun v jeho tvorbě, ale rozhodně nejde o kvalitativní sešup. Jeho poslední filmy jsou už usedlejší a formálnější, ale takový formalismus si nechám líbit! Truffaut nic neztratil ze své schopnosti poutavě vyprávět zajímavý příběh a dá se zde také vystopovat Francoisův příspěvek k Nové vlně. Mezilidské vztahy a jejich popis prostupuje napříč jeho tvorbou - od Nikdo mě nemá rád a celou Doinelovskou pentalogii až k posledním kouskům. Žena od vedle je tragický příběh, který se leckomu může zdát na první pohled triviální, ale ve skutečnosti není nijak vyumělkovaný a je podán přesvědčivou a hlavně poutavou formou. Nehledě na to, že Depardieu a Fanny Ardant jsou skvělá volba pro ústřední postavy. Zkrátka takto nějak si představuju film zkušeného a vyzrálého filmaře. Nemusí nikomu nic dokazovat, ale přesto je stále skvělý... ()
Truffautov predposledný film som si rád pozrel. Opätovné vzplanutie zdanlivo vyhasnutého mileneckého vzťahu v nových podmienkach poskytlo viacero motívov, ktoré Truffaut nenechal nepovšimnutými. Aj keď milenecký vzťah má skôr charakter pudovosti, než osudovosti, predsa len má v sebe zakódovaný prvok autodeštrukcie, ako aj v iných jeho filmoch. Neprekážal mi občasný akademizmus, neprekážalo mi, ako boli partneri mileneckej dvojice v druhej polovici filmu zatlačení do úzadia. Čo mi prekážalo, bol Gérard Depardieu. Nielen preto, že som na neho alergický, ale aj preto, že postava, ktorú stvárňoval sa do majetníckej a násilníckej polohy dostávala príliš náhle a málo uveriteľným spôsobom. Na rozdiel od Fanny Ardant, ktorej sa filmová Mathilda vydarila. ()
Když se láska změní v sebedestruktivní posedlost, tak balancování na téměř nulové hranici mezi zkázou a spásou je vyčerpávajícím utrpením. Kdo nezažil, nemůže pochopit. Vysvětlit natož pomoci nedokáže nikdo. Ani čas už nehojí a ani řešení „sejde z očí, sejde z mysli“ nezabírá. Pak zbývá jen jediné východisko... Truffaut opět prokázal svůj mistrovský um ve vyprávění. Svému oblíbenému tématu komplikovaného, extrémního milostného vztahu se věnuje subtilně, bez žádných spektáklů a výsledek je výrazně pronikavý a citelně reálný. ()
Ne zcela rozumím tak vysokému hodnocení téhle Rosamunde Pilchnerové se zvráceným koncem. Fanny Ardant v roli svérázně omdlévající a hroutící se fifleny, Bernardovy milenky, by přesvědčila i tu nejzarytější sufražetku, že se má na své poslání vykašlat, protože něco takového prostě nemůže mít volební právo. A Philippe snad pocházel rovnou z jiné galaxie, na pozemšťana měl příliš nepřirozené chování. Truffaut rozhodně natočil mnohem lepší filmy. ()
Brilantní studie sebedestruktivní lásky dvou milenců, kteří nedokázali být ani spolu, ani bez sebe. Už úvodní záběry naznačují blížící se tragédii, ke které se skrz jednoduchý, ale rafinovaně podaný příběh prokousáváme. Truffaut se na oba hlavní hrdiny dívá s odstupem, nehodnotí jejich jednání, jen zaznamenává. Fascinující drama s výtečnou dvojící Fanny Ardant - Gérard Depardieu. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (12)
- V scéne rozhovoru s psychiatrom je kópia diela "Budúcnosť ilúzie", čo je esej Sigmunda Freuda o náboženstve a viere. (Arsenal83)
- Film, o kterém Bernard mluví během prvního setkání s Odile je Alonzo, muž bez rukou (1927) Toda Browninga. (Matty)
- François Truffaut si vybral Fanny Ardant, pretože sa mu páčil jej výkon v televíznom seriáli Les dames de la côte (od r. 1979). (Arsenal83)
Reklama