Žena od susedov

Brilantní studie sebedestruktivní lásky dvou milenců, kteří nedokázali být ani spolu, ani bez sebe. Už úvodní záběry naznačují blížící se tragédii, ke které se skrz jednoduchý, ale rafinovaně podaný příběh prokousáváme. Truffaut se na oba hlavní hrdiny dívá s odstupem, nehodnotí jejich jednání, jen zaznamenává. Fascinující drama s výtečnou dvojící Fanny Ardant - Gérard Depardieu. (22.01.2007)

O Truffautovi pořád někde čtu, jak patřil mezi ty NEJ NEJ NEJ režiséry Francie a že jeho filmy jsou jeden kultovní kousek vedle druhýho. Řikal jsem si, že bych se taky na nějakej ten jeho "kultovní" film mohl podívat. Zatim jsem viděl akorát 451°Fahrneheita. No takže vybral jsem si Ženu od vedle a to hlavně kvůli účasti mýho oblíbence Gérarda Depardieu. Začátek vypadal docela slibně, ale postupně se děj filmu smrskne na to, že Gérard Depardieu souloží s nějakou divnou madam, která mu pokaždý řekne, že už s nim souložit nebude, ale souloží s nim pořád znovu a znovu. V podstatě se z toho pro mě stalo akorát čekání na to, jak to teda nakonec vlastně dopadne. A dopadlo to více méně tak, jak jsem očekával. (16.04.2017)

Hned začátkem mi to opravdu hodně připomnělo nedávno viděný film z francouzského venkova, kde se do domu naproti nastěhuje nový pár, a pak přeskočí jiskra... začátek je opravdu stejný, o remake se však rozhodně nejedná, protože brzy se děj začne ubírat jiným směrem. Druhá půlka tak trochu vyšuměla, mohlo to být ještě násilnější a divácky náročnější, na druhou stranu - komu v tomhle příběhu fandit, že...? Nicméně francouzský venkov, to já můžu. Skvělý původní dabing Taťány Medvecké a Jiřího Štěpničky. (29.12.2014)

Čtvrtý Truffautův film a čtvrté čtyři hvězdičky. Delší dobu mi vrtalo hlavou, co mi brání dát některému z viděných snímků plný počet. Doinelovská série nepostrádá vtip a šarm, Nikdo mne nemá rád má krásnou kameru, Divoké dítě zvláštní poetiku a zajímavý příběh. To, že Truffautovy snímky mají odstup a nehrají moc na city mi taky nevadí. Zjistil jsem, že mě trochu rozčiluje nesoustředěnost vyprávění. Režisér zatěžuje film podrobnostmi, které nemají dějové opodstatnění a jsou jen ozdobami, které odvádějí pozornost. V tom jde Truffaut proti svému velkému vzoru Alfredu Hitchcockovi. Hitch, jak je známo, vypouštěl ze scénáře vše, co nemělo pro děj význam. Svým hercům zakazoval jakákoli gesta navíc, která by nesloužila příběhu. Postupoval tedy dostředivě. Truffaut stavý filmy odstředivě - dalo by se říct realističtěji. Zachycuje spousty víceméně banálních dialogů "ze života", zapojuje nedůležité vedlejší postavy, apod. Svým způsobem je to jako věšet novou kolekci baňek na vánoční stromeček tak dlouho, dokud se pod ozdobami neskryje poslední větvička. Ani Žena od vedle není výjimkou. Na začátku přichází novovlnný "stand up" výstup paní Odile, která se přímo do kamery deklaruje jako vypravěč, byť je zřetelné, že ne příliš spolehlivý. Už patnáct minut poté je jasné, že nebude ani nespolehlivým vypravěčem, protože nemá páky, jak by mohla fokalizovat děj. Nadto už se coby vypravěčka neukáže - až na samotný konec, kdy vyprávění uzavře. Což je svěží přístup, který potrápí divákovu hlavu. Pokud je takováto (promyšlená) nedůslednost jen jedna. Pokud je jí celý film, vracíme se ke stromečkové metafoře. Přesto, jsem spokojený. Fanny Ardant byla sexy a příběh nepostrádal spád a eskalaci napětí i citů. Zatím nejlepší Truffaut. (23.03.2010)

V Truffautově předposledním filmu je sice znát určitý posun v jeho tvorbě, ale rozhodně nejde o kvalitativní sešup. Jeho poslední filmy jsou už usedlejší a formálnější, ale takový formalismus si nechám líbit! Truffaut nic neztratil ze své schopnosti poutavě vyprávět zajímavý příběh a dá se zde také vystopovat Francoisův příspěvek k Nové vlně. Mezilidské vztahy a jejich popis prostupuje napříč jeho tvorbou - od Nikdo mě nemá rád a celou Doinelovskou pentalogii až k posledním kouskům. Žena od vedle je tragický příběh, který se leckomu může zdát na první pohled triviální, ale ve skutečnosti není nijak vyumělkovaný a je podán přesvědčivou a hlavně poutavou formou. Nehledě na to, že Depardieu a Fanny Ardant jsou skvělá volba pro ústřední postavy. Zkrátka takto nějak si představuju film zkušeného a vyzrálého filmaře. Nemusí nikomu nic dokazovat, ale přesto je stále skvělý... (11.10.2006)