O vánoční hvězdě
Als ein Stern vom Himmel fiel
The Christmas Star
Réžia:
Karel JanákKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Aleš BřezinaHrajú:
Tereza Ramba, Vojtěch Kotek, Leonie Brill, Aňa Geislerová, Ondřej Sokol, Matěj Hádek, Kryštof Hádek, Zlata Adamovská, Martin Huba, Branislav Bystriansky (viac)Obsahy(1)
Hviezdu Svitušku, ktorá tvorí pár s obdivovaným Síriusom, jedného dňa zrazí žiarlivá hviezda Proxima na zem. Svituška spadne do dediny, kde žije učiteľ Václav, ktorý ju nájde a postará sa o ňu. Svituška má len pár dní na to, aby sa dostala späť na oblohu, inak vyhasne. Spolieha sa na Síriusa, že ju príde zachrániť, ale ten kvôli intrigám Proximy neprichádza. Václav sa chodí každý večer pozerať na princeznú, ktorá sa korčuľuje na zamrznutom jazere a do ktorej je tajne zamilovaný. Keď raz ide Svituška s ním a objaví sa princezná, Svituška, ktorá stráca na sile sa zase rozžiari. To spôsobila sila Václavovej čistej lásky k princeznej. Za jej pomoci bude Václav udržovať Svitušku pri živote, kým sa nevráti na oblohu. (RTVS)
(viac)Recenzie (516)
Dnes již ostřílený matador "žánru" vánočních pohádek Karel Janák vyrazil do vod zahraniční koprodukce, a přivedl na scénu německou vrchnost (Leonie Brill, česky hovořící hlasem Mariky Šoposké), nádherné kostýmy, v rámci pohádkového žánru velice hezky hrající hereckou sestavu (aby ne, Tereza Ramba, bratři Hádkové i Vojtěch Kotek umí i složitější než jednorozměrné role, a Ondřej Sokol je komik přímo excelentní), a pak bohužel i děj stojící na jedné jediné mechanice, která tradičně "po česku" funguje tak nějak na náhodu. Hvězdy tak někdy září, někdy se v blízkosti lásky dobíjejí, a někdy holt zase ne, a odolnější bílí trpaslíci skomírají dříve než hvězdy, které mají hasnout rychleji (přitom nebýt jedné věty, která s tou myšlenkou větší odolnosti přichází, byla by ta podivnost výrazně menší). Ale nejvtipnější je zrození lásky mezi hvězdami v samotném závěru, které je takové blik blik otočka, protože přece tak to v životě funguje:D Vznikly u nás mnohem příšernější pohádky (třeba z doby před víc jak dekádou pár dní před Vánocemi Českou televizí opět na světlo vytažená Kouzla Králů nebo pár let starý Kouzelník Žito, OMG) a Karel Janák zatím vždy vytvořil velmi slušné kousky. Ale pořád je to spíš ten jednooký, který je mezi slepými králem. Našlápnuto je slušně, tak snad to příště vyjde se vším všudy. Červenou tomu dám, ale přirovnáním ke Stardustu s jeho krásně spletitým dějem se jen směju. 70% ()
Hvězdný prach jsem neviděl, ale tahle pohádka se mi docela líbila. Relativně (na české poměry) neotřelý námět, úsporný Kotek, excentrická Voříšková. Jediný, kdo se pitvořil a kazil to, byl Ondřej Sokol, ale jinak nemám větších námitek. ()
Pokud přijmeme předpoklad, že je nutné točit na každý Štědrý den aspoň jednu novou televizní pohádku, tak takhle by to šlo. Neurazilo. Trochu zapracovat na vztazích mezi postavami a nebál bych se to označit dokonce za "dobré". Takhle mě bavili hlavně hvězdný Sirius a Denička, nebál bych se jejich chování ještě trošku víc přehnat. ()
Já si určitě cením faktu, že při sledování pohádky o Vánoční hvězdě jsem měl dojem, že koukám na českou pohádku a nikoli snahu o americký paskvil. Druhá věc, která mě vysloveně nadchla, že Vojta Kotek má na sobě bohemáckou šálu, za to palec nahoru. Pokud jde o herce, tak Aňa s Terezou převyšují zbytek o mnoho mil. Zvláštním ukázem je německá herečka Leonie Brill, beru to jako ulítbu německé koprodukci, ale nesedla mě, to už mohla být rovnou Marika Šoposká, když jí dabovala, sice 31 let, ale pořád mladá a nežně vypadající děvucha. Moc se líbily kostýmy. Jen v nebi jsem si připadal trošku jako u Thora a Ondra Sokol a jeho účes to byla zbytečnost, když už tak měl ty vlasy mít zářívý, aby to ladilo s pojmem nejzářivější hvězda, takhle jsem čekal kdy se zjeví Uma Thurman a bude po něm chtít aby jí naučil hmaty a chvaty, protože Kill Bill. ()
Rok 2020 je obecně rokem, kterej stojí poměrně za hovno. Na druhou stranu je ale rokem, kde pohádka z České televize nezklamala. A to se zatraceně počítá! Česká televize tu vsadila na pohádkami ošlehaného Karla Janáka. Ten tu pro změnu po vzoru mega úspěšného Anděla Páně zvolil originální námět a navíc přidal i pár pěkných písniček. Navíc přidal i solidní nabídku herců a celé to zaobalil do krásně zasněženého prostředí, které se Vám nemůže nelíbit. Přišlo mi to celé poměrně pěkné, s tátou jsme se shodli, že je to v rámci všedních pohádek příjemná změna. Jen je hrozná škoda, že pohádka nenabízí více humoru. Přitom námět je fajn a herci jsou vysloveně super. Ti umí udělat půl úspěchu celému projektu. Nejvýraznější jednoznačně Terezka a Aňa. Terezka krásně naivní, Aňa mrcha kam se podíváš. Ondra Sokol tu byl s tím hárem jak česká kopie Luciuse Malfoye a bratři Hádkovi to tu taky příjemně doplňovali. No a samozřejmě bych byl pitomec, kdybych zapomněl na Vojtu. Ten vytvořil ten vzor obyčejného dělníka hrozně hezky. Leonie Brill z Bavor tu pak byla jaksi navíc, ale její krása a hlavně oči, stačily k tomu, abych byl nadšen. Všechno dobré, kdyby bylo více humoru a více hvězdných nápadů, šlo by to ještě vejš. I tak ale děkuji. Rozjasnili jste mi letos trošku smutnější Vánoce. A toho si hodně vážím. ()
Not great, not terrible ()
// Letošní rozbalování dárků bylo fakt nekonečný. ()
To zas byl propadak, Geislerová opět ve filmu, ale zase tam nehrála Vilhelmová. To je velký posun. :) Aňa Proletářka ani nic nemusela hrát, byla tam sama sebou. Trapně přehrávající Sokol ve směšný paruce, to byla naprostá šílenost, ten komik páté cenové skupiny, jaksi zapomněl že už ení v Partičce. Už chyběli jen ropuchy Mádl a Holubová a věčně hladovějící Hrušínský abychom měli ty politické aktivisty a věčné revolucionáře pěkně všecky pohromadě. Jinak naprostá hloupost bez myšlenky, s občasnými "komediálními" výstupy aktérů a k dokonalosti chybělo už jen angažmá černocha v některé z hlavních rolí, homosexuála a genderově nevyhraněné osoby aby měli soudruzi z EU radost. Ale abych jen nekritizoval, pouze hlavní mužská postava hrála jakžtakž dobře. Škoda shekelim, to raději mohli natočit pohádku ....jak ČR vystoupila z EU a NATO a uvést ji až na Silvestra jako večerníček pro dospělé. :) ()
Vymletá verze Hvězdného prachu. Fungují kusé vtipy, Ondřej Sokol je vtipný poprvé po letech, ale mentální narušenost všech postav a koncept lásky jak z psychohororu Larse von Triera to táhnou dolů. Jde v podstatě o film stalkingu se šťastným koncem, kde všichni jsou buď hloupí, zlí nebo obojí. Dokud budeme točit filmy pro děti s tím, že jsou záměrně tupé, nebudou to pořádné filmy. V zahraničí se už roky točí filmy pro děti s komplexními postavami a konflikty, my se v roce 2020 ještě nedostali přes princezniny vdavky jako hlavní motiv děje. A není jediný důvod, aby se na tom lpělo, protože české pohádky ničemu neslouží krom naplnění sebe sama jako pohádky. ()
A teď tu o třech oříšcích pro Popelku, chce se říci nad aktuálním vánočním programem. Českým pohádkám, zvláště těm od Karla Janáka, se mimo asi tisíce dalších věcí vyčítá pasivita princezen. Jsem rád, že se tvůrce poučil, a proto v zájmu džendrové, ba přímo kosmické rovnosti, jsou v této pohádce pasivní úplně všichni. Vašek pasivně zbožňuje princeznu, královna pasivní rezistencí hodlá přimět dceru provdat se za prince, Bezejmenný pasivně zachraňuje Deničku, Měsíc má z oblohy kůlničku na dříví a nezdá se, že by mu vadila neúplná souhvězdí a tak dále a tak dále. Dokonce i ta hybatelka zla Proxima moc aktivity nevyvine, mimo nějakého toho magického odfouknutí. Prakticky každé hnutí stojatých vod se tu stane jen proto, že je napsané ve scénáři, a to včetně jakéhokoli romantického citu. Tak jak se v Limonádovém Joeovi pěje "krávy cituplně bučí", tady by mohl Kotek alias Vašek s dětmi nazpívat "princezny cituplně čučí" a říkají tomu láska. Celý děj by se dal odtočit za asi třicet minut a možná by to ani nebylo špatné. Ostatně než se začne tajtrlíkovat kolem princezny a falešné záchrany, je to místy i celkem vtipné, to jest tak těch prvních třicet minut. Pak už je to natahované jak převařená špageta. Dají se pochválit kostýmy, lokace a kamera, i to, že to není jako asi tak 95 % současných pohádek vyloženě trapné či vulgární, ale za více než dvě vánoční hvězdičky to není. První je za ten začátek, druhá za Gajslerku v černé díře alias prdeli, kam patří už dávno. ()
Klasický vánoční prefabrikát, u kterého negativně překvapí retardovanost většiny postav a pozitivně občasně fungující vtipy. Na českou tvorbu je relativně pozitivní i neurážející vizuální stránka. Herecké osazenstvo ale ve většině rolích předvádí svůj standard. Je až zarážející, že většina českých herců jako by stále hrála stále jen sama sebe. Předpokládal bych, že v dnešní době by mohla mít česká televize při natáčení svých filmů trochu větší ambice než jen do plytkého námětu nacpat postavy určené jedinou vlastností, která je založena na tom, do jaké pozice je tvůrci potřebují dostat. Nicméně ten nápad samotný rozhodně není úplně špatný a několik dílčích momentů se mi i v podstatě líbilo. Jako celek je to snesitelné, ale jen těžko zapamatovatelné. Lepší než o vtipnou hlášku by bylo usilovat o silnou scénu. ()
Padá hvězda, přej si něco. Tak za prvé, aby to nebyla Velká medvědice Halina Pawlowská, protože by zámek a jeho přilehlé okolí stihl tunguzský osud. Pak si přeji, aby se venkovský učitel Kotek nedivil, že má peřinu od sádla a aby exhibicionista Janák, byť komplexnost postav zde byla v hlubokém zatmění, pokračoval v téhle střízlivosti a poetice hodné vánočního času. Sluší mu to. Teda ne tolik, jako Síriovi ze Šumperka. Jeho zářivá krása vzrostlá z cibule narcisu by zahanbila i Thranduila, který by měl nasednout na jelena a jet do hloubi Temného hvozdu zpracovávat fakt, že už není na světě nejkrásnější.. ()
Je módou všechno teď hejtovat a negovat a nic a nikomu není "hoch" a pitvat filmy pomalu už na molekuly.... Já nevím, jak kdo, ale pro mě je film hlavně odpočinková zábava..... A když že se stane, že mě film pohladí na duši, vyloudí úsměv a pozitivně naladí a jako bonus se odehrává v malebném prostředí, jako je tato pohádka..... No co víc si může přát!!!! A nějaké mouchy? Kdo by je řešil...... Já určitě ne.... ()
Béčkovější pokus o český Hvězdný prach. Úplně to nebesky nezazvonilo, ale chladný z toho taky nejsem. ()
Nejenže je to trestuhodně slaboduché a trapné dílo bez špetky skutečné úrovně, ale zpětně se překvapeně dozvídám o existenci filmu Stardust, a jak se seznamuji s dějem, hned se mi vybavují nepříjemné flashbacky na tuhle mrzkou zpotvořeninu a s odporem si uvědomuji, že Janák s Čunderlem, kteří se lživě prezentují jako "autoři" scénáře, původní zdařilé dílo beze studu a hlavně bez přiznání vykradli, ošmatali ulepenýma prackama a zneužitý, nepochopený a pokřivený koncept vydávají za vlastní tvorbu. Není to tedy vůbec autorská pohádka, ale prachsprostě zatajená bídná předělávka, která svou ponižující pokleslostí a nedovtipností oproti originálu nejvíc vypovídá o nejapnosti a nedůstojnosti těchto dvou pánů. *~ ()
Další nevýrazná pohádka, jedna z mnoha, které každý rok chrlí ČT jednu za druhou. Je samozřejmě pravda, že účast Geislerky je v tomto žánru osvěžením a je fajn, že nehraje nějakou nudnou královnu (jako Adamovská) nebo diblíka (jako Ramba). Ano, mohlo to být ještě horší, mohla to být jen variace na cosi archaického z dob počátků televizního vysílání či papundekolového z milované normalizace nebo uječeného ve stylu Troškovin. Ale obávám se, že najít záminku pro reprízu bude hodně těžké. Personifikované hvězdy jsou sice slušný nápad (opsaný z Gaimana, že), ale nemá to tempo, ani humor, je to jen líbivé, malebné a velmi se dbalo, aby to příliš nerušilo ten adventní kvas. ()
Pri sledovaní som si spomenul a viackrát v hlave pospevoval obľúbený song Karla Plíhala: "Padaly hvězdy a jedna z nich slítla, mé milé přímo do klína. Jak byla žhavá, tak sukně ji chytla, a od sukně celá roklina. Teď už jen v očích jak tečka za snem, skomírá malý plamínek. Běžíme k hvězdě a oba žasnem: je to jen chladnoucí kamínek.". Takže to nemohlo, a nebolo vôbec katastrofálne. Práve naopak, zapadlo do vianočnej nálady. Okrem toho: Zobrazenie nebeskej dráhy ako vlhkého sna ilustrátorov jehovistických časopisov "Strážna veža" a "Prebuďte sa!", potešilo. ()
O vánoční hvězdě, která má z hvězdného prachu jen ten prach. Popravdě, to pořád není špatné, třeba z mojí vánoční hvězdy, kterou jsem mj. dostala od zaměstnavatele, není prach ale byl z ní kompost a to slušně smrdutý, což v kanceláři opravdu nechcete. Tady tedy hvězda nespěla k zamoření okolí puchem, ale ke zkratu v mozcích těch diváků, kteří by se třeba snažili opravdu najít logiku jak v jednání postav tak v jejich mimovolných projevech (i když chyby typu "meč nesvítí ač by měl" se objevil i ve spektáklu nepoměrně nákladnějším, jako byl Pán prstenů). Celkově tedy nechť hvězdy září, tady jsem rozzářila tři. Ó jaký jsem to světlonoš. ()
Trefit se do vkusu diváků se štědrovečerní televizní pohádkou je pokaždé zatraceně náročnou misí. Troufám si tvrdit, že nemají moc rádi experimenty, raději něco tradičnějšího a laskavého. Podstatný je samozřejmě humor a výhodou, že se odehrává na sněhu. Zatímco k nadabované německé princezně rozhodně nepřilneme, k roztomilé a energické idealistce Tereze Ramba ano. Potěší i žárlivá mrška Aňa Geislerová, rozčesaný (a po letech zase jednou vtipný) Ondřej Sokol i povedené kostýmy. To, co udělali trikaři tam nahoře (hvězdná říše), také není k zahození, dobová vesnička má rovněž své kouzlo. Druhá polovina pak už lehce drhne, rozhodně bych přidal i víc humoru. Každopádně celkově spokojenost. ()
Čím si chorobně sebestředný, jenom a pouze sebou samým zaujatý Sírius získal přízeň hned dvou dam, film nevysvětluje. Když jedna z jeho obdivovatelek v závěru řekne, že "vlastně vůbec nevím, co jsem na vás viděla", vyjadřuje tímto pojmenováním jedné z četných logických děr ve scénáři nejen svůj, ale též divákův údiv. Nová pohádka neobyčejně produktivního režiséra Karla Janáka začíná jako variace na příběhy, v nichž pohádkové bytosti proniknou do světa smrtelníků. Pouze tentokrát nejde o čerta nebo anděla jako v televizních stálicích S čerty nejsou žerty, potažmo Anděl páně, nýbrž o hvězdu. Její dezorientace ale poslouží jen k několika úsměvným situacím, dál se s ní nepracuje. Slibný střet světa založeného na vědecky podložených faktech se světem magie snímek dál nerozvíjí. Podobně nevyužité zůstávají zlehka načrtnuté postavy. Jejich postoje, city a míra vyzrálosti se skokově mění dle potřeb vyprávění. Jako kdyby neměly žádnou stálou substanci, garantující určitou konzistenci v jejich jednání. Naivní a rozpustilá Denička, jež si nejlépe rozumí se školáky a snaží se probudit Vaškovy city dětsky prostou kresbou princezny, v závěru zničehonic prozře a náhle se chová "dospěle". Princezna pak postrádá jakékoliv osobnostní rysy. Amálka v podání německé herečky Leonie Brillové vzdoruje pouze své matce. Jinak se vřele usmívá, případně, ocitne-li se v jejím zorném poli Vašek, zamilovaně kouká. Vyjma bruslení na ledě, které pro ni ale končí nedobře, posedává či postává a trpně čeká, co se přihodí. Její nepřirozenou strnulost podtrhuje český dabing. Zřejmě je troufalé chtít po každé pohádkové hrdince, aby byla stejně akční a dobře prokreslená jako Vorlíčkova Popelka. Pasivita a nevýraznost Amálky, která ve filmu slouží výlučně k tomu, aby splnila přání protagonisty, je však i na české poměry unikátní. Do Vaška se Amálka bezhlavě zamiluje prakticky hned poté, co jej spatří. Přestože by láska měla být tím nejdůležitějším, zač má v pohádkovém univerzu smysl bojovat, zdá se neobyčejně lehce dostupná. Stačí si kvůli ní často pročesávat vlasy, případně někoho vytáhnout z ledové vody a poskytnout mu azyl. Hrdinové a hrdinky filmu se nemusí příliš snažit, aby dosáhli svých cílů. Vždy se v pravou chvíli odněkud vyloupne řešení a mnohdy ani nevyplývá z ničeho, co jsme již viděli nebo slyšeli. Někdo dá naráz najevo, že někoho miluje, další k vlastnímu překvapení zjistí, že disponuje nadpřirozenými schopnostmi, případně je v nouzi do akce povolána dosud nedůležitá postava. Scénář Karla Janáka a Michala Čunderleho poněkud neústrojně vrší nápady, které někdy potěší obrazovým či jazykovým důvtipem, často ale jen vyplňují prostor mezi úvodem a závěrem. Poměrně rychle se vyčerpá například neustále omílaný vtip se Síriovou marnivostí. Mnoho bezobsažných, pro účely zápletky postradatelných scén s drobnými vtípky a jazykovými hříčkami především dává prostor hercům. Většina je sama o sobě výtečná a dokážou dodat jiskru i replikám typu "mýlit se je hvězdné". Každý si roli současně uzpůsobil svému naturelu, až působí, jako by hráli v různých filmech. Civilnější Vojtěch Kotek byl vhodně vybrán do role skromného kantora, vedle rozjásané Terezy Ramby ale působí bezvýrazně. Výstupy Ondřeje Sokola by lépe vynikly v krátkých televizních skečích a okázalé dramatické herectví Martina Huby v roli Měsíce podobně jako hudba Aleše Březiny slibuje hollywoodsky ohromující podívanou, kterou film nikdy nenabídne. Hudba zní naplno skoro nepřetržitě, během zlomových momentů i všedních chvilek se nás urputně snaží přesvědčit o důležitosti jednotlivých událostí. Daří se jí to o chlup lépe než scénáři. Ten kvůli repetitivnosti a slabému spádu vyprávění nedokáže vtáhnout ani probudit vážnější zájem o postavy a jejich cestu za štěstím. Malebné jsou záběry z Vaškovy vesnice, připomínající zimní a vánoční kresby Josefa Lady. K "ladovské" venkovské idyle odkazují barvy, kostýmy i rozmístění postav v pečlivě komponovaných záběrech. Hvězdné nebe, k jehož podobě přispělo renomované trikové studio UPP, kontrastně k těmto tradičním staročeským výjevům asociuje moderní fantasy a komiksové filmy. Podobně i pár trikových záběrů, kompenzujících minimum akce. Ústřední zápornou postavu, kterou si rozkošnicky vychutnává Anna Geislerová, lze rozpoznat snadno. S protagonistou či protagonistkou je to však těžší. S nikým neprocházíme celým příběhem a nikdo není po celý film natolik aktivní, aby mělo jeho konání rozhodující vliv na to, zda dobro nakonec zvítězí nad zlem. V první půlce příběhu, kdy má dění vskutku pohádkově hladký, nedramatický průběh, Vašek nevykoná takřka nic hrdinského. V té druhé je víceméně zbaven možnosti konat a odsunut stranou. Celou dobu se nemusí s nikým a ničím vypořádat, tudíž ani neprochází žádným vývojem. Od začátku do konce je stejně jednotvárně dokonalý. Mnoho nezmůže ani Denička, závislá na lásce mužů a v rozhodujících okamžicích odkázaná na pomoc vedlejších postav. Byť si v závěru jako jediná uvědomí něco, co nevěděla od začátku, její proměna z komické figurky v citlivou a zranitelnou bytost není dostatečně opodstatněná, a tedy ani příliš přesvědčivá. Někomu možná bude sympatické, že Vánoční hvězda nemoralizuje a nepředkládá stůj co stůj nějaké ponaučení. Na druhou stranu není moc výchovné, když film pro děti v zásadě tvrdí, že v životě není potřeba se příliš snažit, překonávat náročnější překážky a o něco se zasloužit. Zjevně se stačí správně zamilovat nebo počkat, až nám někdo pomůže. Nabízí se spatřovat v tomto poselství paralely se stávající společenskou rezignací, kdy se lidem po devíti měsících pandemie nového typu koronaviru už nechce bojovat se silami, na něž nestačí. Cesta ke šťastnému konci je ale ve Vánoční hvězdě - navzdory existenci zázraků - klopotná. Film díky vyšším produkčním hodnotám a hvězdnému obsazení perfektně poslouží coby hezká audiovizuální kulisa při rozbalování dárků a dojídání kapra. Vzhledem k úrovni českých televizních pohádek to není málo, leč pořád je to o dost míň, než co by všichni zapojení umělci při svém nadání mohli předvést s lepším příběhem. () (menej) (viac)