Vianočná hviezda

Vymletá verze Hvězdného prachu. Fungují kusé vtipy, Ondřej Sokol je vtipný poprvé po letech, ale mentální narušenost všech postav a koncept lásky jak z psychohororu Larse von Triera to táhnou dolů. Jde v podstatě o film stalkingu se šťastným koncem, kde všichni jsou buď hloupí, zlí nebo obojí. Dokud budeme točit filmy pro děti s tím, že jsou záměrně tupé, nebudou to pořádné filmy. V zahraničí se už roky točí filmy pro děti s komplexními postavami a konflikty, my se v roce 2020 ještě nedostali přes princezniny vdavky jako hlavní motiv děje. A není jediný důvod, aby se na tom lpělo, protože české pohádky ničemu neslouží krom naplnění sebe sama jako pohádky. (25.12.2020)

Rok 2020 je obecně rokem, kterej stojí poměrně za hovno. Na druhou stranu je ale rokem, kde pohádka z České televize nezklamala. A to se zatraceně počítá! Česká televize tu vsadila na pohádkami ošlehaného Karla Janáka. Ten tu pro změnu po vzoru mega úspěšného Anděla Páně zvolil originální námět a navíc přidal i pár pěkných písniček. Navíc přidal i solidní nabídku herců a celé to zaobalil do krásně zasněženého prostředí, které se Vám nemůže nelíbit. Přišlo mi to celé poměrně pěkné, s tátou jsme se shodli, že je to v rámci všedních pohádek příjemná změna. Jen je hrozná škoda, že pohádka nenabízí více humoru. Přitom námět je fajn a herci jsou vysloveně super. Ti umí udělat půl úspěchu celému projektu. Nejvýraznější jednoznačně Terezka a Aňa. Terezka krásně naivní, Aňa mrcha kam se podíváš. Ondra Sokol tu byl s tím hárem jak česká kopie Luciuse Malfoye a bratři Hádkovi to tu taky příjemně doplňovali. No a samozřejmě bych byl pitomec, kdybych zapomněl na Vojtu. Ten vytvořil ten vzor obyčejného dělníka hrozně hezky. Leonie Brill z Bavor tu pak byla jaksi navíc, ale její krása a hlavně oči, stačily k tomu, abych byl nadšen. Všechno dobré, kdyby bylo více humoru a více hvězdných nápadů, šlo by to ještě vejš. I tak ale děkuji. Rozjasnili jste mi letos trošku smutnější Vánoce. A toho si hodně vážím. (25.12.2020)

Určite o dosť lepšia rozprávka než sa podarila na Slovensku (O liečivej vode). Dobrý príbeh, dobrí herci, Huba je v Čechách tak doma, že už ho ani neberiem ako Slováka. Žiadna "vtipná" postavička, čo je celkovo len dobre. Lepšie žiadny humor alebo jemný, než trápny. Hviezdna obloha mala dobrú výpravu i triky a za celú stopáž som sa ani raz nepozastavil nad niečím, čo by ma znechucovalo. To sa mi už dlho nestalo a aj preto môžem túto rozprávku zaradiť medzi to lepšie, čo za posledných cca 10 rokov vzniklo. 80%. (27.12.2020)

Sice jsen našel několik náznaků o inspiraci Hvězdným prachem, ale bylo mi to vlastně jedno, protože mě pohádka docela bavila. Tenhle pocit mi vydržel až do závěrečné čtvrtiny, pak už ladil jen Kühnův dětský sbor, zatímco příběh vyhasínal a měnil se v hvězdný prach. V závěru se snímek tvůrcům jaksi rozklížil, vše se překotně uzavíralo a řešilo a veškeré kouzlo bylo pryč. I tak si ale myslím, že nemusím litovat času, který jsem u pohádky strávil, protože nepatřila mezi ty nejhorší. Dokonce musím pochválit Ondřeje Sokola, kterého jinak opravdu nemusím, protože jeho sebestředný Sirius byl dokonalý. 3*- (29.12.2021)

Kouknou se, tvůrci, na Hvězdný prach, jak se dělá pohádka / fantasy podobného stylu - že to chce nějaké větší motivace postav, než jen "Má ji rád, ale jen čumí - Má ji rád až k vlastní smrti - Má rád jen sám sebe - Je zlá, ale vlastně neví proč - Má ho ráda, protože hezky složil jednu písničku". Protože když tohle držíte po neskutečně dlouhou dobu, která u mne subjektivně trvala tři hodiny, tak se vám děj nikam nepohne a je to nuda k po... prostě nuda bez děje. To, co jste odvyprávěli za dvě hodiny (fakt to má jen 92 minut? Nevěřím.), jste měli odehrát za čtvrt hodiny a udělat z toho pořádné tóčo, ne jen naprosto statické hlavní hrdiny a stafáž naprosto netečných postav v pozadí (Hm, aha, přistává Velký vůz, pohoda, není se čemu divit - Hele, holka září, v poho. - Hele, holka září ještě víc, tak jí zatleskáme. - Hele, nějaký divný chlápek s dlouhými bílými vlasy, v poho... atd.). Než se tady Bezejmenný rozhoupe něco udělat, už film pomalu končí, a nakonec vlastně STEJNĚ NIC NEUDĚLÁ! Děti zpívají furt dokolečka jednu a tu samou písničku, až už to všechny musí tahat za uši. Než Měsíci dojde, že by mohl něco udělat sám, uplyne úplně celý film, navíc jako šéf je naprosto pitomý, když nepojme ani nejmenší podezření vůči Proximě. Nic, nic, nic, postavy prostě z panoptika, a vlastně ani ta Proxima nic nepředvede kromě foukání do flašky, dokud jí fet nedojde. A čemu mělo být měsíční stříbro, fakt netuším. Když měli mlhu v očích a dělali, co jim nakážu, na co jim cpát ještě stříbro??? A postava královny - je očarovaná, nebo se tak pitomě chová ze své vůle? Tedy že věří nějaké naprosto neznámé čůze, která jí vpadla na hrad a haní jí její jedinou, vlastní dceru? Že takovou nedala chytit za flígr a vyhodit, ale místo toho ji pozve k večeři? I s tím podivným Kubou, teda očarovaným Vaškem? Mankote! Ještě tak nejvíc se mi líbilo nebe, ale zas - nemělo domyšlená pravidla, co ty hvězdy můžou, a co ne, jak to, že můžou pár dní nesvítit, Siriova domýšlivost přestane být brzy vtipná, trpaslíci jsou blbci až za hrob, a navíc ani to zábradlí do konce filmu taky nikdo neopravil. Co když jim tam Denička zas spadne? Nakonec fakt nerad musím přiznat, že jediným, fakt jediným oživením téhle nezáživné podívané je herecké dřevo Voříškovic Ramba, která se aspoň snaží z té bláznivé a naivní hvězdy vykřesat (byť často násilně a sem tam za hranu) nějaký sympatický humor a bezstarostnost. (25.12.2020)