Tmavomodrý svět

Snad jen Obecná škola byla láskou na první pohled, jinak byla moje cesta k dalším kouskům Jana Svěráka (myslím Kolju a právě Tmavomodrý svět) lehce trnitá. Na Kolju dnes nedám dopustit, tady je to jiné. Pocta československým stíhacím pilotům bojujícím za druhé světové války v Británii chce být dramatem o chlapském přátelství, slabosti a odpuštění, ovšem vesměs selhává. Nebudu se vysmívat oné bláznivé lásce, která je nepravděpodobná a umělá až hanba. O válečné sirotky pečující žena, které kdesi na frontě zmizel manžel, se sice dostane do hlavy oběma pilotům (vznětlivému mladíkovi i jeho nadřízenému, který si ho vzal pod ochranná křídla), jenže v obou případech nelze hovořit o nějaké osudovosti, nýbrž obyčejném chtíči a bezhlavosti. Milostný trojúhelník tak rozhodně nemá žádnou sílu. Prostě nemá. Čekání na start z anglického polního letiště není zlé, ale ani nijak výjimečné. Ani samotní stíhači (a částečně za to mohou i herci) nejsou žádní velcí sympaťáci. A nemyslím si, že pobyt na marodce v pracovním lágru je nějakým zásadním oživením. Výsledek CHCE BÝT, ale NENÍ. Otec Svěrák s dialogy zdaleka nečaruje tak, jak jsme u něj byli zvyklí. Milé detaily z Kolji nebo Obecné školy chybí. Nemá to atmosféru, nedojímá. Má tak možná fenku Barču, která nechce opustit svého páníčka, má příjemně tlumeného Oldřicha Kaisera, má Vojtíškův skvěle natočený pád do pole. Ale jinak toho zase tolik nemá. S „vážným” žánrem se tvůrci možná poprali, ale ostré lokty jim rozhodně chybí. A to se kdekdo vysmívá Pearl Harboru. (29.09.2019)

Nečeské, trochu smrdiace samoúčelnosťou a neskrývanými ambíciami o druhého plešouna na poličku. Že to amíkom sadlo a nominovali tomu úplne rozumiem, leto takto nejak si ja predstavujem akademicky korektný film. Na druhý stranu som to Svěrákovi zbaštil a aj keď film celkom rýchlo vyšumí, počas projekcie som sa nenudil. (06.07.2006)

9 / 10 Bratia Češi, mám úprimnú radosť z toho, že sa u vás točia takéto perfektné snímky, ktoré sa s americkými zlátaninami ála Pearl Harbour, či Deň nezávislosti nielenže nemôžu vôbec porovnávať, ale si s nimi ešte aj s prehľadom vytierajú zadnicu. Na Tmavomodrom svete ma fascinuje, s akou istotou a profesionalitou bol urobený - či už hovoríme o vynikajúcom scenári od klasika českej filmovej scény Zdenka Svěráka, presvedčivých hereckých výkonoch, alebo zručnej réžií Svěráka juniora - to všetko tu pôsobí úplne prirodzene, akoby sa takéto filmy natáčali v Európe celkom bežne. Lietadlové súboje sa plynule striedajú s osobnými problémami našich / vašich pilotov a celý film je zavŕšený jedným z najkrajších koncov, aké som kedy videl - paráda! Štve ma len jedna vec - ide o ďalší z mnohých snímkov, ktorý sa opäť montuje v nami už dobre známej minulosti - viem, bola to pohnutá doba, ale tým, že sa o nej natáča jeden film za druhým, stráca svoje nostalgicko-tragické kúzlo. (28.08.2005)

Jan Svěrák natočil na české pomery mimoriadne náročný snímok, ktorého podstatnou súčasťou sú letecké bojové scény. Tie tvoria nie obyčajné pozadie, ale integrálnu súčasť inak skôr komornej milostnej drámy. Zo spolupráce otca a syna Svěrákových vzišlo opäť po všetkých stránkach noblesné filmové dielo, miešajúce inteligentný humor s tragickými dobovými udalosťami. Snímka je úprimnou poctou českým pilotom, tým padlým aj tým, ktorí prežili vojnové peklo a onedlho sa ocitli v pekle komunistických väzení či pracovných lágrov. Holt aspoň sa Češi dozvedeli, že bojovali na zlej strane - ako povedal Americký generál George S. Patton: Až doteraz sme bojovali na zlej strane. Miesto nacistov sme mali spoločne zničiť komunistický Sovietsky zväz. (11.10.2019)

Můj nejoblíbenější český film, který až neuvěřitelným způsobem zraje. I proto mě mrzí, že mu časem přistála nálepka vykalkulovaného či nevěrohodného pokusu. Svěrákovic životní dílo totiž i při desáté projekci působí silně. Ať už díky nepřekonatelnému výkonu celého chlapského ansámblu či tklivé a přesně zacílené Soukupově hudbě. V Tmavomodrém světě se budu ještě mnohokrát dojímat či naopak trnout. (04.02.2006)