Tmavomodrý svět

Už som sa zmienil o tom, že tvorbu Zdeňka Svěráká mám rád a jeho syn nepadol ďaleko od stromu. J.A. Komenský kedysi dávno napísal, že k zdaru diela je potrebné chcieť, môcť a vedieť. Svěráci chceli, veľmi chceli vzdať poctu našim letcom v Británii. S tým "môcť" to už bolo horšie. Česi nebudú môcť ešte dlho nakrútiť vojnový veľkofilm, pretože na to jednoducho nenájdu dosť peňazí. A s posledným, "vedieť" bol tiež problém. Zdeněk Svěrák je skvelý autor, a v určitých oblastiach jeden z najlepších. Vojnová dráma však tou oblasťou určite nie je. Takže výsledkom ich spoločného úsilia je pre mňa mierne nadpriemerný film, s ktorým si hanbu rozhodne nespravili, ale tiež film, ktorý určite nenaplnil ich očakávania. (22.03.2011)

Svěrák je mezi svojí generací spolu s Michálkem a Hvižděm (škoda ho) výjimkou, netočící stále dokola pseudovýpovědi svého opiem oblaženého nitra či kázání o malosti české povahy, kterou mohou zachránit jen dobrotu v cizině načerpavší navrátilci. To nutno ocenit. Točit film o válečných hrdinech je v našem současném kulturním klimatu natolik výjimečným jevem, že jsem dlouho přivíral oči nad několika scénáristickými zářezy Svěráka seniora, jako třeba že takhle se chovat jako blb kvuli jedný ženský prostě nebylo možné (ostatně na ženský nezájem si piloti nikdy nestěžovali). Ale od premiéry uplynul už dost značný čas, dost na objektivnější přístup. Rámování příběhu vyprávěním SS doktorovi na mě působí trochu politicky korektně (asi úlitba německému investorovi). Technicky celkem zručné, i když některé scény (nouzové přistání) na mě nepůsobily tak dramaticky, jak by asi měly. Výhradu mám taky k obsazení - Kryštof Hádek sice není špatný herec, ale válečného letce nepřipomíná ani z rychlíku. Největší potíž mám s tím, že filmu chybí to ovzduší přátelství kombinované se syrovou válečnou realitou, jaký člověk cítí, když čte knihy od Bufky nebo Šišky a který se povedlo bez výjimky dostat do Nebezkých jezdců. (09.08.2006)

„Co říkal?" - "Neco vo opicích.“ Jan Svěrák mal po trháku Kolja ťažký život. Že mal príbeh starého muža a ruského chlapčeka komerčný úspech, to by neprekážalo. Naopak. Lenže ten film mal niečo horšie – Oscara za najlepší neanglicky hovorený film. Pred Janom sa zrazu otvorili desiatky dvier a to ako doma, tak v zahraničí. Mohol režírovať Pravidlá muštárne alebo Čokoládu... ale všetky ponuky odmietol a zahrabal sa doma. Mohol robiť všetko, ale nakoniec nerobil nič. Až päť (!) rokov po Koljovi nakrútil nový film, Tmavomodrý svet. Pôvodne chcel robiť film komplet v angličtine, ale urobil ústupok a nakrútil klasický český film, ale s výrazným medzinárodným pozadím (scenár s presahom o univerzálnej vojenskej téme, masívna koprodukcia). V kaste sa mu okrem renomovaných českých hercov objavilo aj pár zahraničných. Čo o to, Dr. Clemens z Votrelca 3 je fajn, ale tváriť sa, že je to medzinárodná hviezda je proste troška trápne. Skutočný herecký koncert tu obstaráva snáď len Oldřich Kaiser. Svěrák sa snaží hrať na zahraničné veľkoprodukcie, ale s nedostatočným rozpočtom bol nakoniec rád, že dokázal dať dokopy aspoň nálet na vlak - scénu vyzerajúcu dobre, ale ak je TOTO najveľkolepejšia scéna vášho filmu, je to úsmevné. Zaujímavé je, že približne v rovnakom čase Michael Bay nakrútil relatívne podobný Pearl Harbor a Svěrák svojho času naznačoval, že práce na Bayovom veľkofilme sa začali až po tom, čo v Touchstone Pictures čítali Svěrákov scenár. Na Tmavomodrom svete sa relatívne negatívne podpísali aj ďalšie veci. Napr. to, že bol pod obrovským tlakom samého seba (dokážem sa dôstojne vyrovnať Koljovi?) i otca (po Koljovi sa medzi nimi začali rodiť problémy, ktoré vyvrcholili takmer umeleckým rozchodom, zaceliacim sa až VRATNÝMI FĽAŠAMI). Nakoniec bol ale Tmavomodrý svet pomerne úspechom a mne sa páčil už v kine. Je vážny, smutný, dospelý, kvalitne nakrútený a dobre obsadený. Svěrákovi sa nás na konci darí úspešne dojímať (dvojzmyselný rozhovor o cestách). Každopádne, moja šálka kávy to nie je. Kino Považan 2001 (01.01.2005)

Scénář stvořil jeden z nejlepších scenáristů, které znám. Velmi dobrého herce Ondřeje Vetchého režíroval schopný režisér Jan Svěrák, na filmu se koprodukčně podílely evropské země. Tak proč to, ksakru, vypadá jako americký snímek? Někdo namočil dobře sající hadr, zřejmě froté osušku, ve vaně plné sladkobolného sentimentu a fláká nás s ním celý film po držce. Kvalitativně naprosto nesouměřitelné s Nebeskými jezdci. (09.05.2011)

Velmi chvályhodný je záměr pana scenáristy Zdeňka Svěráka vzdát hold našil letcům ve službách RAF. Naopak málo chvályhodné jsou vykalkulované zásahy do scenáře ze strany Jana Svěráka."Vrazím tam smutný oči Barči, to se bude Amíkům líbit. Trocha sentimentu taky neuškodí, voni si rádi pobrečej." Když Jan Svěrák přebíral Oscara za Kolju, slíbil, že tomu zlatýmu plešounovi přinese bratříčka. Určitě s tím hodně počítal, ale nestalo se tak. Po pravdě, za Tmavomodrý svět by si ho nezasloužil. Sice tomu věnoval pět let svýho života, nezměrné úsilí, ale milostná linie příběhu příliš hraje na city ("But I Want You!" - scéna v autě) a scény z komunistického lágru nejsou příliš přesvědčivé. Přes moje výhrady ale musím uznat, že za málo peněz sestrojil režisér hodně muziky. Je paradox, že se na poctu našim letcům nedostalo peněz v jejich rodné zemi, ale že to z drtivé většiny platila společnost ze země, proti které čeští letci bojovali. (08.05.2003)