Pupendo

Úplně jiný pohled na osmdesátá léta - žádní veksláci v džískách, žádné diskokoule a arnoštkovské kostýmy, žádné neony na Václaváku. Šeď a kalno normalizace beze zbytku vstoupily do výtvarné stránky filmu - převalující se mlhy nad Vltavou a Balatonem, zamračené počasí a jednoznačná dominance nebarev nad barvami nastavují náladu tohoto filmu. Jednoduše vystavěný příběh je sice zahlcen zbytečným množstvím vedlejších postav-figurek, v jeho centru však neochvějně stojí ústřední čtveřice hrdinů (jasně odstíněné a proto výborné herecké výkony Polívky, Holubové, Duška a Cibulkové). Morální dilema sochaře Máry, tragikomická postava kunsthistorika Fábery, blasfemie ředitele Břečky ukrytá v mozaice s jarními motivy či balatonský závěr - to vše jsou různými formami vyjádřené silné obrazy jisté doby. Ve svých jiných opusech (především Pelíšky, částečně Horem pádem) zůstal Hřebejk uvězněn v rovině karikatury, ve které byly z historie vykuchány jen určité prvky použitelné pro kýčovito-sentimentálně-rádobyvtipně zkreslený fikční filmový obraz. V Pupendu se jeho tvůrcům podařilo zachytit (zahnívajícího) ducha doby, normalizační bahno, zaplavující keramické prdele i charaktery. (07.09.2006)

Pupendo je film, zložený z dvoch nesúrodých polovíc. Tá politickejšia, ktorej sa úspešne darí zobraziť chlad a bezútešnosť socializmu, je pre mňa stopercentná. Tá druhá, kde sasnaží byť Hrebejk za každú cenu vtipný, mi chvíľami pripomínala Kameňák. On sa síce obhajuje, že Pupendo bral ako čistú zábavu, ale ja nechápem, prečo nemohol poňať celý film ako vážnu drámu, keď mal k tomu nakročené. No asi kvôli návštevnosti. Ja som z takého prístupu trochu rozčarovaný. Hrebejkove metafory typu tvár v okne za mrežami sú tak jednoduché, až je to smiešne. Viď ešte vtáčik v klietke v Pelíškoch. (29.10.2012)

Můj nejoblíbenější Hřebejk vůbec, s úžasným soundtrackem a skvělými herci v čele s Polívkou a Cibulkovou. Film, který mě rozesmál i dojal. Poprvé viděno v době, kdy jsem s oblibou četl Šabachovy knížky, ze kterých Pupendo notně vychází, za což má u mě plusové body. Vypiplaný retro vizuál doby, ve které jsem se narodil, a krásně symbolický konec. Film, který bych mohl vidět znovu a znovu. Vřele doporučuju! (12.06.2011)

Veľmi priemerná komédia, ktorá si nezasklúži viac ako 3 * ... Bohužiaľ ... Bolo tam nakúsnutých viac vecí, ktoré však neboli vypointované. Za všetky - situácia s voľbami - načo to bolo ? Na priblíženie doby ? Na zdôraznenie absurdity situácie ? Ako by to bolo a priori robené pre diváka totálne neznalého vtedajších pomerov (terajších teenagerov - tých však zaujíma žánrovo niečo iné) alebo pre diváka žijúceho na západ od Ašu (ten však nemôže z absurdity pomerov ukázaných v tomto filme pochopiť nič). Pán Hřebejk : Niekedy menej, môže znamenať oveľa viac.... (31.08.2005)

Pre mňa spomienka na detstvo, ako som ho vtedy nevnímala, prezentácia srabizmu i odvahy prekrytá závojom humoru a strácajúca sa v tieni Leninov a Rybalkov. Smutno-smiešna ukážka rokov minulých, ktoré ma dojímajú napriek tomu, že môj dnešný pohľad na minulosť nie je nijako sentimentálny. A dostatok nadhľadu približuje minulosť aj dnešným deťom, ktoré sa možno takto dokážu preniesť cez ružové okuliare rodičov čo tvrdia, že lepšie už bolo. (19.11.2006)