Cesta z města

Tenhle film mě naprosto uchvátil. Byť už znám tvůrčí schopnosti Tomáše Vorla, stejně jako herecké umění Tomáše Hanáka, Bolka Polívky, Evy Holubové a dalších zde účinkujících, byl jsem velmi, ale opravdu VELMI mile překvapen. Po naprosto šíleném začátku (v něčem mi to připomínalo mou práci) došlo v životě dvou lidí k zásadnímu zvratu - odjeli z velkoměsta strávit víkend na venkov. A po poněkud rozpačitém začátku onoho víkendu tam našli ráj. Tedy obrazně řečeno. Je jasné, že ani život na venkově není dokonalý a obzvláště v dnešní době začíná nebezpečně připomínat městské poměry. Ale v tomto filmu je vykreslen takřka jako pohádková idylka, která (spolu s nezbytným ženským prvkem) dokáže oběma mužským hrdinům zamotat hlavu. Obzvláště v případě otce v podání Tomáše Hanáka je zřejmé, že něco takového snad hledal celý život, respektive čekal na něco takového, protože na hledání mu jaksi nezbýval čas. A nyní je ochoten a schopen kvůli tomu hodit za hlavu i poměrně lukrativní místo, výměnou za práci v lese, bydlení v polorozpadlé dřevěné chalupě s vesnickou dívkou po boku, krmení králíků, sušení bylin a pití čajů, domácích vín a pálenek... Bylo to hrozně milé a na druhé podívání ještě lepší, než napoprvé. (15.12.2002)

Tomáš Vorel je režisér ku ktorého tvorbe musí divák chtiac nechtiac zaujať stanovisko. Nie je možné ju prehliadnuť. Jeho filmy sú hybridy Kameňáku a Samotárov. Je to v českej kotline podľa mňa jedinečný zjav. Rezignoval na priamu "vážnu" spoločenskú kritiku, ktorú nahradil satirou, dejovými úletmi a vizuálnimi "hrátkami". Tým pádom, ale režisér rezignoval aj na to, aby sa jeho filmy páčili masovému publiku, stali sa kinohitmi a aby zožal slávu, ako napr. Svěrák či Sláma. Zato si však zachoval jedinečný podmanivý (pre iných odpudivý) a náladu povznášajúci rukopis. (23.07.2009)

Tak tohle jsem podruhé vidět opravdu nemusel. Oceňuji na tom tu typickou Vorlovu osobitost a to, že je to tak divně natočené + souhlasím v základu i se stěžejní myšlenkou celého filmu, ale za celou dobu jsem nenašel jediný důvod, proč bych zrovna tenhle film, s tématem snahy uniknout ruchu velkoměsta a nežít tak uspěchaně a konzumně jako tam, měl adorovat. Nemůžu si pomoct, ale postavy mi tu lezly dost na nervy (a děcka obzvlášť), vtipné je to zhruba stejně jako kterákoli jiná česká komedie a jelikož je to typický český film, tak zde samozřejmě nechybí dost sexu, smrt někoho milovaného včetně rozsáhlé pohřební scény a taky naprostá bezdějovitost, kterou se Vorel, když si asi uvědomil, že ten scénář úplně pokazil a až moc se v něm opájel vlastní představou vesnice, snažil vyžehlit tím, že vše, co se mohlo stát v průběhu filmu, nacpal do posledních 5 minut. A jak se dá čekat, působí to neskutečně uspěchaně a ani jsem vlastně nechápal, proč to tam nemohl rozjet dřív. Pak by mu to totiž fungovalo, ale takhle je to další nic o ničem, kde ani to téma svobody od uspěchanosti města není pořádně rozebrané. Hlavně mi přijde, že to své téma rozebírá dost kýčovitě, zkresleně a vlastně se řídí jen jedním ze dvou klasických českých klišé o životu na vesnici. Tohle mi je teda sympatičtější než to, že jsou všichni burani a hovada, ale i tak je to celkem mimo realitu. Spíš to působí, jako by to natočil někdo, kdo na vesnici strávil víkend, nanejvýš týden ročně a myslel si, jak moc té mentalitě lidí tam rozumí. Plus tu samozřejmě nechybí drogy, bez těch kvalitní život prostě nikdy není, že? Ne, sorry, omlouvám se těm, které to nadchlo, ale já z toho spíš měl pocit prvopočátku Vorlova úpadku, kdy už nevěděl, o čem točit, ale prostě točil dál. A tohle je výsledek, podobně "zajímavý", jako série Gympl nebo Instalatér z Tuchlovic. 2* (21.12.2022)

Zatím nejhorší z českých opočinů co jsem kdy viděl(Andělskou tvář jsem zatím nedokoukal). Pro mě horší,že ten unylý umělohmotný paskvil dost lidí Vorlovi sežralo. ( s Civalem v podstatě souhlasím,jen si myslím že k tomu rozpadu hodně napomohla Vorlova úporná snaha alespoň něco natočit ,,jako že myšlenkuju" a že paní Nedošínská by byla vedle Hanáka bohyní hereckého kumštu) (03.05.2009)

Slovy božského Marlona: "Hrůza, hrůza." Neskutečně divnej výkon Barbory Nimcové, klasicky (rozumněj nudně a trapně) ujetá postava Skořepky, Hanákův výraz vykulvoč, představa ideálního života na halucinogenním venkově a naivní story navrch. Je tam ovšem jedno místo, kdesi za polovinou, jedno jedinný vtipný místo, kde Hanák trefí Vorla jabkem. Do čela. To jsem se zasmála. (28.08.2011)