The Fall of the House of Usher
Réžia:
Jan ŠvankmajerScenár:
Jan ŠvankmajerKamera:
Miloslav ŠpálaHudba:
Jan KlusákHrajú:
Petr ČepekObsahy(1)
Klasická horrorová povídka E.A.Poea, zpracovaná technikou animovaného reálu. Příběh prokletého šlechtického domu, který se propadne do bažin, aby navždy smyl provinění rodu, který jej obýval. Jediným aktérem Zániku domu Usherů (1980) je baladický patos jeho osudové atmosféry. Film nerekonstruuje chmurný příběh, ale vyjadřuje pocity dramat, které prožívá přítel-svědek z Poeovy novely. Je to prostor, čas, hmota, je to zdivo, bahno - to vše sugestivně předznamenává zánik Usherova rodu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (89)
Jako experimentální krátkometráž pěkné, přesto mě to chytnout nedokázalo. I když jsem pro kdovíjakou špatnost, možná bych tentokrát ocenil běžnější dějové zpracování. (1 143.) ()
Radost, v tomhle našem umělým narůžovělým světě, vidět tohle.(trošku jsem u toho blbnul a třeba jsem si vypnul zvuk,jako že jen obrazy, při dalším sledování jsem zas vypnul obraz,jako že pan Čepek čte, a pokaždý výborný!,- natož pak jako celek!!) ()
Švankmajerova verze The House of Cuckoo Lane, kde sice nejsou lidi s maskami zvířat, za to tu ožívá jinak neživé, v typické Švankmajerově animaci. Do toho tu není zmatené vyprávění, ale srozumitelné čtení Edgara Allana Poea. A ono to celé skvěle funguje a působí to i děsivě. 5* ()
+4* Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, tak se v hodnocení jeho děl dostávám konečně do osmdesátek, což je podle mě jeho kvalitativně nejplodnější období. Horory mu sluší a v tomto mu ve strašidelné atmosféře vydatně pomáhá Petr Čepek v roli vyprávěče. Tentokrát to zvládá bez herců a ponurý dům plný oživlých předmětům je plně nahrazují. Kvalitní dílo, které si ocenění zaslouží. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Wow! ()
nebýt čteného slova Petra Čepka, tak mi tento filmeček nemá co říct... ()
Vyborna povidka, skvely Cepek, ktery spolecne s animaci Svankmajera dotvari vynikajici atmosferu. Plny pocet nedavam jen za neprilisnou originalitu a pak me moc nebavi, ty jeho " ozivle organismy " z hliny ci plasteliny. ()
Svérazné a výrazně expresivní pojetí Poeovy povídky s výborným Petrem Čepkem coby vypravěčem - jeho intonace si ukrajuje minimálně půl hvězdičky z hodnocení. ()
Švankmajerova adaptace Zániku domu Usherů připomíná spíše experimentální videoprojekci než krátký film. Petr Čepek deklamujícím hlasem předčítá text ze stejnojmenné povídky Edgara Allana Poa a do toho se objevují různé animované výjevy. Otisky koňských podkov nebo "prchající" nábytek patří k nejlepším. Je to "něco jiného", ale zase nic tak geniálního. ()
Všechno by do sebe perfektně zapadalo, ale chybí mi konec: ač jsem povídku četl před desítkami let, finální scéna útěku a dokonané zkázy mi zůstala v hlavě jako nejsilnější obraz a filmu neumím odpustit, že se jí vyhnul. ()
Kéž by mi mohl Petr Čepek číst před spaním. Kromě jeho hlasu mě na snímku nic vyloženě neohromilo, ani atmosféra mě nezatížila přespříliš. ()
http://www.youtube.com/watch?v=lk6xV5sQ8KA + http://www.youtube.com/watch?v=26heocwLX-Q Nepředstavujte si pod tím animák. Jde o dílko maximálně nefilmového charakteru. Spíš Čepkův přednes Poeovy povídky o domu hrůzy, který se propadne do močálu, s takovou slideshow Švankmajerovských obrazů a animací, které doprovázejí děj. Přesto, nebo právě proto, se mi to velmi líbilo. Během první minuty mě pohltila jak atmosféra povídky, tak atmosféra té "slideshow", a nepustila mě až do konce. Jako zdi kolem Usherova sídla se postupně zhutňuje, deprimuje a vážní víc a víc, a film je čím dál lepší. Vynikajícně depresivní grafická stránka, skvělá hudba. Ději - protože až na pár nepodstatných vynechávek doslovně cituje Velmistra hrůzy - se samozřejmě nedá nic vytknout. Jedinou nevýhodou je Čepkův komentář, upřímně řečeno není moc dobře čtený, hlavně ve veršované pasáži je příliš monotónní a nerespektuje větnou intonaci (říkám jako fanatik přes mluvené slovo a člověk, jenž si Čepka nesmírně váží). Tři mistři, Poe, Švankmajer a Čepek, spojili síly a vytvořili úchvatný krátký film. Mimo své kvality je zajímavý i jako formální vzor. Toto je totiž bezesporu nejlepší způsob, jak zfilmovat literární dílo. ()
Možná málo animací. O to více vyniká zajímavě intonačně "suchý" doprovod Petra Čepka. Jinak plně souhlasím s komentářem "lsd", včetně PS. :-) ()
Kvalitní horor o třech jménech: E. A. Poe, J. Švankmajer a P. Čepek. Temné jak jen může být. ()
Hororová předloha Edgara Allana Poea skvěle zpracovaná nejlepším českým režisérem. Obrazy navozující pocity, jaké může mít snad jen hlavní hrdina povídky, jejíž úryvky výborným hlasem v pozadí čte jeden z nejlepších českých herců Petr Čepek. Víc snad ani není možné dodat, koneckonců jde o surrealismus a k tomu se nedá moc co mluvit, ten se musí prožívat... ()
Další z nejlepších Švankmajerových krátkých filmů, ze kterého jde absolutní hrůza. Kdyby existoval pachový film, tady by člověk cítil to tlení, trochu nakyslé, jako by s příměsí rašeliny a zatuchlé vody. Úplně slyším bušení rozmlácených rukou na víko rakve... ()
Švankmajera nemám ráda, takže si vždycky vypnu obraz a poslouchám jen ten uhrančivý hlas skvělého Petra Čepka. ()
Nejvěrnější zpracování Poeovy povídky Zánik domu Usherů jaké znám. I když je trochu podvodné, jelikož se jedná o četbu povídky – v Čepkově podání výjimečnou –, doprovázenou obrazy, místy surrealistickými. Je nihilistické? Ano! Je dekadentní? Jistě! Stejně jako Poeova povídka a Poe sám. Rozumím, že to někomu vadí, ovšem potom nechápu, proč vyhledává Poeova díla. Děj byl pro něj jen prostředkem, jak ve čtenáři způsobit zamýšlený psychologický stav – nejčastěji strach –, proto je podle mě surrealistické pojetí podstatně vhodnější než Cormanovo realistické převyprávění a roztažení děje na více než hodinu. Ke zhlédnutí na webu ČT. ()
Švankmajer naplno využil talent našeho velkého herce Petra Čapka. Pouhý jeho hlas s obrazy dokáží diváka uvrhnout do čtvthodinové psychické masáže ze které vejde depka na celý den. Velmi náročný snímeček, který se nemusí libit každému. ()
Bohužel, obrazy mi neladily s přednesem povídky. Nevěděla jsem, na co se soustředit víc. Obojí bylo působivé, ale každé jinak a dohromady z toho vznikl nesourodý film. A jakkoli je Poeova povídka hororová, já jsem necítila ani napětí, ani strach, ale místy spíše nezájem a nudu. ()