Réžia:
Jan ŠvankmajerScenár:
Jan ŠvankmajerKamera:
Miloslav ŠpálaHudba:
Jan KlusákHrajú:
Petr ČepekObsahy(1)
Klasická horrorová povídka E.A.Poea, zpracovaná technikou animovaného reálu. Příběh prokletého šlechtického domu, který se propadne do bažin, aby navždy smyl provinění rodu, který jej obýval. Jediným aktérem Zániku domu Usherů (1980) je baladický patos jeho osudové atmosféry. Film nerekonstruuje chmurný příběh, ale vyjadřuje pocity dramat, které prožívá přítel-svědek z Poeovy novely. Je to prostor, čas, hmota, je to zdivo, bahno - to vše sugestivně předznamenává zánik Usherova rodu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (89)
Největší podíl na temné atmosféře zde samozřejmě má skvěle napsaná povídka E.A Poea, bez níž by Švankmajerovy hroudy hlíny, třepetající se závěsy, záběry na stropy a puklé stěny byly jen sledem obrazů postrádající smysl. V tomto případě to jako celek docela funguje, nicméně příště dám raději přednost knize a své fantazii... ()
Celý film provází permanentní mrazení z nepříjemného očekávání věcí budoucích a z tušení neodvratitelné tragédie. Neoddiskutovatelné kouzlo přidává Švankmajerovu snímku skutečnost, že zde neúčinkují herci - divákova fantazie má možnost popustit uzdu těm nejdivočejším představám. Celkové "blairwitchovské" atmosféře zdařile napomáhají úchvatné vizuální efekty (hrátky s hlínou, zdivem domu), hlas vypravěče k nosnému příběhu skvěle pasuje. Pro zdokonalení zážitku doporučuji zhasnout všechna světla. ()
Potápějící se loď opouští hejna krys... Zanikající dům zas stáda židlí... Zábavná záležitost (teď samozřejmě v žádném případě nemyslím vtipná), která umě propojuje na obrazových výjevech nezávislý příběh (nezávislý proto, že děj s obrazy koresponduje jen hodně málo a jde spíš po atmosféře slov, než po jejich významu) s dobrou animací a skvělým výběrem natáčených předmětů (i když si stejně myslím, že Švankmajer by dokázal natočit ponuré a temné záběry i když by měl modelem týden starou půlku housky a jednoho mravence). ()
Jan Švankmajer se s odkazem k Poeovi vypořádal vskutku dokonale a neumím si představit lepší vystihnutí oné atmosféry, kterou jsem cítil nad povídkou. Corman sice adaptuje obstojně, ale nikdy z toho nevyjde ten pocit, který navozuje literární předloha. Jak sám Mistr řekl, kdyby se v tomto filmu jen na chvilku objevila jakákoli postava, celé by to šlo do háje. A měl pravdu! (FNR Písek 2009) ()
Švankmajerova adaptace Zániku domu Usherů připomíná spíše experimentální videoprojekci než krátký film. Petr Čepek deklamujícím hlasem předčítá text ze stejnojmenné povídky Edgara Allana Poa a do toho se objevují různé animované výjevy. Otisky koňských podkov nebo "prchající" nábytek patří k nejlepším. Je to "něco jiného", ale zase nic tak geniálního. ()
Galéria (5)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (6)
- Hudbu k filmu vytvořil Jan Klusák, který se Švankmajerem spolupracoval i na filmu Možnosti dialogu (1982). Nejvíce však Klusáka proslavila a do povědomí diváků vstoupila úvodní znělka k Dietlovu seriálu Nemocnice na kraji města. (Zuzanyje)
- Švankmajer záměrně ve filmu nepoužil živého herce. Bál se, že by nebyl schopen nalézt adekvátního představitele Ushera s tak strhanou tváří, v níž by se zračilo počínající šílenství. Proto se rozhodl animovat pouze předměty a zachycovat jen prostředí, které lépe vyjádřilo atmosféru Poeovy povídky i Usherova šílenství. (Zuzanyje)
- Film se točil 8 dní ve Skalné, ale pak se ještě nejméně 2 měsíce točilo v ateliéru. (wopizura)
Reklama