Niečo z Alenky

Jan Švankmajer zpracoval knihu Lewise Carrolla - Alenčina dobrodružství v říši divů - tak dokonale specifickým surrealistickým způsobem, že vás jeho atmosféra pohltí od samého počátku a nepustí ještě dlouho po závěrečných titulcích. Alenka je děvčátko jako ze škatulky s očima modrýma jako dvě studánky. Usíná...... a začíná snít - tedy asi. Loutkové zobrazení klasických postav knihy (Bílý Králík, Kloboučník, Zajíc Březňák či Královna) je sice morbidní, ale přesto úchvatné. Ostatní postavy, které se ve filmu mihnou, jsou tak šílené, že se vám až bude líbit jejich nelibovzhlednost. :P Kostry, mokré peří či piliny jsou zkrátka tím pravým, ořechovým.. (27.03.2009)

Nepíše se mi to lehce, ale za mě je to na maximálně dvě hvězdy. Švankmajera uznávám jako výtečného tvůrce s velkou fantazií, ale nikdy jsme se úplně nepotkali. Můžu ocenit úžasnou animaci a inovativní adaptaci klasického příběhu Alenky v říši divů, ale to je tak všechno. Pro mě to bylo překvapivě nudné a díval jsem se na to tři večery, než jsem to dal. Nebylo to o příběhu, ten mi chyběl. Navíc to na mě působilo zbytečně moc hororově. Surrealismus, symbolika, jasně beru. Nicméně pokud bych dal vysoké hodnocení, budu pokrytec. Jednoduše se mi to nelíbilo a nudil jsem se u toho. (01.12.2021)

Jeden z mála Švankmajerů, který mě bohužel moc neoslovil. Snad jsem tam postrádal nějaký silnější příběh, který by to celé držel víc pohromadě - takhle mi to přišlo spíš jako ne moc soudržný slepenec autonomních scén, které spojuje "jen" jejich surrealistické ladění. Moc mi nesedla ani herecká představitelka Alenky, přišla mi dosti toporná, a skoro jako bych tam viděl toho režiséra, jak ji mezi jednotlivými záběry instruuje, kam se má dívat a co má dělat. Pár nápadů je tam sice úžasných - především ztvárnění králíka mě vyloženě nadchlo - ale jako celek mi to přislo jako ne moc povedená fantasmagorie, která mě dosti minula a u níž jsem se musel hodně nutit, abych ji vůbec dokoukal. Osobně tedy dávám přednost verzi Tima Burtona z roku 2010. (30.06.2017)

LFŠ 2008 Švankmajer ve své prvotině vzniklé na motivy "dětské" knížky Lewise Carrola ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ stvořil překlenovací film, který je někde mezi jeho geniálními animovanými krátkometrážními filmy a pozdější celovečerní tvorbou příliš často koketující s hříčkami._____ NĚCO Z ALENKY tematizuje médium filmu jako určitý druh snu ("Teď musíte zavřít oči, jinak nic neuvidíte.") a snaží se o literární adaptaci do filmové podoby, přičemž jde o to, aby znaky obou umění byly co nejvíc zachované. V případě "literárního" to s sebou nese určitou nefilmovost, když sledujeme dění a to je nám Alenkou ještě komentováno, a v případě filmového určitou repetetivnost ve vyprávění a retardaci temporytmu vyprávění (takže 86minutový film se zdá subjektivně delší, než ve skutečnosti je). _____ Ocenitelné je, že Alenka do sebe absorbuje vlivy ze surrealismu a psychoanalýzy, a nebojí se znepokojovat a rozrušovat středostavovské publikum, ale že bych souhlasil se švankmajerovskou tezí "úniku umožňujícím svobodu" se říct nedá. Ve svém světě máme prostor pro imaginaci, nastolení vlastních pravidel vnímání a přijímání, ale nelogičnosti v jinak soudržném Alenčině světě (pojídání...) zamrzí. Nesouhlasím s tím filmem, ale oceňuji ho. A to nejsem ani Japonec ani Brit. (26.07.2008)

Skvelé....... úchvatné......... neopakovateľné........ perfektné........ a mohol by som v superlatívoch pokračovať do zabudnutia, pretože tento fantastický kúsok od môjho najobľúbenejšieho Československého filmového tvorcu, Jana Švankmajera, si to zaručene zaslúži. Ide o dokonalé, a nevinne, tak správne, zachytené myšlienkové pochody detskej fantázie. Síce by som si nebol úplne istý, či ide o hranú rozprávku určenú vyslovene pre deti, skôr nie ako áno, ale je to svojim bizarným spôsobom náhľad do nekonečnej detskej predstavivosti, ktorej sa medze nekladú a človek vekom naň zabúda a vytráca sa s jeho podvedomia. Nebudem tu opisovať scénky, je to zbytočné, to treba vidieť iba by som chcel podotknúť, že režisér Jan Švankmajer má aj tuto svoj rukolapný podpis. Či už nakrúca surrealistické horory alebo takéto rozprávky, je stále vidieť, že je to jeho práca. Celosvetovo uznávaný umelec pracuje s takou svojskou technikou stop-motion a clay-motion (plastelínou) čo vytvára neskutočný vizuálny zážitok. Nieje to vyslovene pre každého ale je to neskutočne zaujímavé a pútavé. Pútavé..... minimálne ako toto dielo. Něco z Alenky, ako už napovedá sám názov, sú iba útržky a zopár myšlienok z knihy Lewisa Carrola, Alica v krajine zázrakov. Ináč to je celé nakrútené podľa neskutočnej fantázie Švankmajera. Alica, hlavná postava, sa hrá vo svojej detskej izbe, kde má plno hračiek a tak troška bordel, v tom si zrazu všimne, že sa vedľa nej začne hýbať vypchatý králik. Hlodavec sa oblečie a proste odíde zo sklenenej dózy, kde bol zapečatený . Ona ako zvedavé dieťa, uteká hneď za ním. Ďalej už iba vidíme vizuálnu fantáziu dieťaťa ako si všetko predstavuje, hoci sa to odohráva čisto iba v ich rodinnom dome. Dostane sa do pivnice, na povalu, proste všade ale pritom si stále predstavuje svoj príbeh. Všetky postavičky sú narozprávané jej hlasom a takmer vždy je zachytený ten konkrétny rozhovor prostredníctvom záberu na jej pery. Koniec je úchvatný a nádherný. Alica sa preberie v jej izbe, pri hračkách, ktoré zohrávali dôležitú úlohu v celom dejstve. Tak či onak, ide však o mindfuck zo všetkým čo k tomu patrí. Pozrieť si to pod vplyvom nejakých omamných látok, asi by mi explodovala hlava. (01.08.2015)