The Doors
The Doors
The Doors
The Doors
The Doors
Réžia:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHrajú:
Val Kilmer, Meg Ryan, Kathleen Quinlan, Kyle MacLachlan, Frank Whaley, Kevin Dillon, Michael Wincott, Michael Madsen, Josh Evans, Costas Mandylor (viac)Obsahy(1)
Rok 1965. Začínající básník Jim Morrison založí s hráčem na klávesové nástroje Rayem Manzarkem, bubeníkem Johnem Densmorem a kytaristou Robbym Kriegerem hudební skupinu, kterou nazvou The Doors. Hrají po různých klubech v Los Angeles, až upoutají pozornost producenta Paula Rotchilda.
Rok 1967. Doors mají velký úspěch na koncertu v San Franciscu a dostávají se do populárního televizního pořadu Eda Sullivana, kde Morrison způsobí skandál, když odmítne cenzurovat jeden ze svých textů. Morrison se dostává do newyorského hédonistického prostředí, jemuž vévodí Andy Warhol. Má řadu přechodných známostí, což vede k častým hádkám s jeho dívkou Pamelou.
Rok 1968. Při koncertu v New Havenu je Morrison přistižen s jednou ze svých milenek při sexuálním styku v zákulisí. Policie koncert rozpustí. Morrisonovo nadměrné pití a užívání drog vede k častým konfliktům s ostatními členy skupiny. O rok později vede koncert v Miami k Morrisonovu obvinění z veřejného pohoršování. Skupina se rozpadá.
Rok 1971. Morrison odjíždí do Paříže. Ve věku pouhých 27 let je nalezen v koupelně svého bytu mrtvý.
(oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (569)
Doors docela dost můžu, ale na tomhle filmu mi vyloženě vadilo, kam Stone už nějaký čas směřuje (i když v Natural born killers se držel): k didaktičnosti a "vysvětlování". Osobně mi přijde poctivější látku předvést a nechat na divákovi, aby si ji nějak pochopil... ne mu vnutit názor. Ale s tou vysoce subjektivní polohou měl Stone vždycky spíš úspěch... ()
Film stejně repetitivní, zdlouhavej a monotónní jak hudba Dveří; navíc marně se snažící hrát si na ultimátní portrét o sexu, drogách a rock n' rollu, a příběhově směřující odnikud nikam.... paradoxně je to ještě víc generický, přikrášlený a afektovaný jak většina současných hudebních biopiců, ačkoliv dojmem má být pravý opak. Fakt jsem se urputně snažil se na tenhle film naladit, ale skutek utek. ()
Pro mě určitě nejlepší biografický film, který jsem viděl... Stone s citem a hlavně špičkovou znalostí historie a základních principů Doors podtrhl na skupině to, co ji jasně vymezovalo oproti jejím generačním souputníkům (ať už rozjuchaným skupinám typu Monkeys, Birds, nebo i podobnějším Janis Joplin, Jimimu Hendrixovi a pozdějším hard rockerům) - mystické, šamanské, dionýské rysy, které v sobě hudba sama a především ústřední postava filmu, zpěvák Jim Morrison, měli. Celý film je provoněný úžasnou hudbou skupiny, zahalený v acidové mlze podvědomí a neuvěřitelnou silou hnán vpřed chaotickou postavou moderního Dionýsa, kterému Val Kilmer vdechl takové nenucené charizma a aroganci rockového poloboha, že sami členové skupiny, poté co film na projekci zhlédli, prohlašovali, že viděli Jima. Spousta kultovních scén (trip na poušti, čarodějnické orgie, ...) Vznešeně zfetovaná kamera. Elektrizující podívaná, plná energie a poezie. Dveře do jiného světa. The Doors. 100% ()
„Pořád si myslím, že naše písně jsou divný.“ Bezpochyby patřili k nejvlivnějším kapelám 60. let. Král kontroverze Oliver Stone poměrně zevrubně zachycuje historii rockové skupiny, která přišla v době s mnoha negativními rysy (Vietnam, rasové problémy), nejvíc prostoru logicky dává Jimu Morrisonovi. Jednu chvíli citlivý umělec, pak sebedestruktivní blázen, násilník, alkoholik, kurevník a feťák posedlý vnitřními démony. Biografické filmy nejsou rozhodně mým šálkem kávy, doufaje, že tomu tentokrát bude jinak, jsem se po letech rozhoupal k téhle psychedelické látce. Je i není. Stone se hodně soustředí na skandální výstupy neklidného frontmana, obrazově je znovu mimořádný, zřídka nudný ale taky. Pro Stonea další návrat ke klíčovému desetiletí, pro mě tak trochu povinnost, ke které se nemusím a ani nebudu vracet. 65% ()
Jsem velice rád že Jima Morrisona ztvárnil Val Kilmer.V úvahu ještě připadali Tom Cruise, Johnny Depp, John Travolta nebo Richard Gere. Neříkám,že to jsou špatní herci,ale když vím jaký famózní výkon předvedl právě Val Kilmer tak si v téhle roli prostě nedokážu představit nikoho z výše jmenovaných.Podle bubeníka The Doors je prý třetina filmu fikce,ale já nevím jaký byl skutečný život Jima a je kapely,takže nemůžu posoudit.Hodnotím to co jsem viděl a to se mi líbilo. ()
Galéria (60)
Zaujímavosti (19)
- Hlas Vala Kilmera (Jim Morrison) byl po čase tak autentický, že dokázal nachytat manažera skutečných The Doors: „Ptal jsem se ho, zda je tohle koncert v New Orleans, Chicagu, nebo Rochesteru. A on na to, že si nemůže vzpomenout. Přitom to vůbec nebyl Morrison, ale já.“ (Ještěřák)
- Mezi herci zvažovanými pro ztvárnění Jima Morrisona byli Tom Cruise, Johnny Depp, John Travolta nebo Richard Gere. Oliver Stone se nakonec rozhodl pro Vala Kilmera díky filmu Willow (1988). (Kity162)
- Meg Ryan (Pamela Courson) předem odstoupila od některých postelových scén, které Oliver Stone (mimochodem sám vietnamský veterán a bývalý závislák), jdoucí si za svým mottem „bylo to o kozách a LSD“, naplánoval. (Ještěřák)
Súvisiace novinky
Není Kravitz jako Hendrix
Se životopisnými snímky se poslední dobou roztrhl přímo obrův pytel. Kinohity Frida, Walk the Line, Capote, Ray a starší neméně úspěšné Doors, Elvis Presley nebo Great Balls of Fire! se prostě musely… (viac)
Reklama