The Doors
The Doors
The Doors
The Doors
The Doors
Réžia:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHrajú:
Val Kilmer, Meg Ryan, Kathleen Quinlan, Kyle MacLachlan, Frank Whaley, Kevin Dillon, Michael Wincott, Michael Madsen, Josh Evans, Costas Mandylor (viac)Obsahy(1)
Rok 1965. Začínající básník Jim Morrison založí s hráčem na klávesové nástroje Rayem Manzarkem, bubeníkem Johnem Densmorem a kytaristou Robbym Kriegerem hudební skupinu, kterou nazvou The Doors. Hrají po různých klubech v Los Angeles, až upoutají pozornost producenta Paula Rotchilda.
Rok 1967. Doors mají velký úspěch na koncertu v San Franciscu a dostávají se do populárního televizního pořadu Eda Sullivana, kde Morrison způsobí skandál, když odmítne cenzurovat jeden ze svých textů. Morrison se dostává do newyorského hédonistického prostředí, jemuž vévodí Andy Warhol. Má řadu přechodných známostí, což vede k častým hádkám s jeho dívkou Pamelou.
Rok 1968. Při koncertu v New Havenu je Morrison přistižen s jednou ze svých milenek při sexuálním styku v zákulisí. Policie koncert rozpustí. Morrisonovo nadměrné pití a užívání drog vede k častým konfliktům s ostatními členy skupiny. O rok později vede koncert v Miami k Morrisonovu obvinění z veřejného pohoršování. Skupina se rozpadá.
Rok 1971. Morrison odjíždí do Paříže. Ve věku pouhých 27 let je nalezen v koupelně svého bytu mrtvý.
(oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (571)
Ať se mi nikdo nesnaží namluvit, že hlas, který jsem po celou dobu poslouchala, patří Valu Kilmerovi:) Podobnost s hlasem Jima Morrisona, stejně jako vzájemná podoba je přinejmenším zarážející. Nejlepší role Vala Kilmera a jeden z nejlepších životopisných snímků, jaké jsem zatím viděla. Věděla jsem, že Jim Morrison byl rebel, ale tento film rozšířil mé obzory o dlouhé míle:) Nevěděla jsem, že se tak moc vezl na vlnách slastných muk bolesti a že byl tolik sebedestruktivní. Velmi mile mě pak potěšilo a překvapilo, když se na scéně objevil Michael Madsen. Kéž by biografické filmy byly tak silné a strhující, jako tento. ()
Jsem velice rád že Jima Morrisona ztvárnil Val Kilmer.V úvahu ještě připadali Tom Cruise, Johnny Depp, John Travolta nebo Richard Gere. Neříkám,že to jsou špatní herci,ale když vím jaký famózní výkon předvedl právě Val Kilmer tak si v téhle roli prostě nedokážu představit nikoho z výše jmenovaných.Podle bubeníka The Doors je prý třetina filmu fikce,ale já nevím jaký byl skutečný život Jima a je kapely,takže nemůžu posoudit.Hodnotím to co jsem viděl a to se mi líbilo. ()
Film The Doors jsem si dlouhá léta šetřil, asi jsem se bál, že mě zklame. No jo, zklamal. Podle mě to prostě vůbec není dobrý film. Za 1. není to film o The Doors, je to film o Jimu Morrisonovi. Což je fakt, který mě vytáčí. Tenhle film plně podporuje nešvar, že lidé nejsou povětšinou schopni pojmout v rámci kapely více lidí než frontmana, než toho týpka, který zpívá. Přitom v The Doors hrál klávesák, který je pravděpodobně vůbec nejslavnější pop/rockový klávesák z těch, kteří nezpívali (mimo ty jeho pozdější sólovky, které nikdo nezná). Za 2. není to vůbec o hudbě, ale pouze o sexu a drogách. A já už z toho asi vyrostl. Tenhle fakt mě taky vytáčí, protože stačí, aby byli všichni na drogách, a je to instant umění bez dalších nároků a film nemusí dávat smysl. Strašně jednoduchý přístup a věčná škoda. Jak může vzniknout film o The Doors, který vůbec neřeší například fakt, že kapela nemá baskytaru a že to všechno hrál Ray Manzarek na klávesy? Jak tu mohla nebýt aspoň jedna scéna se členy kapely nebo s producenty, která by tohle řešila? Výjimečná nepůvodní hudba v tomhle filmu je pouze kulisou pro milionkrát viděnou story o magorovi, který si šel pro brzkou smrt. Přitom potenciál byl mnohem mnohem hlubší a zajímavější. Krom jedné scény na začátku (která je možná pro mě nejlepší na celém filmu) vůbec nesledujeme život kapely, nevidíme jak vznikají songy, nevidíme jak zkouší. A co je asi nejhorší ze všeho, vůbec vlastně nevidíme zrod té kapely a kde se vzal jejich unikátní styl, jaký je background, odkud a jak dlouho se znají. To, co hráli Doors za hudbu, je výjimečné a vlastně avantgardní. Nejvíc ze všeho mě zajímalo vidět právě to, co za tímhle vším stálo. Jenomže když skupina začne hrát poprvé spolu, už je to hotová kapela a hrajou svoje největší hity. Za 3. velmi špatný scénář. Nulový vývoj charakterů či příběhu, špatné návaznosti scén, nulový efekt jednotlivých scén na ty další, nevysvětlení prakticky ničeho, netušíme, proč je Jim takový, jaký je, co mu udělali rodiče, strašně špatně až nijak je rozveden vztah s ostatními členy kapely, jejich názor, jejich vývoj, postavy neustále reagují na situace, které jsme ve filmu neviděli. Nic tu v podstatě není a film je od 30. minuty až do konce stejný. Přitom je tu dvou a půl hodinový prostor pro hlubší psychologický rozbor, pro cokoliv. Místo toho sledujeme třeba deset scén, které jsou v podstatě na jedno kopyto. Za 4. nesmyslná nadsazenost všeho a bulvarizace Morrisonova života. Ne, že by to byl svatoušek, ale tohle je kravina. Ve filmu v podstatě není ani jedna scéna, kdy by se choval normálně a byl střízlivý. Snímek jde hrozně moc na efekt. Podívejte se, jak reálně vypadaly koncerty The Doors, Jim tam poslušně stojí celou dobu na jednom místě a zpívá, jednou si dá slušný indiánský taneček. Prostě úplně normální koncert. Podívejte se na reálnou show Eda Sullivana, je to úplně normální přenos. Já těm nízkým důvodům, proč to tak je natočeno, rozumím, ale prostě to nemám rád. S realitou nemá snímek mnoho společného a plně podporuje onu iluzi, že za nesmrtelným uměním stojí pouze obrovský talent a pak stačí jen nechat ho stříkat na všechny strany. Ne, takhle to nefunguje prakticky nikdy. I ten Jim musel na sobě strašně makat a hrozně se snažit, ale to není asi hollywoodsky přitažlivé. Navíc ostatní členové kapely vůbec nesouhlasí s tím, jak byl Morrison vyobrazen a snímek se jim nelíbí. Za 5. naprosto neklimatický závěr, kdy je poslední půl hodina už opravdu degradační a samotná smrt Morrisona vyznívá rozpačitě. Nejvíce se mi na filmu líbila první půlhodina, tam se aspoň trochu něco řešilo, bylo to zajímavé i co se týče kapely, bylo to pestré. Další dvě hodiny už za mě dobré nebyly. Jinak má ale snímek jistě i pozitiva. Herci jsou výborní, výkon Vala Kilmera je skvělý, líbil se mi hodně Kyle MacLachlan v roli Manzarka. Skvěle jsou udělané kostýmy, dobové zasazení, i kamera má svou kvalitu. To je všechno fajn, ale bohužel obsahová stránka tohoto snímku mě zcela minula a zklamala natolik, že se mi všechny výše zmíněné kvality vejdou do jedné hvězdičky. () (menej) (viac)
Trochu netradiční, ale vynikající životopisný snímek. Ze začátku mi chvíli trvalo než jsem si zvykla, že tenhle film se bude poněkud lišit od obvyklých biografií, a bylo to na mě trochu moc halucinogenní, ale nakonec je jasné, že tohle všechno zde má své místo, dokonale to vystihuje atmosféru doby a diváka (i když ne velkého znalce The Doors) to pohltí. ()
Val Kilmer je více Jimem Morrisonem než byl Morrison sám. Snad každičký vlas z jeho kštice vlaje přesně tak jak by měl. Neuvěřitelný výkon, který nezůstal osamocen. Třeba takový Kyle MacLachlan totiž také nijak herecky nezahálí. Stone dokázal nemožné a daří se mu dostat i střízlivého a neomámeného diváka do psychadelického transu. A nechává ho plout po oceánu geniality Morrisonových textů. Prostě jeden génius se podíval zblízka na zoubek jinému géniovi a vzniklo geniální dílo, které předběhlo svou dobu o tolik koňských délek, že ještě ani po sedmnácti letech nebylo patřičně doceněno. A možná, že ani nikdy nebude, protože na něm vlastně vůbec nic nadčasového není a vidí to v tom sotva pár diváků. Kdo ví? ()
Galéria (60)
Zaujímavosti (19)
- Val Kilmer (Jim Morrison) kvůli roli výrazně zhubl, půl roku poslouchal den co den skladby The Doors a 50 se jich musel naučit. (Kity162)
- Štyri a pol roka pred tým, než Crispin Glover stvárnil rolu Andyho Warhola, sa stretol so skutočným Andym na svatbe Madonny a Seana Penna. (Spilvo)
- Snímek znovu nakopnul touhu po hudbě The Doors a třem přeživším členům skupiny přinesl velmi rozumnou penzi, ale jeho obsah (zaměřený na Jima Morrisona a zvláště pak jeho temnou stránku osobnosti) zklamal jak je, tak rodiče Pam Courson a i její představitelku Meg Ryan: „Charakterový vývoj Pam ve filmu byla jen nafouknutá bublina.“ (Ještěřák)
Súvisiace novinky
Není Kravitz jako Hendrix
Se životopisnými snímky se poslední dobou roztrhl přímo obrův pytel. Kinohity Frida, Walk the Line, Capote, Ray a starší neméně úspěšné Doors, Elvis Presley nebo Great Balls of Fire! se prostě musely… (viac)
Reklama