Místo na výsluní
A Place in the Sun
Réžia:
George StevensKamera:
William C. MellorHudba:
Franz WaxmanHrajú:
Montgomery Clift, Elizabeth Taylor, Shelley Winters, Anne Revere, Keefe Brasselle, Fred Clark, Raymond Burr, Herbert Heyes, Shepperd Strudwick (viac)Obsahy(1)
Slavná filmová adaptace Dreiserovy Americké tragédie.
Příběh George, mladíka z chudých poměrů, který dostane práci v továrně bohatého strýce, a když se naskytne šance společenského vzestupu, obětuje lásku tovární dělnice ve prospěch vztahu k bohaté dívce.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (80)
Úžasná adaptácia Americkej tragédie s prekrásnou Elizabeth, ktorá asi najlepšie pretavila to všetko, čo Dreiser chcel svojím románom povedať. Nie je to len dramatický príbeh samotný, je to poukázanie na spoločenskú situáciu a sociálne statusy zainteresovaných. Samozrejme, je tu trocha odklon viac do romantična, ale to vôbec nevadí. Bravúrne spracovanie, skvelé herecké výkony, jeden z naj filmov 50.-tych rokov. ()
Ako jednoduchý chlapec skoro ku šťastiu prišiel. Z klasickej romantiky temná dráma. Chudák, zamiloval sa až do tej druhej a tá prvá sa zrazu stala prekážkou. Clift nesmierny fešák a ešte to aj výborne zahral. ()
Fenomenální Montgomery Clift !!! ()
Dosti sterilní adaptace Dreisera, člověka celou dobu sledování napadalo, co by s tím vším udělal Kazan. ()
Klasická adaptácia Dreiserovej drámy ponúka dokonalý filmový zážitok. Veľkou mierou prispeli samotní mladí herci, precízna réžia a plnokrvná hudba. ()
Nečekaně zajímavý film. Skvělé obsazení (Clift a Taylorka) táhne především nevšední pojetí charakterů postav a jejich uvěřitelné dilema. Skvěle vystavěná situace tudíž dostává diváka do podobné polohy jako hlavní postavu. Nevíte, jestli hlavního hrdinu odsoudit, anebo pochopit. Opravdu klobouk dolů, že v roce 1951 ožily natolik opravdové a neploché charaktery. 7/10 ()
100% ()
Ako film, to možno brať všetkými desiatimi. Kompozícia záberov a scén ( kamera, strih a zvuk ) je brilantne dovedená k maximálnej spokojnosti diváka. Ako príbeh, to možno brať z rôznych strán, pravdepodobne sa tu dočkáme rozdelenia diváctva do niekoľko skupín, či už ide o pohlavie, spoločenské postavenie, myšlienkové pochody. Tak či onak, preceňovanie je na mieste. ()
Byla to nešťastná nehoda nebo úmyslná vražda? Odpověď není tak jednoznačná, jak by se mohlo na první pohled zdát... Obdivuji hladké snoubení žánrů od romantiky přes drama až k tragédii, Montgomery Clift vynikající a Liz Taylor velmi krásná. Výborný film, který stojí za pozornost i v dnešní době. ()
Silný noirový příběh, který jsem hodně dlouho odkládal, a ani nevím proč :-) Teď jsem rozhodně rád, že jsem to viděl. ()
,,V AKEJ OBLASTI PRACUJE VÁŠ MANŽEL?" ,,JE ELEKTRIKÁR." ,,TO NIE JE AŽ TAKÝ ZLÝ OBOR. JE NABITÝ PRÍLEŽITOSŤAMI." __ Trvalo mi viac než štvrť roka odkedy som si nahral tento film v TV a konečne pristúpil k jeho pozretiu, napriek tomu, že pozitívne hodnotenia užívateľov predpovedali nadpriemerný filmový zážitok. A naozaj, George Stevens nakrútil vynikajúce, od začiatku pútavé, takmer nadčasové dielo, ktoré je pritom pozoruhodným a konzistentným spojením viacerých žánrov. Začína ako romantická dráma, kde láska musí prechádzať kamenistou cestou sociálnych rozdielov, aby sa pretavila do temného trileru (bol by som zvedavý, ako by celú túto časť filmu nakrútil Hitchcock) s následným posledným dejstvom súdnej drámy a konečného rozsudku. Atribútov typických pre noirové dielo je vo filme minimum, Taylorka napriek všetkým predpokladom byť plnokrvnou famme fatale je ,,len" úprimne milujúcou ženou a celú dramatizáciu príbehu tvoria všeobecné spoločenské predsudky nútiace hlavného hrdinu v snahe kariérneho rastu (a svojho miesta na slnku) siahať k morálnemu konfliktu s jednoznačnými následkami. V neposlednom rade má dielo aj silné formálne kvality. Čiernobielej kamere nechýba prelínanie obrazov i sofistikované kompozície obrazu a Waxmanova hudba je niekedy absolútne nenápadná, inokedy zase fantasticky prehlbuje filmovú naratívnosť (keď George počuje o ľudoch utopených v jazere, vďaka hudbe presne vieme, čo si zaumienil) takže aj Oscary boli udelené po zásluhe. Len toho za kostýmy by som radšej vymenil za najlepší film. (289. hodnotenie, 32. komentár k filmu) ()
Dreiserovo drama Americká tragédie je ztvárněno věrně. Montgomery Clifta jsem v příliš mnoho filmech neviděla, tady hraje ctižádostivého George skvěle. Angelu (Elizabeth Taylor) jsem si sice představovala arogantnější, nicméně film jako celek je velmi dobrý. ()
Silné drama o tom, že zamilovat se a zamilovat se je prostě něco jiného. První dívka není to pravé, ale ta druhá, to už je něco jiného. Aby ne, když je to Elizabeth Taylor. Dramatický příběh, kterému vévodí naivní a možná trochu hloupý George Montgomeryho Clifta, který dokazuje, že nebyl jen hezounek. ()
Bezchybný Montgomery Clift v roli mladíka, který tak moc chce mít to svoje "místo na slunci". Filmová adaptace Dreiserova románu se v první polovině tváří jako tuctové romantické drama, které poté nerušeně přejde do velice temné noirové atmosféry. Výborná kompozice černobílých záběrů, které místy velice vynalézavým způsobem předjímají příští děj aniž by z něj vyzradily co se stane. ()
Cukríkový, rýdzo kapitalistický (oproti Dreiserovi), naivný Hollywood, bol pre takto komplikovanú, komplexnú (a geniálnu!) látku asi najnevhodnejšou optikou. Oproti knihe veľmi veľa ubudlo a to nie len z príbehu (čo by bolo v poriadku, predsalen dvojhodinový formát ťažko konkuruje osemstostranovému románu), ale najmä významovo, príbeh prišiel o svoju sociálnu, politickú i existenciálnu vrstvu. Namiesto nej sa zamerali scenáristi rýdzo na gýčový romantický trojuholník (lebo ten divákov najviac zaujímal) a americkú tragédiu tak dokonalo sploštili. Natočené fajn. ()
Je škoda, že skvělé knižní předlohy se nejde držet, aniž by film trval tak 4 hodiny, takže přicházíme o podstatnou část příběhu. A taky je škoda, že nakonec museli nacpat dojemné láskyplné loučení. Přesto tohle je film a sám o sobě působí dokonale. Člověk to tý Alice prostě přeje :) ()
Jaký je rozdíl mezi Americkou tragédií a Místem na slunci? Asi žádný, jedno se přelévá do druhého a končí týmž. Neubránil jsem se pocitu spřízněnosti George Eastmana s Julienem Sorelem a Meursaultem (měl vůbec nějaké křestní jméno?) S rozdílem snad jen v tom, že oni mluvili stále pravdu a George jen lhal (ale nejenom on!) - to však na věci moc nemění, konec je stejný. Dá porota přednost tirádám prokurátora před sofizmaty obhájce? Ano, připomíná mi to Cizince, ale Cizince mi připomíná teď už skoro všechno. Dále viz Matty, až na to, že moje hodnocení je o 10% vyšší. ()
ocenenia : MFF Cannes 1951 - súťažný výber ()
Reziser George Stevens /Gigant/ natocil celkom dobru spolocensku konzervacku o hetero laske medzi nim a nou. Ona je pritom len robotnicka za pasom v akejsi tovarni. Viem, kto bol Montgomery Clift, ale extra ho nemusim, naopak bola nadherna Liz Krajcirka /Kleopatra 1963, Cat on a Hot Tin Roof/. Dialogy nijak nevybocuju z vymedzeneho ramca, ale trochu herci improvizuju. Alebo sa mi to len zdalo ? 70 % ()